Práce na dálku přináší výhody i konflikty
Práce z domova jednoznačně zapustila kořeny prakticky ve všech firmách, kde to povaha práce umožňuje, řekl Jozef Papp, Managing Partner společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových zaměstnanců (Executive Search). Stanton Chase provedl na podzim roku 2022 výzkum mezi stovkou firem působících v Česku, jehož výsledkem byla některá pozoruhodná zjištění: většina firem pokračuje větší nebo menší mírou v hybridním pracovním režimu (částečně práce z domova, částečně z kanceláře). Nejvíce firmy užívají model 1-2 dny doma, zbytek týden v kanceláři, ale je také čtvrtina firem, kde si zaměstnanci mohou libovolně volit, odkud budou pracovat. Překvapivě se home-office týká i některých technických a výrobních profesí.
Jak bychom mohli předpokládat, sociální změny přinášejí konflikty. Obvyklými příčinami je nesoulad mezi očekáváním zaměstnanců a firem, zaměstnanci by chtěli pracovat z domova častěji než jim firma umožňuje (ve 43 % případů), nebo podle firem pokulhává kvalita práce odvedené z domova (taktéž 43 % případů). Chybějící sociální interakce je pak problémem na obou stranách (67 % respondentů). Konflikty sice nejčastěji končí kompromisem nebo přizpůsobením se zaměstnance, ale v 16 % případů kvůli konfliktu ohledně práce z domova zaměstnanec smlouvu vypověděl a z firmy odešel.
„Práce na dálku je v současnosti standardním požadavkem prakticky všech našich kandidátů. Firma, která ji v rozumné míře neumožňuje, ztrácí nejkvalitnější kandidáty a diskvalifikuje se na trhu práce,“ dodal Jozef Papp.
Právo na práci z domova i na paušální náhrady
Sociální změna, sice se značným zpožděním, vyvolala i legislativní změny. Chystanou novelu Zákoníku práce, kterou v prvním dubnovém týdnu schválila vláda , představila Markéta Schormová z oddělení Public Affairs společnosti ČEZ. Novela Zákoníku práce mj. zapracovává novou evropskou legislativu . Práce na dálku bude možná nadále pouze na základě písemné dohody stran. Nově přináší novela povinnost zaměstnavateli umožnit práci na dálku osobám pečujícím o dítě mladší než 9 let. Zaměstnavatel bude mít též možnost práci na dálku zaměstnanci ve výjimečných případech nařídit (pandemie). Zaměstnanci podle novely náleží paušální náhrada nákladů typicky za teplo, elektřinu, vodu ve výši 2,8 Kč za hodinu. Zákoník neupřesňuje, zda má firma povinnost vybavit zaměstnance elektronikou při práci na dálku. Firmy též nejsou povinny zdůvodňovat, proč případně žádost o práci na dálku zamítnou (s výjimkou pečujících osob).
Novela však nadále neřeší otázky bezpečnosti práce ani právo na odpojení, které již proniká do legislativy v některých evropských zemích. Diskutabilní jistě do budoucna zůstanou i paušální náhrady u různých typů home-office.
V diskuzi pak zazněla otázka na právní důsledky práce na dálku ze zahraničí. Podle Markéty Schormové je to doslova Pandořina skříňka, kdy teoreticky při dlouhodobém pobytu v zahraničí mohou firmám v extrémních případech vznikat různé povinnosti daňové nebo registrační, ovšem obtížně prokazatelné, případně rizika v případě pracovního úrazu. Nadále tak práce ze zahraničí zůstává v jisté šedé zóně, kterou by měla řešit především dohoda mezi firmou a zaměstnancem.
Home-office: více soustředění, méně času na interakci
Jelikož si firmy někdy stěžují na nízkou kvalitu práce z domova a zároveň chtějí získávat více informací o tom, co jejich zaměstnanci v pracovní době dělají, vznikají nové digitální produkty na tzv. měření efektivity práce z domova. Jan Řežáb, zakladatel Time Is Ltd., takový nástroj představil. Time Is Ltd. využívá data z aplikací jako jsou emailové aplikace (Gmail, Outlook), kalendáře, komunikační software (Teams, Zoom, Skype) nebo CRM systémy (SalesForce). Data následně anonymizuje a restrukturuje a umožňuje analyzovat především sociální interakci ve firmách a také dobu, po níž jsou počítače v chodu.
Jak uvedl Jan Řežáb, podle výzkumů je například neproduktivních přes dvě třetiny firemních schůzek a zaměstnanci jsou často přehlcováni celou řadou firemních nástrojů a aplikací, digitálními nástroji typu email počínaje, přes různé messengery, kalendáře až po meetingové aplikace apod. Pokud se přemíra digitálních nástrojů zkombinuje s nedostatkem interakce s kolegy v hybridním prostředí, snižuje se pracovní výkon i zájem a angažovanost zaměstnanců. Při srovnání práce z domova však jednoznačně vyplývá, že a. zaměstnanci jsou doma méně rozptylováni, a b. méně času věnují spolupráci (ale tento čas může být využit lépe a efektivněji) a dále c. více se soustředí na svůj úkol.
Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace Moniky Zahálkové v porovnání s minulostí nevnímáme práci na dálku jako benefit, ale jako standard. „Práce z domova ve skutečnosti nenabízí prostředí pro efektivnější zpracovávání úkolů, naopak může mít opačný efekt. Proto bychom pro ně měli vytvořit takové prostředí, které je podnítí k soustředění a nerušené práci,“ říká Zahálková.
„Existují samozřejmě situace, kdy se musíme plně ponořit do naší agendy a být v tzv.„hluboké práci“, kdy se skutečně hodí pracovat z domova,“ uzavřela Monika Zahálková.
Zdroj: Stanton Chase
