Vítěz bere všechno …

12.01.2023 | Pod lupou

Kdo si minulý týden vsadil na úspěch českých hokejových juniorů na mistrovství světa, zklamaný jistě nebyl. Buď ho totiž čekala výhra, nebo alespoň uspokojení z jejich skvělých výkonů, a to navzdory těsné finálové prohře. Potvrzení toho, že snad už zase patříme ke světové hokejové elitě, bylo jistě pro všechny milým překvapením. Pro ty, kteří rádi sázejí na výsledky, jsou teď před námi dvě velmi dramatická klání, jejichž vývoj už s velkým předstihem zatápí pod pomyslným kotlem vášní, a to zdaleka nejen mezi fanoušky ledního hokeje.

Jde o souboj, který se týká skutečně každého a který se, i přes poměrně striktní pravidla, nekoná jen na hrací ploše. Na rozdíl od hokeje nemají všichni hráči stejnou výstroj a na rozdíl od skutečného zápasu boj probíhá napříč různými váhovými kategoriemi.

Zkušenosti z minulosti potvrzují, že v této hře jsou často k vidění nejrůznější fauly, které však jakoby zázračně unikaly pozornosti laxních či bezmocných sudí. Přesto, nebo snad právě proto, tyto u nás poměrně mladé hry vtahují do děje miliony přihlížejících. Jde totiž o jedny z mála her, ve kterých přihlížející mohou svou pasivní podporu velmi snadno proměnit v aktivní účast. Chce to odvahu a důležité je především nepropadnout v taktice. Nepodcenit soupeře, soustředit se na cíl a za tím jít od příslovečného prvního hvizdu. Vítěz totiž bere všechno. Vítěz je v této hře tím, kdo rozhodne, zda její pravidla zůstanou i propříště stejná, podpoří principy fair play, nebo zda z ní postupně udělá parodii na hru. Jde asi fakt o hodně. Tak si to nenechte ujít!

Miroslav Rumler

Sranda musí bejt …

Je velmi těžké v době, kdy rozhovorům mezi blízkými, ve firmách, při formálních jednáních, ale i cestou ve vlaku nebo v tramvaji dominují úvahy o výsledku prezidentské volby, nabídnout odborné veřejnosti téma alespoň neutrální. Pojmy spojené s udržitelností podnikání, odolností vůči působení vnějších vlivů či s dlouhodobou strategií rozvoje byly ve veřejném prostoru postupně nahrazeny výrazy jako předlistopadová příslušnost, zásluhy o rozvoj ekonomiky nebo diplomatická gramotnost.

Zpátky ke kořenům …

Poslední dny přinesly živou diskuzi o tom, jak vlastně vnímáme armádu, vojáky a jejich úlohu v naší společnosti. Ti ve věku středním a zejména vyšším středním mají armádu povětšinou spojenou s povinnou vojenskou službou, s útěky přes kasárenský plot, smaženým sýrem v nádržní restauraci a pomíjivými milostnými vztahy daleko od domova. Mladší ji pak mají tendenci vidět asi spíš na pozadí mezinárodních misí našich vojáků po boku jejich zahraničních kolegů.

Je odstartováno!

Start do nového roku pro většinu z nás představuje jakési symbolické otevírání dveří do něčeho nového. To vyvolává na jedné straně jistá očekávání, na straně druhé ale i přirozené obavy ze změn, které obecně vnímáme jako nejistotu. S prvními dny roku nového tak obvykle současně bilancujeme výsledky roku předchozího a současně plánujeme, jak ten právě začínající učinit lepší, úspěšnější a příjemnější.