Výjimkou tak nebude ani ten dnešní díl, který může (i tentokrát) začínat třeba odkazem na slavnou větu paní Müllerové, Švejkovy posluhovačky, o atentátu na císaře Ferdinanda d´Este. Ta by s ohledem na aktuální vývoj situace kolem evropského tažení za bezemisní dopravu mohla znít třeba takhle: „Tak nám schválili syntetiku …“. Na to by Švejk dnes, podobně jako tehdy, mohl bezelstně vykulit oči a odvětit: „Ježíšmarjá, to je dobrý. A proč zrovna syntetiku, proč ne třeba i bio paliva?“ A v čem že lze mezi Haškovým originálem a dnešní aktualizovanou replikou vidět možné paralely?
Tou první by mohlo být to, že v obou případech šlo o nečekané a překvapivé vyvrcholení reálně neudržitelné situace. Dané řešení, jakkoliv bylo radikální, navíc tehdy i dnes přineslo jedněm zármutek, zatímco druhým jistou úlevu.
Dnes je těžké odhadnout, jaké další paralely bude možné mezi výrokem původním a tím dnešním nalézt v budoucnu. Faktem je, že Švejkova původní replika pomyslně odstartovala čtyřleté globální peklo, které nikdy předtím lidstvo nezažilo. Po jeho skončení však nejen Evropané začali na řadu věcí hledět zcela novou optikou …
Miroslav Rumler