Za minutu dvanáct …

06.10.2022 | Pod lupou

Ilustrační foto

Letošní podzim se z pohledu nabídky mediálně atraktivních témat zdá být minimálně nadprůměý. Pozoost poutalo v rychlém sledu krizové vládní brzdění nekontrolovaného růstu cen energií pro domácnosti a menší podniky, emocionálně vyšponované komunální a později i senátní volby a v těchto dnech i pražský megasummit až padesáti státních delegací jako vyvrcholení českého předsednictví v Radě EU. Navíc ve chvíli, kdy by za normálních okolností o pozoost společnosti začínaly pomalu nenápadně bojovat předvánoční, nebo alespoň halloweenské stylizace výkladních skříní prestižních obchodních domů, lidé jako by dychtili spíš po informacích o vývoji preferencí jednotlivých prezidentských kandidátů. Přitom to vše je jen jakousi statickou kulisou skutečné události roku, totiž celoevropského boje zejména velkých podniků o opravdu účinnou ochranu před dramatickou hrozbou astronomických cen energií. Když už i konce Volkswagen hrozí odchodem nejen ze střední Evropy, ale i ze samotného Německa na jih, kde jsou ceny energie výrazně příznivější, je nejvyšší čas zbystřit. Naše ekonomika je totiž na velkých podnicích závislá víc než většina ostatních. Bylo by jistě naivní očekávat, že po létech nezodpovědných rozpočtových orgií existuje i teď možnost ekonomiku zaplavit penězi a problém tak snadno vyřešit. Kasa, jak jsme asi všichni tušili, není bezedný měšec. Podle slov Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu ČR, nezbývá tak než věřit, že se podaří naše stávající předsednictví využít pro dosažení celoevropské dohody na prodloužení platnosti dočasného rámce podpory, uvolnit trh s emisními povolenkami a prosadit oddělení cen energie od cen plynu, tzv. decoupling. Je sice už takříkajíc za minutu dvanáct, ale systémové řešení je na dosah. Důležité bude to, zda v nadcházejících dnech kapitáni zejména těch největších evropských ekonomik pochopí, že zbývá právě ta minuta, v níž je třeba významně otočit kormidlem a změnit směřování evropské ekonomiky. A pokud se tento manévr podaří, bude ta správná chvíle pro diskuzi o novém, realističtějším nastavení priorit celé evropské společnosti.

Miroslav Rumler

Za vším hledej … technologie!

Je velmi příjemné vědět, že čtenáři této stati neočekávají, že by zde bylo na pořadu dne hodnocení výsledků politických bitev, jakkoli tyto významně ovlivňují náladu v celé společnosti. Politická klání, podobně jako ta sportovní, tradičně zanechávají vedle těch spokojených i celou řadu zklamaných, kterým oslavy ve vítězném táboře nedělají právě dobře.

Sranda musí bejt …

Je velmi těžké v době, kdy rozhovorům mezi blízkými, ve firmách, při formálních jednáních, ale i cestou ve vlaku nebo v tramvaji dominují úvahy o výsledku prezidentské volby, nabídnout odborné veřejnosti téma alespoň neutrální. Pojmy spojené s udržitelností podnikání, odolností vůči působení vnějších vlivů či s dlouhodobou strategií rozvoje byly ve veřejném prostoru postupně nahrazeny výrazy jako předlistopadová příslušnost, zásluhy o rozvoj ekonomiky nebo diplomatická gramotnost.

Zpátky ke kořenům …

Poslední dny přinesly živou diskuzi o tom, jak vlastně vnímáme armádu, vojáky a jejich úlohu v naší společnosti. Ti ve věku středním a zejména vyšším středním mají armádu povětšinou spojenou s povinnou vojenskou službou, s útěky přes kasárenský plot, smaženým sýrem v nádržní restauraci a pomíjivými milostnými vztahy daleko od domova. Mladší ji pak mají tendenci vidět asi spíš na pozadí mezinárodních misí našich vojáků po boku jejich zahraničních kolegů.