Města s vysokým podílem moderních kancelářských nemovitostí se zelenou certifikací jsou atraktivnější pro investory a přitahují prémiové pronájmy. Rostoucí zaměření firem na udržitelnost a ESG tak do značné míry formuje kancelářský trh. Nejvíce certifikovaných budov dnes najdeme ve Varšavě a Bukurešti, nejméně pak v Tiraně, Sofii a Athénách. Praha je nejaktivnější v modernizačním úsilí. Právě modernizace starších budov nabízí příležitosti ke snížení emisí a zvýšení nájemného. Vyplývá to ze zprávy společnosti Colliers „CEE Office Markets on the Green Path – Decarbonisation Potential“ (Kancelářské trhy ve střední a východní Evropě na zelené cestě – potenciál dekarbonizace), která zkoumá kancelářské trhy v 11 městech střední a východní Evropy[1].
Zelená certifikace vede k vyššímu nájemnému
Silná poptávka po udržitelných kancelářských prostorách žene ceny nájmů v certifikovaných budovách nahoru. I když mají města s vysokou mírou moderních kancelářských budov se zelenými certifikacemi vyšší nájemné, jejich atraktivita pro nájemce, kteří upřednostňují energetickou účinnost a kvalitní vybavení, roste.
„Trhy jako Varšava a Bukurešť si zajistily konkurenceschopnost díky vysoké míře ekologických certifikací a moderní výstavbě, která již splňuje pokročilé standardy energetické náročnosti. Pokud se jim města se starším fondem, jako je Sofie či Tirana, budou chtít vyrovnat, budou muset intenzivně modernizovat,“ říká Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers, a dodává: „Platí to i pro Bratislavu, Budapešť či Prahu, která ovšem v modernizačním úsilí v rámci regionu silně vyniká.“
Ceny nájmů ve sledovaných městech:
Praha – 15,6 euro/m²
Budapešť – ≈17,4 euro/m²
Bratislava – ≈17 euro/m²
Varšava – ≈17 euro/m²
Bukurešť – ≈14,5 euro/m²
Sofie – ≈15 euro/m²
Investory kromě vyspělosti a udržitelnosti láká i rozsah trhu
Atraktivitu kancelářským trhům dodává kromě míry zelených certifikací i rozsah. V tomto ohledu v rámci regionu boduje Varšava (6,2 mil. m²), Budapešť (4,4 mil. m²) a Praha (3,9 mil. m²). Varšava s Prahou navíc prokazují silnou aktivitu v oblasti modernizace. Až 45 % nabídky kancelářských ploch bylo postaveno v posledních sedmi letech. Právě takové prostory mají ve srovnání se staršími budovami vyšší obsazenost, a to i přesto, že se zde platí vyšší nájemné. Například ve Varšavě činí míra neobsazenosti 5 % u novějších budov oproti 15 % u starších. V Praze je sice v současné době situace opačná a starší budovy jsou obsazenější než nové, na trhu je ale registrováno velké množství poptávek po moderních a udržitelných budovách. „Kvůli slabší kancelářské výstavbě lze bohužel aktuálně uspokojit jen část těchto poptávek. Někteří klienti musí z požadavků buď slevit, nebo vyčkat ještě několik let,“ říká Josef Stanko.
Zdroj: PRCOM
[1] Studie analyzuje kancelářské trhy v následujících městech: Bratislava (Slovensko), Bukurešť (Rumunsko), Budapešť (Maďarsko), Praha (Česká republika), Sofia (Bulharsko) a Varšava (Polsko), Atény (Řecko), Riga (Lotyšsko), Tallin (Estonsko), Tirana (Albánie) a Vilnius (Litva).
