Nechci slevu zadarmo…

02.04.2026 | Pod lupou

Přesně tak aktuálně parafrázuje přední česká ekonomka, šarmantní Helena Horská, prohlášení české vlády o hledání cesty ke zlevnění pohonných hmot přes snížení spotřební daně. Ta činí 12,84 Kč za litr benzínu a 9,95 u nafty. Už jen korunová sleva na spotřební dani, které si běžný motorista nejspíš ani nevšimne, připraví státní rozpočet o zhruba 10,5 miliardy ročně, a to včetně tzv. DPH efektu. K tomu je nutné připočíst cenu peněz, které si na takovou slevu musí stát s deficitním rozpočtem, stejně jako běžný občan na svou hypotéku, půjčit. Při pětiprocentní úrokové sazbě by tak šlo jen na úrocích o dalších 525 milionů korun. Jde tedy o slušné peníze, které by pak mohly zatraceně chybět při naplňování slibů daných voličům v rámci předvolební kampaně. Nic na světě zkrátka není zadarmo, takže nakonec budeme s pravděpodobností hraničící s jistotou svědky navenek působivého, reálně však nepříliš účinného zastropování marží obchodníků, aby se ten příslovečný vlk nažral a koze se přitom nezkřivil ani chloupek.

Dilematem sice odlišným, přesto s podobnými konturami, se aktuálně zabývá i italská vláda. Plánuje totiž ve světle setrvale rostoucí poptávky po elektrické energii, navzdory linii vytýčené svou dosavadní klimatickou politikou, posunout termín trvalého odstavení vlastních uhelných elektráren o dalších 13 let, tedy až na rok 2038. I v tomto případě platí, že zadarmo na světě nic není a být skutečně ani nemůže. Tady sice environmentální koze apetit energetického vlka tak trochu rozčísne pěšinku, ale podobně jako v případě našeho stropování pumpařských marží, účel tak nějak světí prostředky.

Úvahy o vlkovi a koze mě zastihly právě v den, kdy jsem s těžkým srdcem prodával historickou motorku, totiž skútr z roku 1960, kterému jsem kdysi pečlivou rekonstrukcí vdechnul zpátky život a „on“ mě pak z vděčnosti na revanš provázel celých sedmadvacet let životem mým. Nejde o standardní prodej věci, která pro vás časem ztratí význam. Je to jako když se vám má nadobro odstěhovat dobrý kamarád, se kterým jste leccos prožili, na kterého jste si za ty roky zvykli a on se stal nedílnou součástí vašeho života. Ale i v takové chvíli musíte udržet emoce na uzdě a nabídku formulovat realisticky, abyste neoprávněně druhým nenabízeli něco, co ve skutečnosti vlastně nemáte. To ale nemění nic na skutečnosti, že vaším cílem zůstává dosáhnout co nejlepší cenu, i tady tak musíte najít způsob, který by vlka nasytil, aniž by koze významněji ublížil. Ve světě sběratelů (nejen) historických vozidel ale naštěstí zatím stále platí přesvědčení, že změna majitele by měla být příjemným zážitkem pro obě strany. Zatímco kupující má dobrý pocit, že se jeho sběratelský kousek dostává do správných rukou, kupujícího těší, že udělal dobrý obchod a svou sbírku moudře obohatil o dosud chybějící exponát. V ideálním světě pak není třeba nezbytně poskytovat slevu, a to ani tu imaginární, když transakci předchází pečlivá příprava, dlouhodobé sledování vývoje na trhu a schopnost pochopit motivaci a potřeby toho druhého.

Jen málokdo dokáže na první dobrou rozlišit co je lež, co úskok a co nezbytný kompromis. I když většina z nás dobře ví, že život se bez kompromisů neobejde, nikdo nemá rád pocit, že byl ke kompromisu donucen lží nebo zatajením důležitých faktů. Přál bych si, aby i politici všech úrovní obchodovali výhradně se zbožím takové kvality, která by jim umožnila si důvěru těch, kteří od nich obrazně řečeno jejich produkt kupují, udržet i dlouho po samotné transakci, jak to mezi sebou mají milovníci historických vozidel. Vám všem teď ale přeji především klidné prožití svátků jara, které už tak dlouho nedočkavě vyhlížíme.

Tak šťastné Velikonoce!

Miroslav Rumler

Snad ani teta Kateřina…

Ráno vás, po dlouhých měsících vstávání do beznadějné tmy, už zase budí jemný dotek slunečních paprsků doprovázený čiperným zpěvem ptačích navrátilců z teplých krajin. Svět se najednou stává tak nějak příjemnějším. To ale jen do chvíle, kdy na vás z televize nebo z oblíbeného portálu vyskočí zprávy o dalších škodách na blízkovýchodní ropné infrastruktuře, které mají vzácnou schopnost významně rozkolísat světové trhy a ohrozit naši každodenní rutinu. Chmury zaženete dobrou snídaní a vyrazíte mezi lidi, například na konferenci – včera třeba na tu v režii České logistické asociace v příjemném prostředí kampusu Vysoké školy ekonomické v Praze.

Vítěz bere všechno…

Alespoň to ve své poměrně melancholicky laděné písni z roku 1980 tvrdí dnes již neexistující legendární hudební skupina ABBA. Přestože její text je vlastně romantickou výčitkou za zmaření partnerského vztahu dvou lidí, já jsem si včera na sousloví The winner takes it all vzpomněl v úplně jiné souvislosti, totiž v rámci programu velké konference věnované tématům současného retailu. Speakeři v jednotlivých vystoupeních zmiňovali opakovaně význam individuální spotřeby na tvorbě a růstu našeho HDP. Nevyhnuli se porovnávání dynamiky vývoje obratu v segmentech tzv. kamenných obchodů i online, z něhož k mému příjemnému překvapení část hodnotící ochotu zákazníků k fyzickým nákupům v prodejnách nevyšla ani zdaleka naprázdno.

Ponechat všechny možnosti otevřené…

Desítky let jsme žili v přesvědčení, že to, na čem opravdu záleží, je logistickou službu co možná nejlépe optimalizovat a nastavit ji tak, aby nabízela maximální přesnost za minimální cenu. V zorném poli jsme všichni měli na prvních místech minimalizaci zásob, JIS, JIT a každoroční evergreen v podobě tlaku na další snižování logistických nákladů. Až globální pandemie nás donutila tuhle cestu částečně opustit a dát se víc cestou diverzifikace přepravních tras, hledání alternativních dodavatelů, navyšování hladiny kritických zásob.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.