Situace s rekreačními plavidly není nepodobná té ve firmách, které dnes čelí zejména vnějším rizikům, na která se lidé v jejich čele nestihli dostatečně připravit. Není totiž důležité, zda přípravu hrubě podcenili s tím, že se jen chovali stejně jako v minulosti, nebo zda prostě neměli správný odhad vývoje. Skutečností, jíž v uplynulém týdnu potvrdily mimo jiné i odborné diskuze na slovenské logistické akci roku, kterou byl i letos SpeedCHAIN Slovakia, je extrémně nízká připravenost alespoň těm základním rizikům efektivně čelit. Většina zapojených společností shodně potvrzuje, že do dílčích prvků svého zabezpečení v současné době již investuje, nejde však v pravém slova smyslu o řízení rizik v rámci jejich strategických plánů, v nichž naopak již řadu let figurují třeba cíle environmentální. To je potřeba v době, kdy Evropa na svém území prožívá v pořadí již pátý rok brutální války, navíc doprovázený mnohdy extrémně masívními kybernetickými útoky na svou i globální infrastrukturu, považovat za alarmující. Vrátím-li se k původnímu přirovnání k rekreační loďce, sebelépe provedený nátěr trupu není omluvou pro zanedbání údržby motoru či plachet, bez kterých i sebemenší nepřízeň počasí navenek výstavní plavidlo nemilosrdně rozbije o skalnatý břeh…
Miroslav Rumler
