Aby nejen léto bylo úplně normální …

27.06.2024 | Pod lupou

V posledních letech jsme si pomalu zvykli pracovat s tím, že věci nejsou jak bývaly a svět kolem nás se vyvíjí jinak, než jak se vyvíjel dřív. Dost možná to tak opravdu je. Počasí se opravdu zdá být stále extrémnější, politici neomalenější, sociální sítě vlivnější, války nesmyslnější a měny volatilnější, nebo chcete-li méně stabilní. Možná jde ale tak trochu o nastavení optiky, kterou se na dění kolem sebe dnes díváme.

Množství aktuálních informací, které každý den více či méně dobrovolně konzumujeme, je bezpochyby mnohonásobně větší, než penzum, se kterým jsme si vystačili ještě před několika málo lety. Boj o co největší aktuálnost zpravodajství, sledovanost a lajky všeho druhu mnohdy dělá z malých a bezvýznamných událostí breaking news a ty významnější jsou zpravidla předmětem nekonečných analýz, diskuzí a polemik odborníků mnoha oborů. A právě léto, dovolená v zahraničí nebo na chatě u rybníka, mnohdy navíc bez kvalitního připojení k internetu, je příležitostí pro každého z nás z bludného kruhu moderní hyperinformační společnosti aspoň na chvíli vystoupit a těšit se z obyčejného života. Jsou to dny, kdy máme možnost si svůj denní program neplánovat podle předpovědi meteorologického modelu v mobilní aplikaci, ale na základě obyčejného ranního pohledu z okna. Místo inspirace kulinářskými zážitky všemožných influencerů ze sociálních sítí se potěšit obyčejnou chutí guláše s chlebem, smaženými houbami z ranní procházky po lese nebo třeba čerstvě vylovenou rybou. Je jen na nás, jestli za nevšedními zážitky pojedeme stovky kilometrů, nebo novou energii načerpáme takříkajíc za humny.

I přes hlasy všudypřítomných škarohlídů je víc než zřejmé, že počasí v posledních týdnech seká dobrotu a ani v nejbližší době nehrozí žádné abnormální extrémy. Přimlouvám se proto, abychom se i my všichni pokusili prožít v dnešní vyhrocené době pokud možno co nejvíc normální léto. Posedlost dokonalostí a honba za prvenstvím jakéhokoliv druhu nechť jsou atributy naší profesionální kariéry. Dovolená ať vám naopak nabídne užít si dosyta krásy obyčejného života. Tak prima dovolenou …!

Miroslav Rumler

Kdo nehraje, neprohraje…

Málo platné, hokej snad vždycky byl, je a nejspíš ještě dlouho bude naším národním sportem. Tu a tam se sice nevyhneme sporům o to, zda to náhodou není spíš fotbal, ale v tom přece jen hrajeme na mezinárodní scéně něco jako druhé housle, zatímco v hokeji se bez nás neobejde žádný z turnajů evropského či světového formátu.

Očekávání spojuje …

Jak se dalo předpokládat, do našich každodenních úvah se den ode dne výrazněji vkrádají ty spojené s vývojem právě probíhajícího hokejového mistrovství světa. Středobodem našeho světa se tak namísto vrtochů světových leaderů stávají výsledky, sestavy, skóre a vyhlídky napřed na umístění ve skupině a později v bojích o medailové pozice. Je to snad právě ta obrovská nejistota každého dalšího výsledku, která nás spojuje v naší společné podpoře našich týmů i oblíbených jednotlivců. Neznamená to ale, že bychom se nedokázali mezi sebou pořádně pohádat, jen se hádáme tak nějak pro společnou věc.

Jako jízda na tygrovi…

Kdyby nešlo o témata tak zásadní, chtělo by se říct, že události posledních týdnů gradují jako kvalitní kabaretní program. Kdo si myslel, že sváteční odstávka ze všední pracovní rutiny minulého týdne alespoň trochu zklidní vlny společenského dění, byl na velkém omylu. Bylo to právě naopak. Celý uplynulý týden tak byl, snad povzbuzen zkušeností z předchozího bezprecedentního Ibero blackoutu, dalším ve štafetě pokořování rekordů.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.