LC 500: Králem bez nástupce …

20.06.2024 | Pod lupou

Je to taková radost, nebo jistý druh splnění dětského snu. Mám na mysli ráno, kdy se vzbudíte s tím, že je to už jen pouhých sto kilometrů, tedy maximálně půldruhé hodinky, co vás dělí od příjezdu na mostecký autodrom, kde na vás čeká na dvacet vycíděných a hlavně natankovaných vozů plných energie, čekajících na to vaše nedočkavé sešlápnutí plynového pedálu.

Minulý týden přesně tohle rozptýlení svým obchodním partnerům a významným zákazníkům připravil importér prémiových vozů značky Lexus. Kdo aspoň jednou dostal možnost vyjet na profesionální závodní trať a změřit síly sám se sebou a s technikou umně schovanou zdaleka nejen pod kapotou sedlaného oře, ten jistě souhlasí s tím, že takové svezení je silně návykové. A tradiční japonský výrobce dobře ví, jak svou techniku vyšperkovat tak, aby se setkání s ní stalo nezapomenutelným zážitkem.

Too good to be true, tedy příliš dobré než aby to nemělo nějaké to ale, chtělo by se říct. Tím ale byl v tomto případě fakt, že letošní setkání bylo současně i loučením právě s modelem LC 500 značky Lexus, atmosféricky plněným osmiválcem o objemu pěti litrů a výkonem 341 kW a kroutícím momentem 530 Nm, který tradičně patřil pro tento typ potěšení mezi nejvyhledávanější. Fenomenální třídvéřové coupé s temperamentem dostihového plnokrevníka padne, podobně jako řada dalších podobných vozů zdaleka nejen této kategorie, na oltář nekompromisního omezování emisí v silniční dopravě. Pro mnohé je to skutečný důvod k smutku. Jiní se ptají, kdo opravdu potřebuje k životu pětilitrový osmiválec. Jednoznačná odpověď ale na tuhle a mnoho podobných otázek prozatím neexistuje. Stále častější vyjádření respektovaných opinion makerů v tom smyslu, že metodika měření reálného dopadu jednotlivých technologií napříč celou společností musí projít důkladnou revizí dává tušit, že se v blízké budoucnosti možná dočkáme mnohých překvapení. Věřme tedy společně, že ještě může nastat čas, kdy milovník silných sportovních motorů nebude ošizen o svůj díl radosti ze života o nic méně, než milovník bateriových elektromobilů. A třeba nám k tomu úplně postačí lokálně produkovaná biopaliva. Dostal jsem ujištění, že japonští výrobci, ostatně jako všichni dobří hospodáři, plány ke svým nejúspěšnějším vozům ukládají na bezpečná místa tak, aby k nim v případě potřeby v budoucnu nevedla cesta nikterak dlouhá …

Miroslav Rumler

Jak bez rizika řídit rizika…

Přelom května a června, pokud ovšem počasí nezkazí nějaká ta klimatická anomálie, je standardně obdobím, kdy na vodu své čluny, jachtičky a plachetnice z jejich zimovišť přivážejí i ti, kteří nestojí o časně jarní dobrodružství s ranními teplotami stále kolem nuly a jistotou nejistého počasí. Červen už je zpravidla přívětivý, a proto není čas dál vyčkávat, ta opravdu letní sezóna v našich podmínkách netrvá dlouho a většinou končí nejpozději na přelomu září a října. V těchto dnech tak vrcholí úsilí o zprovoznění vloni zazimovaných plavidel, která pak musí na vlnách našich řek, jezer a nádrží bez větších komplikací přečkat ty nadcházející čtyři letní měsíce. Jakýkoliv servis ve vodě je totiž o poznání komplikovanější než na suchu, navíc jakékoliv závady dále kriticky krátí čas, kdy si svou loď chcete nerušeně užívat a maří dnes nemalou investici do kotvení u bezpečného mola. Kdo je připraven, není zaskočen, říká známé české přísloví.

Logistické jaro na vlně networkingu…

Jaro k nám přichází letos opravdu rozpačitě. Sucho střídají několikadenní deště, po letních teplotách se do krajiny zase vrací noční mrazíky. Je asi lhostejné, jestli jde o vývoj abnormální, nebo si jen v očekávání teplých a slunečných jarních dnů nepamatujeme, že to vloni, a možná už spoustu posledních let, bylo vlastně podobné. Faktem je, že bez ohledu na počasí je jaro tradičně obdobím, kdy k sobě lidé mají po dlouhé zimě tak trochu blíž a společenské setkávání získává na atraktivitě díky možnostem, které se pro ně otevírají s rostoucími teplotami, nabídkou restauračních zahrádek a celkově lepší využitelností zejména venkovních prostor. A do toho teď pochopitelně navíc bodují snad všechny sportbary, v nichž se odehrává společné fandění našim hokejistům, kteří tak téměř každodenně tmelí kolektivy sportovních fandů napříč snad všemi věkovými kategoriemi a sociálními skupinami.

S asistentkou plastovou…

Nechce se mi věřit, že by ještě existoval někdo bez vlastní zkušenosti s komunikací s virtuálním asistentem či asistentkou. Třeba ve vaší bance, při reklamaci nefunkčního zboží či nekvalitní služby, nebo při rezervaci čehokoliv kdekoliv. Já osobně jsem buď velký smolař, kterému i pověstný trpaslík po dešti vyroste, nebo jen naivně tam, kde si sám nevím rady, očekávám za své peníze rychlé řešení od někoho, kdo se v dané věci orientuje lépe a rychleji než já. V práci žádnou virtuální kolegyni ani kolegu nemám a pokud hrozí, že na nějakou narazím při komunikaci s okolním světem, deleguji hovor s ní na někoho jiného, aby mi nepraskla žilka. Nevím, jestli ten pocit znáte, ale sledovat z povzdáli, jak se někdo jiný snaží i několikrát po sobě do telefonu marně vysvětlovat, proč volá a co chce, není totéž, jako když stejné úsilí vyvíjíte vy sami. Jen v poslední době jsme na zákaznických linkách určených pro zákazníky již platící, nebo pro ty, kteří si něco koupit prokazatelně chtějí, bojovali s umělou inteligencí železničního dopravce, jedné z velkých bank, ale také s agentem moderní technologické firmy.