Nařízení se vztahuje na sedm klíčových komodit, které jsou spojovány s odlesňováním: dřevo, káva, kakao, palmový olej, kaučuk, sója, skot. Z těchto komodit se vyrábí široká škála produktů – od čokolády, nábytku, papíru, pneumatik až po koženou módu, kosmetiku či krmiva. Nařízení se vztahuje nejen na samotné suroviny, ale také na výrobky.
Prvním krokem k souladu s EUDR je zjistit, zda se na váš produkt odlesňování vztahuje. Pokud si nejste jisti, je vhodné provést interní audit produktového portfolio a zkontrolovat, zda některý z vašich výrobků obsahuje výše uvedené komodity, byl z těchto komodit vyroben, nebo pochází z oblasti, kde se tyto komodity pěstují či těží. Důležitým vodítkem je také celní nomenklatura (tzv. HS kódy). Seznam konkrétních kódů, na které se nařízení EUDR vztahuje, je uveden v příloze č. 1 samotného nařízení.
GDSN upozorní supply chain
Elektronické katalogy na bázi standardu GDSN (Global Data Synchronisation Network), jako je například Synfony poskytovaný GS1 Czech Republic, hrají důležitou roli právě při určování produktů, na které se nařízení může vztahovat. Díky integrovaným funkcím dokáže systém automaticky rozpoznat, který HS kód spadá pod regulaci EUDR. V takovém případě se uživateli zobrazí varování a dodavatel je vyzván, aby potvrdil, zda dané zboží pod EUDR skutečně spadá. Tímto způsobem se důležitá informace o souladu s EUDR automaticky přenáší dál v dodavatelském řetězci, například k obchodníkům, kteří ji potřebují pro vlastní evidenci a rozhodování. GDSN tak nejen zjednodušuje správu produktových dat, ale aktivně pomáhá firmám plnit nové legislativní požadavky.
Původ, místní právo a dokumentace
Firmy, které uvádějí na trh EU komodity spojené s rizikem odlesňování, musí prokázat odpovědný přístup k jejich původu. To zahrnuje několik klíčových kroků. Nejprve je nutné shromáždit detailní informace o původu komodity, včetně přesné geolokalizace pozemku, kde byla vypěstována nebo vyprodukována.
Následně musí firma vyhodnotit rizika, zda daný produkt nepochází z odlesněné oblasti nebo nebyl vyroben v rozporu s právními předpisy země původu. Pokud riziko existuje, je třeba přijmout opatření v rámci tzv. náležité péče – tedy doložit dokumentaci, provést audity a ověřit dodavatele. Posledním krokem je podání prohlášení prostřednictvím systému TRACES, který vygeneruje referenční a verifikační (ověřovací) číslo. Tato čísla slouží k ověření souladu v rámci celého dodavatelského řetězce. Země původu budou navíc klasifikovány podle míry rizika (nízké, standardní, vysoké), což ovlivní rozsah požadované dokumentace.
Referenční a verifikační čísla v systému Traces
Při podání prohlášení o náležité péči (DDS, Due Diligence Statement) v systému TRACES se automaticky vygenerují dvě čísla:
• Referenční číslo
Slouží jako jedinečný identifikátor každého podaného prohlášení. Umožňuje propojení produktů v rámci dodavatelského řetězce a mělo by být předáváno dalším jeho článkům.
• Verifikační číslo
Slouží k ověření pravosti referenčního čísla. Potvrzuje, že dané prohlášení bylo skutečně podáno v systému TRACES. Obě čísla by měla být uchovávána společně, protože pouze jejich vzájemná kombinace zajišťuje důvěryhodnost a sledovatelnost v rámci EUDR.
