Když není kde brát …

12.09.2024 | Pod lupou

Celý včerejší den přinášel stále další a další analýzy první debaty dvou současných kandidátů na post amerického prezidenta a potažmo současně nejvlivnějšího člověka planety z pera odborníků místních i přespolních. Výraz „současných“ přitom reflektuje známou skutečnost, že nejde o první předvolební debatu v tomto volebním období, ale o první mezi paní vice prezidentkou Harrisovou a panem exprezidentem Trumpem. Výsledek debaty je ale, jak se v posledních letech stalo tradicí, podle většiny komentátorů takový nijaký. Jako by odrážel pocity voličů, kteří si nejsou jisti, jestli volbou jednoho z kandidátů podpoří ve skutečnosti toho lepšího, nebo jestli tím jen podpoří tu lepší ze dvou špatných variant. Kdo si vzpomene na kterékoliv z voleb posledních let u nás, uvědomí si, v jak podobné situaci jsme i my tady u nás doma, ale i v celé Evropě.

Je to situace, kterou jedni označují za projev snahy o návrat společnosti k modelu postavenému na výrazných a empatických vůdčích osobnostech ve stylu (mimo jiné i značné části) dvacátého století, druzí možná za výsledek nekompromisních zákulisních bojů nejrůznějších vlivových skupin. Ať už má pravdu kdokoliv, společným jmenovatelem se zdá být to, že – velmi jednoduše řečeno – není kde brát. A už babička říkávala, že kde nic není, ani smrt nebere. Neboli zatímco většina východních režimů si po dlouhá desetiletí pohodlně vystačí s jednou osobností, západní demokracie, jež touto praktikou logicky opovrhují a jsou založeny na svobodné volbě, nemají nakonec na výběr s požadovanou kvalifikací nikoho, nebo téměř nikoho. A kdo by čekal, že na úrovni komunální politiky je situace dramaticky lepší, prožije brzy pocit zklamání a beznaděje nejspíš podruhé.

Co je ale příčinou tak širokospektrální personální vyprázdněnosti? Jistě, po bitvě je každý generálem, ale tady zatím, obávám se, skutečná bitva ještě ani nezačala. Příhodnější mi tedy přijde rčení o tom, že štěstí přeje připraveným, protože my, myšleno jako západní společnost, do té dost komplikované současnosti vstupujeme tak nějak v nedbalkách. Podcenili jsme přípravu, zanedbali výchovu těch, kdo mají nejen dnes, ale především v budoucnu, sehrát úlohu respektovaných osobností a těšit se podpoře motivovaných lidí ochotných rozvíjet a dále zdokonalovat fungování celé společnosti, a ještě k tomu platit daně. Stejně jako ve firmách je personální politice věnované nemalé úsilí a poměrně výrazné prostředky, potřebuje i politika lidi s uvažováním významně překračujícím rámec jednoho volebního období …

Miroslav Rumler

Už je čas …

Jakkoli pohled na bezoblačnou oblohu i venkovní teploměr svědčí o něčem jiném, rok se neúprosně přehoupnul z léta do tzv. klimatologického podzimu. S tím se do našich diářů vrací i běžná pracovní rutina, která zanedlouho plíživě přejde do období předvánoční logistické špičky, jež z mnoha úhlů pohledu představuje vrcholné období celého oboru. Ještě před tím, než nás výlohy obchodů začnou více či méně taktně upozorňovat, že je nejvyšší čas začít řešit vánoční nákupy, čeká nás ještě vrchol letošní sezóny konferenční.

Draho koupit a levně prodat …?

Řekl bych, že letošní léto se co do sluneční aktivity povedlo víc než náramně. Počet dnů, kdy slunce svítí od brzkého rána do pozdních večerních hodin, je nadprůměrný. K tomu navíc aktuální předpovědi počítají s tím, že letní počasí ještě zdaleka není u konce. Touto optikou by se mohlo zdát, že plány EU na postupné navyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů, a zejména pak jejich aktualizace požadující růst podílu OZE na energetickém mixu ještě ambicióznější, mají takříkajíc zelenou.

Když se řekne nové auto …

Postupně si tím prochází každý z nás. Někdo dříve, někdo později, ale nakonec všichni nahrazujeme svá stará auta novými, nebo aspoň novějšími. Pro ty, kteří mají pro tento proces nastavený zaběhnutý systém, šlo obvykle o příjemnou povinnost. Snad všichni jsme se ale naučili těšit na tu nezaměnitelnou vůni nového vozu, pevné řízení, nesmlouvavý tah a tichounký chod motoru a absenci podivných zvuků, se kterými si ani v servisu nevěděli rady. To mimochodem bývaly také klíčové argumenty prodejců, kteří se vás snažili nadchnout pro auto právě z jejich dealerství. Doba se ale mění. Úspěch značky a konkrétního modelu stále méně závisí na výkonu motoru nebo přesnosti převodovky, velmi okrajově rozhodování zákazníků ovlivňuje i design nebo dokonce bezpečnost. Marketingovým sloganům vévodí konektivita, jízdní asistenti a stále více i plnění požadavků platné či očekávané legislativy.