Snad jedinou výjimkou, která jak známo potvrzuje pravidlo, je dění kolem umělé inteligence, které právem poutalo pozornost návštěvníků včerejšího pražského FORBES Festivalu. Přednášky i diskuze na toto téma jasně potvrdily, že na poli AI je skutečně stále živo a její překotný vývoj postupně překonává i ta nejodvážnější očekávání odborníků i laiků. Jako by to bylo jen několik málo týdnů, které téhle virtuální dámě stačily na posun od pouhého příkazového řádku do role pomocníka, kolegy či dokonce kamaráda odborně označovaného jako AI Agent. Ten, bude-li mít přístup k vašim datům v počítači, tabletu či telefonu, má být už velmi brzy schopen vám na základě dokonalého poznání vaší osobnosti zpracovat odbornou prezentaci pro obchodní jednání, připravit itinerář pro vaši vysněnou dovolenou, nebo přesně naplánovat rekonstrukci vašeho bytu a pro tu nakoupit a z vašeho účtu také zaplatit vše, co je k takovému projektu potřeba – navíc lépe než vy sám či vaše plně kvalifikovaná asistentka.
Umělá inteligence už dnes stále častěji vstupuje do grafického designu, dosahuje den ode dne lepších výsledků při jazykových překladech, nohu nemilosrdně zasouvá do dveří dabingových studií a pro mnohé z nás je vítaným společníkem, zpovědníkem a kamarádem. To ovšem podle všeho nestačí, takže se má už brzy stát v hávu AI Agenta i naším asistentem, nebo manažerem pro konkrétní odbornou činnost. AI tak nebude dál už jen podporovat růst efektivity jednotlivých procesů, optimalizovat trasy, nebo plánovat obsazení jednotlivých směn. Bude tvořit a rozesílat obchodní nabídky, navolávat zákazníky, navrhovat a modifikovat smlouvy, rozesílat předžalobní výzvy, nebo třeba hodnotit nabídky v rámci výběrových řízení. To celé může znít v době, kdy nedostatek pracovních sil společně hodnotíme jako klíčovou překážku setrvalého růstu ekonomiky, jako rajská hudba. Nevím přesně proč, mně ale v téhle souvislosti před očima běží scéna s nerozbitnými skleničkami z ikonických Pelíšků a v uších mi zní věta: „A koncipienti, překladatelé, grafici, asistentky, účetní… nebudou mít co žrát“. Nemá-li AI napáchat v celé společnosti víc škody než užitku, bude zřejmě nezbytné, aby se pro ni a její užití stanovila smysluplná pravidla. V opačném případě by Evropa mohla velmi rychle přestat být perspektivním místem pro život zejména mladých lidí, kteří pro start své vlastní profesní kariéry potřebují možnost pracovat v juniorních pozicích bok po boku zkušených kolegů, učit se od nich a jednou své dovednosti zase předat dalším. Jakkoli by možná jejich práci alespoň v první fázi jejich pracovní kariéry AI zastala levou zadní…
Miroslav Rumler
