Lednová inflace byla ve srovnání se zimní prognózou ČNB pouze o jednu desetinu procentního bodu nižší. Regulované ceny rostly o něco méně, než bylo predikováno. Jádrová inflace zpomalila ve srovnání s prognózou výrazněji, ceny potravin naopak rostly rychleji. Ceny pohonných hmot dále zpomalily v souladu s prognózou. Předpoklad o primárních dopadech změn nepřímých daní se naplnil.
Mimořádně vysoký lednový růst regulovaných cen z velké míry odráží zvýšení cen elektřiny v souvislosti s ukončením zmíněného úsporného tarifu a přechodem na vládou stanovený cenový strop pro silovou elektřinu. Jádrová inflace v lednu dále zvolnila, zůstává však nadále vysoká. Projevuje se v ní postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky. V rámci jádrové inflace dále poklesla dynamika jak cen zboží, tak cen služeb. Ke zpomalování růstu cen služeb přispěl další pokles příspěvku nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Růst cen potravin zůstává rychlý. To souvisí s předchozím vysokým růstem cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců. Dynamika cen pohonných hmot se v lednu v meziročním vyjádření dále snížila a odrážela vývoj na trhu s ropou i posilující kurz koruny.
Zimní prognóza očekává, že zrychlení cenového růstu počátkem letošního roku je přechodné a souvisí zejména s výrazným zrychlením růstu regulovaných cen. Inflace začne následně rychle klesat a ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci aktuálně kulminujících ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb. Začátkem roku 2024 se celková i měnověpolitická inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB, kde setrvá do konce prognostického horizontu. K tomu přispěje i zpřísněná měnová politika.
Zdroj: ČNB, Luboš Komárek, náměstek ředitele sekce měnové