Evropská letiště odbavila v roce 2025 rekordních 2,6 miliardy cestujících, meziročně o 4 procenta více s tím, že letos se očekává navýšení o dalších 5 procent. Do roku 2034 se počítá s průměrným ročním růstem leteckých příletů o další čtyři procenta ročně. Dominantní složkou růstu jsou přitom vnitrounijní lety, cestovatelé mezi evropskými zeměmi budou v roce 2026 tvořit zhruba 77 procent všech zdejších příletů.
„Letadly se dopravuje 56 procent všech návštěvníků evropských zemí. Jde o zdaleka nejdůležitější způsob, jak se turisté na kontinentu přesunují, silniční doprava následuje s velkým odstupem s 36 procenty. Samotná letiště dnes ovšem nepůsobí jen jako dopravní uzly, ale stále častěji jako katalyzátor širšího ekonomického a realitního rozvoje v jejich okolí,“ říká Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers.
Letecký boom přitahuje kapitál i development
Pražské letiště Václava Havla zaznamenalo meziroční nárůst cestujících přes 17 procent, čímž se zařadilo po bok Liverpoolu, Budapešti a Krakova jako jedno z nejrychleji rostoucích letišť v Evropě s objemem nad pět milionů cestujících ročně. Všechna tato letiště mají přitom další plány na rozšiřování kapacit. Tento růst je z pohledu investorů stále zajímavější – často se díky němu otvírají nové lokality pro development a přitahují kapitál, který by jinak směřoval pouze do největších evropských hubů. I ty ovšem čeká nemalý rozmach. Londýnské Heathrow dostalo státní souhlas s přípravou povolení pro třetí ranvej, která by měla do roku 2035 zvýšit kapacitu na 150 milionů cestujících ročně, loni přitom letiště odbavilo zhruba 84 milionů lidí.
Istanbul se rozrůstá ještě rychleji. Nové mezinárodní letiště by při dokončení v roce 2028 mělo dosáhnout kapacity 200 milionů cestujících a druhé istanbulské letiště Sabiha Gökçen, dnes s kapacitou okolo 80 milionů, rovněž čeká na rozšíření. Geografická poloha Istanbulu na hranici Evropy a Asie z něj dělá přirozený dopravní uzel, který bude čím dál důležitější.
Španělský provozovatel Aena oznámil investici 13 miliard eur do rozšíření letišť, přičemž téměř polovina směřuje do Barcelony a Madridu. Zbytek poputuje do turisticky vytížených destinací jako Málaga, Alicante či Valencia. Řím Fiumicino plánuje zdvojnásobit kapacitu na 100 milionů cestujících do roku 2046. Amsterdam Schiphol počítá do roku 2035 s růstem z dnešních 67 na 85 milionů cestujících díky modernějším letadlům schopným pojmout více pasažérů.
Celková kapacita deseti největších evropských letišť by se tak měla za 25 let zvýšit o 60 procent a přiblížit se miliardě cestujících ročně. Tento boom přitom nemění jen samotnou infrastrukturu letišť, ale přelévá se i do jejich širšího okolí – od hotelových kapacit přes retail až po logistické a kancelářské projekty.
Růst tržeb i nových konceptů
S vyšším počtem příletů roste i útrata turistů a cestujících – jejich výdaje v klíčových evropských destinacích mají podle odhadů do roku 2034 růst tempem čtyř až pěti procent ročně. Významnou část této útraty přitom tvoří gastronomie, která dnes představuje zhruba 22 procent celkových turistických výdajů v Evropě. Další růst poptávky přitom přinese i návrat návštěvníků z Asie a Pacifiku, jejichž příjezdy by se měly v roce 2027 vrátit na předpandemické hodnoty a následně růst tempem kolem sedmi procent ročně, tedy rychleji než z jiných regionů.
Na tento trend reaguje i struktura projektů – posilují zážitkové koncepty retailu, gastronomie i služeb, které dokážou zachytit krátkodobou, ale intenzivní poptávku cestujících.
„Letiště přestávají být jen vstupní branou do města. Stávají se jeho ekonomickým motorem – a pro realitní trh jedním z důležitých indikátorů budoucího růstu,“ říká Josef Stanko s tím, že růst letecké dopravy se kromě hotelů, retailu a gastro segmentu promítá i do dalších oblastí komerčních nemovitostí. V okolí letišť roste i poptávka po logistických parcích a distribučních centrech, která těží z napojení na mezinárodní přepravu, a opomenout nelze ani kancelářské a flexibilní pracovní prostory.
Zdroj: PRCOM
