Snad ani teta Kateřina…

19.03.2026 | Pod lupou

Ráno vás, po dlouhých měsících vstávání do beznadějné tmy, už zase budí jemný dotek slunečních paprsků doprovázený čiperným zpěvem ptačích navrátilců z teplých krajin. Svět se najednou stává tak nějak příjemnějším. To ale jen do chvíle, kdy na vás z televize nebo z oblíbeného portálu vyskočí zprávy o dalších škodách na blízkovýchodní ropné infrastruktuře, které mají vzácnou schopnost významně rozkolísat světové trhy a ohrozit naši každodenní rutinu. Chmury zaženete dobrou snídaní a vyrazíte mezi lidi, například na konferenci – včera třeba na tu v režii České logistické asociace v příjemném prostředí kampusu Vysoké školy ekonomické v Praze.

Cesta prosluněnými ulicemi metropole vám dá zapomenout na dlouhou zimu, depresivní inverze i nekonečné plískanice a pozitivní nálada účastníků konference, odhodlání k vzájemné spolupráci i zájem o všechno nové vás nabíjí pozitivní energií. Pak ale přijde cesta zpátky domů, na níž na vás dokonce i z totemu vyhlášené diskontní čerpačky svítí cenovky s číslovkami, které většina žen v souvislosti se svým věkem již raději tají. A když pak večerní zpravodajství přinese svědectví o pádu lanovkové gondoly v zemi tak vyhlášené svým důrazem na technický detail, jako je Švýcarsko, nezbývá než doufat, že zprávy desetitisíců lidí z různých koutů světa o několikahodinovém výpadku sítě X, stále známé spíš pod svým původním názvem Twitter, vás naplní spíš škodolibou radostí než zklamáním nad vrtkavostí technologií, jež nás obklopují.

To už by bylo nejspíš moc i pro Saturninovu tetu Kateřinu, která jinak měla trefné přísloví či glosu snad pro každou situaci. Pro nás platí spíš poučení z klasické československé filmové rodinné komedie režisérky Marie Poledňákové z roku 1982, kdy auta stále ještě měla karburátory, většina hodinek mechanické ručičky a my jsme si při lyžování vozili každý sám svou kotvičku omotanou kolem pasu. Totiž že dobrých zpráv je čím dál tím méně, a proto je třeba těm špatným (pro zachování vlastního duševního zdraví) dávat úsměvná hesla…

Miroslav Rumler

Když ani zlaté dno netáhne…

To ještě i v Praze ležel sníh, když jsem zjistil, že mě letos bude čekat postavení nového plotu. Přes sousední pozemek k tomu našemu drátěnému, narychlo prostříhanému obyčejnými kleštěmi, tenkrát vedla sněhovým popraškem vyšlapaná cestička, která pak pokračovala k neodborně otevřenému zahradnímu domku s nářadím. Asi není třeba popisovat, jaké překvapení ve mně vzbudilo zjištění, že i v dnešní době stále někomu stojí za to vážit tak komplikovanou cestu k nabytí spíše průměrného ručního nářadí, dobrého tak maximálně k fyzické dřině, cynicky označitelné za příslovečnou krev, slzy a pot. I dnes tak holt plot musí plnit více funkcí než jen tu dekorační.

Jako zmatení jazyků…

Zmatení jazyků, nebo chcete-li biblický příběh, v němž Bůh lidi pyšně stavící babylonskou věž až do samotného nebe potrestal tím, že jim znemožnil vzájemnou domluvu rozdílnými jazyky. Jako by rozdílnými jazyky mluvili i ti, kdo vztah vítěze a poraženého prezentují jako současné vítězství obou soupeřících stran, jakkoli to odporuje veškeré logice klání dvou odhodlaných bijců…

Nechci slevu zadarmo…

Přesně tak aktuálně parafrázuje přední česká ekonomka, šarmantní Helena Horská, prohlášení české vlády o hledání cesty ke zlevnění pohonných hmot přes snížení spotřební daně. Ta činí 12,84 Kč za litr benzínu a 9,95 u nafty. Už jen korunová sleva na spotřební dani, které si běžný motorista nejspíš ani nevšimne, připraví státní rozpočet o zhruba 10,5 miliardy ročně, a to včetně tzv. DPH efektu. K tomu je nutné připočíst cenu peněz, které si na takovou slevu musí stát s deficitním rozpočtem, stejně jako běžný občan na svou hypotéku, půjčit. Při pětiprocentní úrokové sazbě by tak šlo jen na úrocích o dalších 525 milionů korun. Jde tedy o slušné peníze, které by pak mohly zatraceně chybět při naplňování slibů daných voličům v rámci předvolební kampaně. Nic na světě zkrátka není zadarmo, takže nakonec budeme s pravděpodobností hraničící s jistotou svědky navenek působivého, reálně však nepříliš účinného zastropování marží obchodníků, aby se ten příslovečný vlk nažral a koze se přitom nezkřivil ani chloupek.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.