Od nového roku mohou na české silnice vozy s podmíněnou automatizací

09.01.2026 | Článek dne

Na českých silnicích je nově možné využívat vozidla s tzv. podmíněnou automatizací (SAE Level 3). Jde o režim, ve kterém při splnění podmínek přebírá řízení samotné auto. Tento level 3 je zároveň první úroveň automatizace, kdy vůz za určitých podmínek řídí sám: sleduje okolí, drží vozidlo v jízdním pruhu, reguluje rychlost. V žádném případě však nejde o „autopilota“ bez pravidel. Stále také platí další pravidla, například že řidič nesmí držet v ruce telefon, musí být připoutaný, nesmí být pod vlivem alkoholu. S nižšími úrovněmi automatizace se už čeští řidiči setkávají zcela běžně. Protože toto téma vyvolalo řadu otázek mezi laickou i odbornou veřejností, připravili jsme následující souhrn základních informací.

Automatizované vozidlo je auto navržené a vyrobené tak, aby se za určitých podmínek dokázalo po silnicích pohybovat samostatně, bez neustálého dohledu řidiče.

Aby bylo zcela jasné, kdo je v jednotlivých situacích v případě autonomní mobility při řízení zodpovědný, rozlišují se různé stupně automatizace řízení pod mezinárodní stupnicí SAE. Jde zjednodušeně řečeno o míru, do jaké jsou vozidla schopna roli řidiče zastoupit.

Level SAE 0

Řidič je po celou dobu plně zodpovědný za řízení vozu. Vozidlo může pomáhat například formou varování, případně v nouzové situaci krátce zasáhnout (např. nouzově přibrzdit).

Level SAE 1

Auto je vybavené asistenčním systémem, který vypomáhá automatizací jedné řídící funkce. Nejčastěji jde například o udržování nastavené rychlosti, tedy jízdu s tempomatem, případně o systém udržování vozidla v pruhu. I na této úrovni automatizovaného vozidla řídí výhradně řidič a na něm je také plná zodpovědnost.

Level SAE 2

Stále řídí výlučně řidič a je plně odpovědný. Vozidlo může mít aktivované dva asistenční systémy, které automatizují dvě řídící funkce, zároveň. Může jít o tempomat a asistent jízdy v jízdním pruhu (rychlost a směr jízdy).

Level SAE 3

Zde se již jedná o podmíněnou automatizaci, což je první úroveň, kdy může auto řídit samo, pokud jsou splněny poměrně striktní podmínky. Tyto podmínky (např. plná funkčnost všech systémů, vhodná lokalita a počasí atd.) vozidlo pozná a samo nabídne řidiči možnost, že řízení převezme. Řidič poté nemusí nijak zasahovat. Vozidlo monitoruje provoz, drží se v jízdním pruhu, upravuje rychlost. Systém je v současné podobě homologovaný na komunikace se směrově oddělenými pruhy, tedy dálnice či rychlostní silnice, bez výskytu chodců a cyklistů.

V tomto režimu přebírá vůz, po úspěšném aktivování řidičem, odpovědnost za úkony, které se týkají samotného řízení. Řidič se nemusí plně věnovat řízení, musí sledovat provoz tak, aby byl stále připravený řízení převzít zpět. Časový prostor, který musí vozidlo dát řidiči pro převzetí řízení, je stanovený závazným homologačním předpisem a všichni výrobci ho musí respektovat. Jedná se o dobu minimálně 10 sekund, nemůže tak dojít k situaci, že vozidlo bude chtít řízení vrátit řidiči okamžitě – veškeré případné nenadálé situace musí umět řešit samo.

Na osobu řidiče se během jízdy na autopilota nevztahuje povinnost dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, což se ale týká jen těch činností, ve kterých ho zastupuje vozidlo. Tedy samotného řízení. Pro řidiče nadále platí povinnost dodržovat všechny ostatní podmínky provozu na pozemních komunikacích, nesmí tedy používat záznamové/hovorové zařízení, musí být připoutaný, nesmí být pod vlivem alkoholu a drog. Stále také například odpovídá za správné upevnění nákladu či technický stav vozidla.

Autonomní vozidla jsou povinně vybavena pokročilým záznamovým zařízením, jakousi černou skříňkou. Ta monitoruje, kde, jak a v jakém režimu se auto pohybovalo. Součástí nových pravidel je i povinnost řidiče v případě potřeby policii nebo Vojenské policii toto záznamové zařízení vozu zpřístupnit. Pokud řidič odmítne, má se za to, že řídil on.