Sdílíme referenční a verifikační čísla
Standardy pro elektronickou výměnu dat EDI jsou jednou z klíčových součástí Systému GS1. Umožňují efektivní automatizované sdílení strukturovaných zpráv mezi obchodními partnery. A tyto zprávy, konkrétně elektronický dodací list DESADV a odpověď na objednávku ORDRSP, lze využít k přenosu informací o referenčním a verifikačním čísle DDS. EDI podporuje přenos informací o produktu či dané komoditě až na úroveň konkrétního čísla šarže, proto je pro sdílení referenčních a verifikačních čísel DDS mezi obchodními partnery optimálním řešením.
K jednomu produktu identifikovanému kódem GTIN je během jeho životního cyklu zpravidla vytvořeno více DDS, referenční a verifikační čísla proto bývají u jednotlivých dodávek různá. Pro přenos informací o referenčním
a verifikačním čísle byl vybrán referenční segment RFF. Tento segment je v elektronické komunikaci běžně používán napříč jednotlivými zprávami. Jeho předností je možnost jeho opakování v rámci jedné zprávy. Délka segmentu je – v závislosti na druhu verze zprávy – pro přenos EUDR informací dostatečná. Pro potřeby EUDR byly přiřazeny dva nové kvalifikátory:
- Pro přenos informace o referenčním čísle je určen kvalifikátor DDR.
- Pro přenos informace o verifikačním čísle je určen kvalifikátor DDV.
Další vhodné standardy GS1
Nařízení EUDR klade vysoké nároky na transparentnost, sledovatelnost a kvalitu dat v dodavatelském řetězci. Právě zde vstupují do hry Standardy GS1, které firmám poskytují robustní nástroje pro splnění těchto požadavků. Díky jednoznačné identifikaci produktů (GTIN), subjektů či lokací (GLN) a logistických jednotek (SSCC) mohou firmy přesně určit původ komodit až na úroveň konkrétního pozemku. Standard EPCIS umožňuje sdílení dat v reálném čase mezi partnery, což výrazně zvyšuje efektivitu a důvěryhodnost celého řetězce. V kontextu EUDR se tak GS1 stává nejen poskytovatelem technického řešení, ale i strategickým partnerem pro udržitelný a odpovědný obchod.
Příležitost pro transformaci
EUDR není jen legislativní výzvou, ale impulsem k modernizaci dodavatelských řetězců. Firmy, které vsadí na standardizaci, digitalizaci a spolupráci, budou lépe připraveny nejen na EUDR, ale i na další regulace. Standardy GS1 tak představují most mezi legislativou a praxí – umožňují firmám nejen splnit povinnosti, ale také zlepšit výkonnost, důvěryhodnost a udržitelnost.
Podpora pro český trh
GS1 Czech Republic chce být uživatelům Systému GS1 v plnění požadavků EUDR maximálně nápomocna. Proto se již více než rok pravidelně schází pracovní skupinu, ve které jsou zastoupeni významní odběratelé, dodavatelé i relevantní zástupci profesních svazů.
Na této platformě se nyní dokončuje praktická příručka pro společnosti, jichž se nařízení týká. Manuál popisuje konkrétní příklady využití identifikátorů, datových struktur a systémů pro sdílení informací, které umožňují firmám sbírat, ověřovat a předávat požadovaná data v souladu s legislativou. Příručka také nabídne doporučení pro efektivní implementaci správné praxe napříč dodavatelským řetězcem.
Materiály budou k dispozici ihned po zapracování aktuálních úprav, které přinesl nový návrh EK publikovaný 21. 10. tohoto roku. Návrh totiž přináší oproti doposud platnému znění některá zjednodušení administrativy, a to nejenom pro mikro a malé provozovatele, ale v zásadě pro celý dodavatelský řetězec.
Komise v novém návrhu přináší mimo jiné i přechodná období, která mají zaručit snazší implementaci nařízení. To například umožní, že pro mikro a malé podniky budou požadavky nařízení platit až od prosince 2026. Pro ostatní společnosti, kterých se nařízení dotýká, je navrženo půlroční odkladné období, kdy bude důraz kladen na správnou praxi nikoli na případný postih.
Zdroj: LogisticNEWS
