Každodenní ranní vstávání do tmy umocněné neproniknutelným mlžným oparem a zejména pak naše očekávání, že vše se v dobré obrátí a původní beznaděj vystřídá krásný podzimní den zalitý sluncem jako by ztělesňovalo jistou paralelu s realitou. S tou realitou, kterou v posledních týdnech a měsících všichni prožíváme. Letní panika firem i domácností ohrožených explozí cen energií postupným zaváděním dílčích vládních opatření, ale i díky historicky nejteplejšímu podzimu, pozvolna polevuje. Uklidňující účinek mají i zprávy o frontách lodí přepravujících zkapalněný plyn před branami evropských přístavů. Ve chvíli, kdy i světové burzy postupně naznačují pozvolný návrat do lepších časů, naše zjitřené smysly začíná dráždit finále české prezidentské volby. Ta dává tušit, že míé zklidnění našeho každodenního života bylo skutečně jen dočasné, protože veřejný prostor se pro nadcházející dva měsíce promění v kolbiště hned několika marketingových týmů. To bude velmi složité nejen pro samotné kandidáty, ale pro nás pro všechny. Užívejme si tedy doznívající babí léto a s ním spojené ranní mlhy chápejme jen jako jakousi předehru toho, co po jejím rozplynutí obvykle následuje: slunečný den plný naděje, optimismu a víry ve správnost vlastního úsudku.
Miroslav Rumler