Další podmínky použití si stanovují jednotlivý výrobci. Řidič má povinnost se s nimi před jízdou seznámit a odsouhlasit je.

Pokud nastane situace, že řidič řízení odmítne převzít zpět, vůz ho opakovaně vyzve. V případě mimořádné situace, tedy pokud řidič na výzvy nereaguje, provede vozidlo tzv. manévr minimálního rizika. Systém vybere místo bezpečné pro zastavení. Při tomto manévru může samočinně přejíždět z pruhu do pruhu bezpečným způsobem (nesmí být ohroženi ani nadměrně omezeni ostatní řidiči). Automatizované vozidlo při tom samozřejmě používá blinkry, po zastavení výstražná světla. Cílem manévru je zabránit například v nekontrolované jízdě vozidla. V případě, že řidič neuposlechne výzvy k opětovnému převzetí řízení, odpovědnost už dále nenese vozidlo, ale opět samotný řidič.

Levely SAE 4 a 5

Další stupeň automatizace je stupeň 4 – jde o tzv. plně automatizovaná vozidla. V přesně vymezených podmínkách a oblastech umí jet i zcela bez přítomnosti řidiče. Konkrétně jde např. o autonomní minibusy, autonomní vozidla pro logistiku nebo robotaxíky. Zajímavou možností využití je také autonomní parkování v parkovacích domech, které může ušetřit spoustu času a nervů. Systémy, které jsou už řadu let běžně nasazené například v USA, už jsou tak propracované a chytré, že zajišťují komplexní řídící funkce v dané lokalitě či na dané trase, která je obvykle součástí povolení provozu. Počítá například i s povětrnostními vlivy, nevyžaduje zásahy člověka. Zde také existuje možnost převzít řízení na dálku, čemuž se říká teleoperace. I v tomto případě platí, že pokud se vůz přiblíží svému limitu, sám bezpečně na vhodném místě zastaví. Poslední pátý level automatizovaného řízení je potom zcela autonomní vozidlo, které je schopné jízdy vždy a všude, obvykle se u něj ani neočekává existence volantu.

Zdroj: Ministerstvo dopravy

Co mají společného GS1 2D kódy a nařízení PPWR?

Překvapivě mnoho! GS1 2D kódy a požadavky plynoucí z nařízení o obalech a obalových odpadech se potkávají na společné cestě za digitalizací. Mají velmi obdobný časový rámec, mají řadu společných cílů a jejich součinnost dává smysl. Mají také společnou ambici nastavit jednotná pravidla pro celý trh: v případě GS1 standardů nejde v tomto ohledu o nic nového. GS1 se dlouhodobě profiluje jako globální jazyk mezinárodního obchodu. V segmentu obalů a obalových odpadů se však jedná o pravděpodobně největší změnu za posledních deset let. Doposud poměrně nesourodá národní pravidla by měla být nahrazena jednotným evropským nařízením, známým pod zkratkou PPWR.

Průmyslové parky se mění. Firmy chtějí menší prostory, služby i lepší prostředí pro zaměstnance

Průmyslové nemovitosti už dávno nejsou jen souborem výrobních a skladových hal u dálničních exitů. Rostoucí nedostatek pracovníků, automatizace výroby i tlak na rychlejší městskou logistiku mění požadavky firem na to, jak mají moderní industriální parky vypadat. Vedle technických parametrů dnes rozhoduje také kvalita pracovního prostředí, dopravní dostupnost pro zaměstnance nebo nabídka služeb. Zároveň roste zájem o menší multifunkční jednotky, které na jednom místě spojují showroom, sklad, kanceláře i provozní zázemí. Vyplývá to z dat společnosti Colliers.

Savills Nearshoring Index 2026: Česká republika je sedmou nejatraktivnější lokalitou na světě

Česká republika se v žebříčku Savills Nearshoring Index 2026 umístila na 7. místě mezi 54 hodnocenými zeměmi a zároveň na 4. místě v Evropě. Index hodnotí atraktivitu zemí pro průmyslové firmy, které chtějí v reakci na ekonomickou a geopolitickou nejistotu přesouvat výrobu blíže ke svým zákazníkům (nearshoring) nebo diverzifikovat dodavatelské řetězce. Před Českou republikou se v celkovém pořadí umístily Kanada, Japonsko, Tchaj-wan, Rakousko, Velká Británie a Portugalsko.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.