Zelená dohoda pro Evropu: Komise navrhuje zajistit do roku 2030 nulové emise u nových městských autobusů a do roku 2040 pak 90% snížení emisí u nových nákladních vozidel

15.02.2023 | Článek dne

Evropská komise v novém návrhu předpokládá snížení emisí CO2 pro nová těžká vozidla od roku 2030 o 45 %, do roku 2040 má snížení emisí činit 90 %.

Evropská komise tento týden předložila návrh, který obsahuje nové ambiciózní cíle snížení emisí CO2 pro nová těžká vozidla od roku 2030. Chce tím zajistit omezení emisí CO2 v odvětví dopravy. Nákladní automobily, městské autobusy a autokary totiž způsobují přibližně 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU a více než 25 % emisí ze silniční dopravy. Díky navrhovaným přísnějším normám by tak mohl tento segment silniční dopravy přispívat k přechodu na bezemisní mobilitu a pomohl by EU dosáhnout cílů, které si stanovila v oblasti klimatu a nulového znečištění.

Komise navrhuje postupně zavést přísnější normy pro emise CO2 pro téměř všechna nová těžká vozidla s certifikovanými emisemi CO2, a to následovně (ve srovnání s úrovněmi v roce 2019):

  • 45% snížení emisí od roku 2030
  • 65% snížení emisí od roku 2035
  • 90% snížení emisí od roku 2040

V zájmu rychlejšího zavádění autobusů s nulovými emisemi ve městech Komise rovněž navrhuje, aby byly od roku 2030 bezemisní všechny nové městské autobusy.

V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a cíli plánu REPowerEU bude mít tento návrh rovněž pozitivní dopad na transformaci energetického sektoru, protože sníží poptávku po dovozu fosilních paliv, navýší úspory energie v odvětví dopravy v EU a zajistí jeho nižší energetickou náročnost. Výhody to přinese i evropským dopravcům a uživatelům, jelikož se sníží výdaje na paliva a celkové náklady na vlastnictví a zajistí se širší využívání energeticky účinnějších vozidel. Dalším pozitivem bude zvýšení kvality ovzduší, zejména ve městech, což přispěje k lepšímu zdraví Evropanů.

Dopravní sektor navíc patří ke klíčovým odvětvím, které podporují evropské firmy vyvíjející čisté technologie a stimulují konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu. Evropská unie je jedním z lídrů na trhu s výrobou nákladních vozidel a autobusů a díky společnému právnímu rámci si tuto pozici udrží i v budoucnu. Revizí norem se poskytne jasný dlouhodobý signál pro investice evropského průmyslu do inovativních technologií s nulovými emisemi a zavádění infrastruktury dobíjecích a čerpacích stanic.

Souvislosti

Objem emisí v odvětví těžkých vozidel se od roku 2014 meziročně zvyšuje, s výjimkou roku 2020, kdy se doprava omezila v důsledku pandemie covidu-19. Rychlé tempo růstu emisí lze zaznamenat zejména v nákladní dopravě, a to především v důsledku rostoucí poptávky po silniční dopravě – navíc se očekává, že tato poptávka v budoucnu dále vzroste. V roce 2019 byly emise z nákladní dopravy o 44 % vyšší než emise z odvětví letecké dopravy a o 37 % vyšší než emise z dopravy námořní.

Převážná většina těžkých vozidel ve vozovém parku EU (99 %) je v současné době poháněna spalovacími motory, které využívají z velké části dovážená fosilní paliva, jako je například nafta. To zvyšuje energetickou závislost EU a přispívá k současné volatilitě trhu s energií.

Stávající emisní normy pro těžká vozidla pocházejí z roku 2019, nicméně již nejsou v souladu s novými cíli EU v oblasti klimatu. Současná legislativa nezajišťuje dostatečně jasný dlouhodobý signál pro investory a nezohledňuje novou realitu energetického sektoru a rychlé změny v odvětví výroby těžkých vozidel ve světě. Navrhované nové normy pro emise CO2 jsou v souladu s vyššími ambicemi EU v oblasti klimatu, s balíčkem „Fit for 55“ i Pařížskou dohodou.

Aby se zajistila podpora tohoto návrhu, je třeba nasměrovat investice do výroby bezemisních vozidel a výstavby dobíjecí a čerpací infrastruktury. Komise již předložila návrh nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, aby bylo možné vytvořit potřebnou dobíjecí infrastrukturu na podporu ekologické transformace sektoru těžkých vozidel. Konkrétně pak Komise navrhla, aby byly na dálnicích vystavěny dobíjecí a čerpací stanice v pravidelných intervalech: každých 60 kilometrů v případě elektrického nabíjení a každých 150 km v případě vodíkových paliv. Komise intenzivně spolupracuje s ostatními legislátory, aby se jednání o uvedených návrzích brzy finalizovala.

Zdroj: Evropská komise

Kuehne+Nagel a Natilus spolupracují na začlenění BWB letadel do komerční letecké nákladní dopravy

Společnosti Kuehne+Nagel, globální poskytovatel logistických služeb, a Natilus, výrobce letecké techniky se zaměřením na BWB (blended-wing-body) letadla, uzavřely strategické partnerství. Cílem spolupráce je analyzovat environmentální, ekonomické a provozní dopady integrace těchto mimořádně efektivních letounů s aerodynamickým tvarem do komerční letecké logistiky.

GRAI: jak na vratný majetek

Dnes se podíváme, co se skrývá pod dalšími méně frekventovanými zkratkami identifikačních klíčů GS1. Globální identifikátor vratné položky GRAI a Globální identifikátor majetku GIAI označují hmotná aktiva firem. Význam zejména prvního klíče roste, a to díky tlaku na udržitelnost a využívání vratných položek oproti jednocestným obalům.

První vysokorychlostní trať v ČR je blíž realizaci, získala kladné posouzení vlivu na životní prostředí

První vysokorychlostní trať v České republice uspěla v procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) u chystaného úseku mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem. Kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí znamená, že projekt VRT Moravská brána postupuje do další fáze, kterou je výkup pozemků Správou železnic. Pro modernizaci české železniční dopravy se jedná o zásadní milník.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.