Draho koupit a levně prodat …?

29.08.2024 | Pod lupou

Řekl bych, že letošní léto se co do sluneční aktivity povedlo víc než náramně. Počet dnů, kdy slunce svítí od brzkého rána do pozdních večerních hodin, je nadprůměrný. K tomu navíc aktuální předpovědi počítají s tím, že letní počasí ještě zdaleka není u konce. Touto optikou by se mohlo zdát, že plány EU na postupné navyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů, a zejména pak jejich aktualizace požadující růst podílu OZE na energetickém mixu ještě ambicióznější, mají takříkajíc zelenou.

O to méně pochopitelný je pro nezaujatého pozorovatele, ale zejména pak pro drobného výrobce solární energie, současný postup jednotlivých distributorů. Ti jeden po druhém mění podmínky všem, kteří se spravedlivě domnívali, že máme-li jako EU laťku podílu OZE pro rok 2030 stanovenou na úrovni 42,5 % celku, bude nezbytně nutné našich současných 3,76 solárních procent (Zdroj: Electricity Maps, 2023) poměrně významně navýšit. O jejich „čisté“ megawatty ale energetika aktuálně zjevně nestojí. O co dráž jim nabízí tarify na dodávky energie v době, kdy si slunce bere svůj nepravidelný time-out, o to nižší jsou měsíc od měsíce naopak sazby pro výkup energie z jejich solárních panelů. Postupný růst distribučního paušálu, tedy poplatku za přenos energie jedním či druhým směrem, se stal už jakousi samozřejmostí. Prodej nadvýroby se během velmi krátkého období smrsknul na prosté přenechání přebytku vzniklého za slunečného dne formou jakéhosi zápočtu na část odběru v čase bez slunce. Ti, kdo si mysleli, že si polepší obchodováním na spotových trzích, pak nezřídka měsíc uzavírají se záporným výsledkem a na celý systém tak nakonec doplácejí. Přitom teze o tom, že energii lze v podmínkách solárních mikro zdrojů účinně uchovávat v moderních bateriových úložištích, dlouhodobě naráží i přes stále rostoucí ceny energie na limity finanční smysluplnosti.

A kdo by snad uvěřil, že nechtěnou energii alespoň přes léto efektivně namísto sdílení využije k provozu vlastního elektromobilu, vystřízliví nejspíš při porovnání reálné kapacity domácí mikro elektrárny s apetitem svého dvoutunového miláčka, jenž navíc zpravidla k wall-boxu do garáže tak jako tak dorazí až za soumraku a kabelem do něj tak bude proudit energie draze nakoupená, a navíc stále ne příliš zelená …

Miroslav Rumler

ELA Awards 2024: Nahlédnutí za oponu (soutěže o evropský projekt roku)

Logistika, a nejen ona, čelí v současnosti celé řadě naprosto bezprecedentních výzev a budoucnost v tomto směru slibuje další. Vedle tlaku na dramatické snižování negativního vlivu na životní prostředí ale nadále sílí akcent i na její spolehlivost, cenu, flexibilitu a pracovní podmínky zaměstnanců. Přesto, nebo právě proto, je velmi zajímavé sledovat, jak se s vývojem na trhu vyrovnávají jednotlivé společnosti, zejména pak ti největší hráči. Jistým druhem přehlídky tvořivosti těch nejaktivnějších evropských společností je každoroční vyvrcholení soutěže o nejúspěšnější evropský projekt Evropské logistické asociace s názvem ELA Awards.

Větru, dešti neporučíš …

Příští rok to bude už sto let, kdy pařížské úřady zakázaly z hygienických důvodů koupání ve vodách řeky Seiny. Důvod byl tenkrát velmi pragmatický: kanalizační systémy měst ležících na této řece, a zejména pak systém samotné Paříže, byly vybudovány tak, že v případě větších dešťů nezvládají odpadní vody čistit a přebytečnou dešťovku spolu s městskými fekáliemi prostě bez čištění pouští do řeky. To bez větších změn trvalo devadesát let, což odpovídá přibližně čtyřem lidským generacím. I v souvislosti s plány na uspořádání současné letní olympiády v Paříži francouzské úřady za poslední roky investovaly do změny kvality vody v Seině 1,4 miliardy eur, což odpovídá 35,5 miliardy korun. Byla pořízena a instalována nová zařízení na retenci a úpravu vody jak v Paříži, tak i v jejím okolí. Současně s tím byly tisíce domů a lodí na kanálech nově napojeny na kanalizační systém. O vyčištění řeky se celou tu dobu mluví jako o velké výzvě.

Aby plán B byl …

Jestli snad někdo, podobně jako já, měl tendenci letošní léto označovat za líheň neočekávaných událostí, jistě také pochopí, když těch několik posledních dnů označím za smršť, nebo možná dokonce za jízdu na tobogánu mediálních senzací. Událostí, které si žádný příslušník pověstné sedmé velmoci nemůže nechat proklouznout mezi prsty. No kdo to má …?, mohla by znít parafráze na repliku z populárního televizního retro seriálu: historicky největší globální výpadek moderních informačních systémů těsně následovaný odstoupením historicky nejstaršího kandidáta na úřad prezidenta globální velmoci. Ale neplýtvejme marnotratně nabídnutými tématy a vezměme to pěkně popořádku.