Všude dobře …?

18.07.2024 | Pod lupou

Kdo by čekal, že s nástupem letních prázdnin přijde ruku v ruce i okurková sezóna nejen do oborového zpravodajství, škaredě se spletl. No řekněte sami: atentát na amerického prezidentského kandidáta, pletichy kolem podoby nového Evropského parlamentu, výpady místních proti turistům hned v několika tradičních turistických destinacích …

První polovina července je v našich podmínkách obdobím roku, kdy většina tráví své zahraniční dovolené mnohdy i velmi daleko od domova, u moře, v horách, nebo ve městech dýchajících svou jedinečnou historií. Poznáte to podle znatelně slabšího provozu ve vaší ulici, až nečekaného klidu v chatových osadách, ale také třeba podle malé vytíženosti půjčoven nejrůznějšího vybavení na plážích našich jezer a řek. Jejich opravdový zátěžový test přijde až v nadcházejících týdnech, kdy se významná část zahraničních dovolenkářů vrátí zase zpátky.

A je to právě období bezprostředně po návratu ze zahraniční dovolené, kdy máme obvykle náladu více či méně kriticky porovnávatt odlišnosti života tam, kde jsme právě byli, s těmi domácími. Není to tak dávno, co jsme se téměř odkudkoli vraceli nadšeni. Tu šlo o exotickou přírodu, jindy o historická  města s věhlasnými památkami či rekreační letoviska s prémiovým servisem. Kritice jsme tak většinou ve světle nově nabytých zkušeností podrobovali spíš naše domácí prostředí, v němž jsme najednou viděli spoustu nedostatků. Skutečností je dnes ale to, že globální pandemie v kombinaci s bezprecedentním nabobtnáním solventní střední třídy obyvatel zejména v Číně a v Indii nekompromisně zamíchalo kartami hodnocení oblíbených turistických destinací. Nekonečné davy zejména asijských turistů všude kam se podíváte, rostoucí nevole místních v destinacích, které jim už na první pohled dávno nepatří, mnohdy viditelě nezvládnuté odpadové hospodářství v kombinaci s drsnou realitou takzvaných no-go zón a celkové bezpečnosti pohybu ve většině světových metropolí u mnohých vedou k vlídnějšímu pohledu na nedokonalosti vlastní země či města. Mnoho let užívaná fráze Všude dobře, tak co doma tím dnes ve světle vývoje ve světě tak trochu ztrácí svou rebelskou konotaci …

Miroslav Rumler

Nejisté když jisté je …

Nejistota je jediná jistota, která existuje, a umění žít s nejistotou je jediná jistota (“Uncertainty is the only certainty there is, and knowing how to live with insecurity is the only security”). My dnes můžeme jen spekulovat, zda tato teze Johna Allena Paulose, amerického profesora, jenž se proslavil jako spisovatel a řečník v oblasti matematiky, měla původně vazbu jen na matematickou gramotnost. S odstupem času se totiž zdá, jako by měla platnost víceméně obecnou.

Číslo …!

V populaci, a zejména v té její mužské „menší polovině“, postupně ubývá těch, kdo stále ještě mají tuhle hlášku spojenou s časem stráveným v řadách vojáků základní služby. A samozřejmě s povinností na ni ve dne v noci za všech okolností pohotově odpovědět číslovkou vyjadřující přesný počet dnů, jež vám zbývají do civilu.

Tak nám pustili Baranďák …

Tak nějak by mohla v těchto dnech znít opakovaně citovaná úvodní věta slavného rozhovoru posluhovačky s panem Švejkem, který „ …opustiv před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny“. Nemám ani v nejmenším ambici srovnávat význam atentátu na následníka trůnu habsburské monarchie s opětovným zprůjezdněním tzv. Jižní spojky tvořící vnitřní obchvat centra hlavního města Prahy.