Přehoupla se polovina ledna a na světlo světa se pomalu dostávají první oficiální výsledky hospodaření v roce uplynulém. Růst celé ekonomiky je nakonec podle všeho mírně nad očekáváním, deficit státního rozpočtu naopak o chlup pod původně predikovanou hladinou. Domácí poptávku ale nadále táhne víc spotřeba domácností než podniků, které jako by vyčkávaly, co přinesou letošní události domácí, evropské i ty globální.

Až příliš často je rok 2025, který před několika málo dny začal, označován za rok přelomový. Vyjadřuje to očekávání, jež do něj lidé vkládají v souvislosti s aktuálními geopolitickými a obchodními konflikty, společenskými a politickými krizemi, celkovou ekonomickou stagnací klíčových trhů, ale také s diskuzemi o nutnosti změn v nastavení cílů udržitelnosti. To je na jeden rok skutečně skoro dost.

Logistika tradičně svižným tempem vjíždí, samozřejmě spolu s celou společností, takříkajíc do cílové rovinky předvánoční špičky. Ta byla i přes celou řadu rozpačitých prognóz letos opět v mnohém rekordní a zejména segmenty orientované na koncové zákazníky a logistiku poslední míle se měly skutečně co otáčet, aby poptávku po svých službách uspokojily. Navzdory mnohým problémům, které fungování dodavatelských řetězců z více či méně objektivních důvodů v poslední době provázejí, množství zboží v oběhu setrvale roste.

Nejistota je jediná jistota, která existuje, a umění žít s nejistotou je jediná jistota (“Uncertainty is the only certainty there is, and knowing how to live with insecurity is the only security”). My dnes můžeme jen spekulovat, zda tato teze Johna Allena Paulose, amerického profesora, jenž se proslavil jako spisovatel a řečník v oblasti matematiky, měla původně vazbu jen na matematickou gramotnost. S odstupem času se totiž zdá, jako by měla platnost víceméně obecnou.

V populaci, a zejména v té její mužské „menší polovině“, postupně ubývá těch, kdo stále ještě mají tuhle hlášku spojenou s časem stráveným v řadách vojáků základní služby. A samozřejmě s povinností na ni ve dne v noci za všech okolností pohotově odpovědět číslovkou vyjadřující přesný počet dnů, jež vám zbývají do civilu.

Tak nějak by mohla v těchto dnech znít opakovaně citovaná úvodní věta slavného rozhovoru posluhovačky s panem Švejkem, který „ …opustiv před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny“. Nemám ani v nejmenším ambici srovnávat význam atentátu na následníka trůnu habsburské monarchie s opětovným zprůjezdněním tzv. Jižní spojky tvořící vnitřní obchvat centra hlavního města Prahy.

Málokdo má či v dětství měl rád matematiku, ale skoro každý by uvítal rovnici, podle níž by bylo možné, byť jen v konturách, spočítat jakýsi průběh funkce vlastního života. Nebo aspoň té nejbližší budoucnosti. Chybí potřebné konstanty, zatímco všemožných proměnných jako by stále přibývalo. Tu či jinde volby, jež jsou označovány za klíčové, zpravodajství o živelných pohromách a s ním spojené krátkodobé předpovědi počasí i dlouhodobá rizika působení klimatických změn. A do toho teď ještě to drahé máslo, které jako by mělo způsobit kritický nedostatek tradičního vánočního cukroví …

Logistika nemá ráda nečekaná překvapení. Jako disciplína, jejíž původ lze dohledat v ozbrojených složkách, preferuje aktivní predikování nejrůznějších scénářů budoucího vývoje, které umožňují vše s předstihem bezpečně naplánovat. K tomu dřív sloužila zejména špatná zkušenost z minula, kterou dnes doplňuje celá řada metod matematického modelování. Katastrofální záplavy v letech 1997 a 2002 nás zastihly zcela nepřipravené především díky absenci použitelných zkušeností a nedostatečné rozvinutosti modelování. To následky těch letošních povodní, zejména ve smyslu škod na zdraví a životech lidí, se nám po více než dvou desetiletích příprav a s pomocí matematických modelů podařilo významně minimalizovat.

Tak to bychom měli. Mám předně na mysli nejsledovanější prezidentskou volbu na světě, tedy pochopitelně tu americkou. Co je pro mnohé obrovským zklamáním, to je pro jiné triumfálním vítězstvím. Kontroverznost obou kandidátů ale u velké skupiny sledujících způsobila jen úlevu v tom, že roční „projekt“, v němž jsme přímo my nehráli sebemenší roli, konečně skončil a naším cílem teď bude se s výsledkem prostě nějak srovnat.