Spojení horkého počasí a dlouhých prázdninových cest dělá z července a srpna nejrizikovější období v dopravě za celý rok. Podle dat Portálu nehod se během letních měsíců podstatně zvyšuje počet havárií, a to nejen kvůli vyšší hustotě dopravy, ale také kvůli nezkušeným nebo svátečním řidičům, kteří vyrážejí na delší trasy, než jsou zvyklí.
Na dálnicích a silnicích první třídy využívaných k cestám do jižních destinací se během léta stává o pětinu více nehod než v jiných měsících roku. „Tyto nehody mají bohužel i závažnější následky. U téměř 60 procent nehod, které se stanou v červenci a srpnu, dojde k lehkému nebo těžkému zranění, případně úmrtí,“ sdělil Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.
Většího počtu nehod si všímají i profesionální dopravci. „V letních měsících opravdu vnímáme zvýšené riziko nehod,“ potvrdil Ondřej Stöhr, jednatel společnosti CONTI-RSC, která se specializuje na logistiku. „Zvýšené teploty, delší dny a častější jízdy v kolonách mohou vést k vyšší únavě řidičů, a tím i k větší pravděpodobnosti chyb.“
Kampaň hlásí: Hele, motorka!
Oproti jiným měsícům je potřeba také zvýšit pozornost vůči cyklistům, motorkářům a chodcům, kteří jsou v teplém počasí na silnicích mnohem častější. Na větší ohleduplnost vůči motorkářům upozorňuje letošní kampaň BESIP nazvaná „Hele, motorka!“. Chce řidiče přimět, aby s motorkáři v provozu počítali a více dávali pozor při odbočování, změnách pruhů a předjíždění. „Celkový počet úmrtí a těžkých zranění na českých silnicích se daří v posledních letech úspěšně snižovat. Motocyklisté jsou ale skupina, u které pozitivní trend bohužel neplatí,“ popsal ministr dopravy Martin Kupka.
V letním provozu je klíčové myslet na pravidelný odpočinek a dostatečný pitný režim, který pomáhá předejít nejen přehřátí organismu, ale především únavě, jež patří mezi nejčastější příčiny letních dopravních nehod.
Styl jízdy by měl být přizpůsoben aktuálním podmínkám – například kvůli rozteklému asfaltu, víření prachu nebo náhlým bouřkám, které mohou dramaticky ovlivnit přilnavost vozovky a celkovou bezpečnost.
Cestu mohou zkomplikovat uzavírky
Letní období navíc provází četné rekonstrukce a uzavírky, které vedou k přetížení objízdných tras a ke zpožděním. To se netýká jen osobní dopravy, ale má i zásadní dopad na mezinárodní přepravu.
V zájmu pohodlnějšího cestování by motoristé měli sledovat dopravní zpravodajství, plánovat trasu s ohledem na možná omezení a vyhnout se jízdě ve špičkách, pokud to situace dovolí. Profesionální dopravci využívají pro plánování tras pokročilé GPS systémy, které začleňují i umělou inteligenci.
„Moderní technologie jsou v tomto ohledu nepostradatelné. Využíváme pokročilé telematické systémy s GPS a prediktivními funkcemi, které nám umožňují sledovat dopravu v reálném čase a automaticky navrhovat alternativní trasy,“ přiblížil Ondřej Stöhr.
Mikrospánek zažila pětina řidičů
Jedním z největších rizik je v létě únava. Její účinky jsou srovnatelné s jízdou pod vlivem alkoholu, a to jak v reakční době, tak v celkové pozornosti. Kritické jsou zejména dlouhé monotónní úseky, typicky na dálnici v horkém počasí, kdy tělo podléhá ospalosti ještě rychleji.
Nejnebezpečnějším důsledkem únavy je pak mikrospánek. Podle šetření společnosti Nextbase ho někdy zažila nejméně pětina řidičů. Podle průzkumu automobilky KIA z roku 2021 to může dokonce až 45 procent řidičů.
Mezi první příznaky hrozícího mikrospánku patří rozmazané vidění, pomalejší reakce, podrážděnost nebo zhoršená orientace. „Mikrospánek řidiče nejčastěji přepadne v noci nebo pozdě odpoledne, kdy se vrací unavení z práce. Rizikovou skupinu představují především mladí muži, lidé pracující na směny nebo více než 60 hodin týdně, profesionální řidiči a lidé, kteří trpí poruchou spánku,“ popsala mluvčí policie Eliška Majerová. Na odehnání únavy doporučuje krátkou pauzu na protažení a osvěžení se na čerstvém vzduchu.
Na dlouhou cestu bychom se měli vydat pouze tehdy, pokud jsme dobře odpočinutí a v dobré zdravotní kondici. Jestliže užíváme léky, které mohou ovlivnit schopnost řídit, je lepší zůstat doma. Stejně tak bychom měli během cesty pravidelně zastavovat, ideálně každé dvě až tři hodiny, krátce se protáhnout, najíst se lehkého jídla a doplnit tekutiny. Rizikem může být také poslech příliš hlasité nebo monotónní hudby, která otupuje pozornost. Spolujezdci by pak neměli během jízdy spát, ale raději s řidičem mluvit a pomoci mu s navigací.
Zdroj: CONTI-RSC
