Bezmála dva roky obyvatele Brna a všechny, kdo přes jihomoravskou metropoli z východu na západ či obráceně po jediné použitelné komunikaci v podobě D1 projížděli, donedávna sužovaly nekonečné kolony a z nich plynoucí zdržení v rozsahu vyšších desítek minut. Důvodem byly vleklé stavební práce, jejichž avizovaným cílem je situaci do budoucna zlepšit. Co bylo ale důvodem (nejen) včerejší paralýzy dopravy v Praze a na trase existující části obchvatu pro dopravu tranzitující na téže východo-západní dopravní ose, o tom můžeme jen spekulovat. Faktem však je, že dopravní kolaps tentokrát nepostihl zdaleka jen hlavní město, ale pomyslnou sekeru kongescí zasekl hluboko do prostoru středočeského kraje. Od brzkého rána až do pozdních večerních hodin se jen velmi zvolna posouvala doprava ve všech pruzích klíčových arterií D1, D5, D8 i D11 v délce několika desítek kilometrů. Samostatnou kapitolu i tentokrát psala trestuhodně poddimenzovaná D0 a to takřka v celé své dosavadní délce.

Po začátku jara meteorologického a následně astronomického je to konečně i to jaro pocitové. Teploty dosahující 25 stupňů celsia nám už totiž dávají opravdu tušit, že zima je pro letošek definitivně minulostí a my se můžeme s klidným srdcem soustředit na budoucnost prostou sněhu a mrazů. Mnozí tak v nadcházejících svátečních dnech po mnohaměsíčním půstu vytáhnou trackové boty, kola, motorky, kabriolety a vydají se do rašící přírody plné čerstvé zeleně, květů a vůní, aby si užili jarní atmosféru, dobili vnitřní baterky a (znovu) získali pozitivní pohled na svět.

Kde jinde hledat paralelu s překotným vývojem posledních týdnů, dnů a hodin než v monologu z oblíbené divadelní hry, jejíž kouzlo (vedle poctivě odpracovaného scénáře) spočívá v záměrně amatérském projevu celé divadelní kumpanie. Jen pár hodin stará informace o tom, že americký prezident s okamžitou platností pozastavil na 90 dní většině zemí světa zvýšení cel, skutečně připomíná výjev, v němž prosté překročení pomyslného zemského pólu znamená změnu směru o sto osmdesát stupňů.

Rozhodnutím amerického prezidenta, které nabylo účinnosti v noci na dnešek, podle většiny světových médií vstoupil světový obchod do období, jaké většina z nás v reálné praxi dosud nezažila. Cla, o nichž je řeč, s vysokou pravděpodobností vyvolají více či méně razantní odvetná opatření těch, koho nejvíce poškodí. A poškozených bude nejspíš opravdu hodně, protože zaoceánský vládce oznámil zavedení cel na prakticky veškerý dovoz zboží do USA.

Přišlo jaro. Po tom meteorologickém, začínajícím s prvním březnovým dnem, o němž jsme se ve škole, pokud vím nikdy neučili, přišlo minulý pátek s jarní rovnodenností někdy kolem desáté hodiny dopolední i jaro astronomické. Je to chvíle, kdy je den stejně dlouhý jako noc, Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Jde o první jarní den v podobě, v níž byl odnepaměti pevnou součástí školních osnov, a to včetně libůstky jisté nestability okamžiku, kdy střed obrazu Slunce na nebeské sféře prochází jarním bodem. Tato nestabilita totiž stojí za skutečností, že datem příchodu astronomického jara nemusí být vždycky jedenadvacátý březen a například právě letos k nám jaro dorazilo už dvacátého.

Cenu míru nejspíš zaoceánský vládce za své počínání na globální scéně nedostane, vyznamenání za sjednocení hašteřících se evropských zemí v úsilí za dosažení vlastní obranyschopnosti by si ale zasloužil. Politici, kteří dříve jen stěží hledali konsensus na přístupu k většině společenských a ekonomických témat, sedí dnes u jednoho stolu a společně hledají cestu, jak se co nejdříve vrátit k vlastní konkurenceschopné vojenské výrobě včetně vývoje a výzkumu, k moderním technikám výcviku a k optimálnímu nastavení synergií jednotlivých národních armád. To vše s cílem uhájit vlastními silami stávající pozice, nebo ještě lépe, společnou jednotou a deklarovanou silou odstrašit ostatní od pokusu tyto pozice napadnout. Jde o iniciativu, jež byla ne před několika lety, ale ještě před pár měsíci, z kategorie sci-fi.

Logistickou událostí tohoto týdne byl nepochybně pátý ročník konference s názvem ESG FORUM, která, jak naznačuje její název, byla věnována aktuálním trendům v oblasti hledání vhodného konceptu udržitelného podnikání (nejen) v logistice.

Svět kolem nás se už dlouho neměnil s takovou dynamikou, s jakou se mění v těchto dnech. Co jsme ještě včera měli za dané, dnes již neplatí a na čem se domluvíme teď, může být už zítra dávno zapomenutou historií. V době, kdy bychom se měli radovat z toho, jak se s nastupujícím jarem opět k lepšímu pomalu mění příroda kolem nás, s obavami sledujeme změny v globální politice, které nezvratně mění tradiční hodnoty celé společnosti. Stranou turbulentních změn nezůstává logicky ani logistika. Ta má z podstaty věci nejraději klidné vody, zažité scénáře a takové nastavení procesů, jež zajišťuje jejich dlouhodobě garantovanou kvalitu. Klidné vody jsou však dnes to poslední, co logistiku obklopuje.

Vypadá to jako ošklivá noční můra. Sen, jenž jako by vás přenesl hluboko do vašeho dětství. Něco hrozně chcete udělat, ale sami to nezvládnete a táta, který se vám ve vaší adolescentní pýše zdál být už nějakou dobu tím nejzbytečnějším člověkem na světě, není k nalezení. Přitom není pochyb, že ten by si s tím jistě nějak poradil. K tomu všemu na pozadí slyšíte, jak se vám ostatní smějí, že od vás stejně nikdy žádné zázraky nečekali a když bez vás odcházejí společně za zábavou, procedí mezi zuby něco v tom smyslu, že na to míchat se mezi velké máte ještě dost času …