Plné sklady nejsou jistota. Jsou známkou nedůvěry a brzdou růstu firem

04.12.2025 | Rozhovor s osobností

V době, kdy logistika čelí tlaku na rychlost, přesnost a udržitelnost, se ukazuje, že největším problémem nejsou prázdné regály, ale ty přeplněné. Podle Lubomíra Veselého, CEO společnosti GRiT, plné sklady neznamenají efektivitu a jistotu, ale nedostatek důvěry v dodavatelském řetězci. A tu lze měřit, řídit i odstranit. Řešením proto není větší sklad, ale lepší komunikace a práce s daty.

Logistika bývá často považována za motor celého dodavatelského řetězce – bez plynulého toku zboží, informací a kapitálu se zastaví i ten nejlépe rozjetý byznys. Přesto se ve skladech mnoha firem hromadí zboží, které se nepohybuje.

„Mnoho firem se předzásobuje z obavy, že jim zboží dojde. A protože mají prostor, raději ho zaplní. Jenže právě tohle ‚pro jistotu‘ bývá drahé. Ukazuje to, že komunikace v řetězci nefunguje tak, jak by měla. Podle našich zkušeností bývá 20–30 % skladových zásob ve firmách zbytečných jen kvůli chybějící důvěře v data,“ vysvětluje Lubomír Veselý, CEO společnosti GRiT.

Podle něj je klíčové dívat se na skladové hospodářství v širším kontextu. Efektivní logistika totiž nezačíná u manipulační techniky, ale u dat. Pokud má firma přesné informace o tom, co se právě vyrábí, expeduje nebo doručuje, může plánovat s mnohem větší přesností. „Elektronická komunikace EDI umožňuje, aby si dodavatelé a odběratelé vyměňovali data automaticky. Díky tomu odpadá ruční přepisování objednávek, e-maily i telefonáty. Všechno běží přesně, rychle a spolehlivě,“ popisuje.

Data místo intuice

Jedním z příkladů, které GRiT pomáhal zavést, byl projekt zaměřený na automatizaci příjmu zboží ve velkém distribučním centru. „Nezačínali jsme tam fakturami ani objednávkami, ale avízy dodávek. Chtěli mít přehled o tom, co přijde na sklad, kdy a v jakém složení,“ vysvětluje Veselý.

Zásadním krokem pak bylo doplnění SSCC kódů, které umožňují přesně identifikovat, co je v každém balíku. „Díky tomu se zefektivnil proces příjmu zboží a odpadlo zbytečné rozbalování zásilek. Pro automatizované zpracování je totiž klíčové, aby systém dokázal přesně rozpoznat, jak se zbožím naložit. Pokud identifikace chybí, technologie často neví, co s ním,“ doplňuje.

Podobný přístup uplatňuje i řada nadnárodních firem, které s GRiTem spolupracují. Nejvýraznějším příkladem jsou projekty, kde si obchodní partneři sdílejí i data o zásobách na skladech a provozovnách. „Když dodavatel vidí, kolik zboží má odběratel k dispozici, může lépe plánovat výrobu a nedělat přebytky. Tím se eliminuje tlak na výprodeje, expirace a plýtvání,“ dodává Veselý.

Když kapacita vzniká díky lepší komunikaci

Podle něj právě transparentní komunikace mezi články řetězce rozhoduje o tom, jak efektivně celý systém funguje. „Pokud dodavatel umí automaticky potvrdit objednávku a zákazník má jistotu, že zboží přijede ve stanovený čas, nepotřebuje mít ve skladu rezervy na měsíc dopředu,“ říká.

V praxi to znamená, že EDI zprávy jako order response (ORDRSP) nebo avízo dodávky (DESADV) přinášejí firmám jistotu a umožňují zavést dynamické plánování. „Když mi systém oznámí, že dodávka dorazí v 11 hodin, mohu ji rovnou směrovat na odchozí trasu. Nemusím ji vést dozadu do skladu, zaevidovat a pak znovu vyskladnit. To je úspora času, prostoru i energie.“

Na straně řízení skladů pak GRiT propojuje EDI komunikaci s vlastním systémem LOKiA WMS, který pomáhá firmám řídit tok zboží, trasování i vychystávání v reálném čase – tedy přesně tam, kde se data mění v pohyb.

Z dat, která skrze EDI proudí, se stává nástroj řízení. Firmy mohou přesně měřit spolehlivost dodavatelů, vyhodnocovat OTIF (on-time, in-full), sledovat kvalitu dodávek nebo chyby v procesech. A především – mohou rozhodovat na základě faktů, ne pocitů.

Méně plýtvání, víc jistoty

Veselý upozorňuje, že přebytky ve skladech nejsou jen ekonomickým problémem. Mají i dopad na ESG reporting a udržitelnost. „Když vyrobím zbytečně moc, musím to protlačit trhem. Následují slevové akce, plýtvání potravinami nebo zničení zboží. To všechno se bude čím dál víc promítat do firemních reportů a výkazů odpovědnosti,“ říká.

Digitalizace podle něj proto není jen otázkou úspor, ale i zodpovědného řízení. „Pomocí jednoduchých, ale přesných dat můžeme dělat větší pořádek, mít přehled a zvyšovat spolehlivost celého řetězce. To, co dřív fungovalo na intuici, dnes musí fungovat na faktech.“

V GRiTu dnes pomáhají firmám nastavit komunikaci, která neřeší jen objednávky a faktury, ale celý tok dat v dodavatelském řetězci. Právě tam podle Lubomíra Veselého leží největší nevyužitý potenciál – jak pro úspory, tak pro růst. A v době, kdy rozhoduje přesnost a rychlost informací, už nejde jen o to, zda digitalizovat. Jde o to, jestli dokážete využít data dřív než konkurence.

Zdroj: LogisticNEWS

Eat Smart Filipa Sajlera: Trojnásobný růst a ambiciózní plány pro rok 2026

Eat Smart, unikátní české bezobslužné řešení firemního stravování, rostl v roce 2025 trojnásobně, a to jak obratem, tak v počtu prodaných jídel. Úměrně roste i počet klientů. Eat Smart instaloval v roce 2025 50 nových lednic a po roce a půl od startu projektu už chytré lednice najdete na 90 místech. Raketový růst hodlá firma, která je součástí HOPI Holding a u jejíhož vzniku stál známý šéfkuchař Filip Sajler, udržet i v tomto roce. Počet lednic plánuje zdvojnásobit, pracuje na rozšíření nabídky o kávu a svačiny, nabídnout nové recepty a uvažuje o expanzi do zahraničí.

Jaké trendy budou formovat logistiku a dopravu v roce 2026?

Logistika a doprava vstupují do další fáze technologického vývoje, která navazuje na změny započaté v předchozích letech. Digitalizace, automatizace a práce s daty se staly běžnou součástí provozu, přičemž jednotlivé segmenty od skladování přes dopravu až po řízení lidí k nim přistupují různým tempem. Právě tyto rozdíly a způsoby využití technologií budou formovat hlavní trendy v oboru.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.