S asistentkou plastovou…

14.05.2026 | Pod lupou

Nechce se mi věřit, že by ještě existoval někdo bez vlastní zkušenosti s komunikací s virtuálním asistentem či asistentkou. Třeba ve vaší bance, při reklamaci nefunkčního zboží či nekvalitní služby, nebo při rezervaci čehokoliv kdekoliv. Já osobně jsem buď velký smolař, kterému i pověstný trpaslík po dešti vyroste, nebo jen naivně tam, kde si sám nevím rady, očekávám za své peníze rychlé řešení od někoho, kdo se v dané věci orientuje lépe a rychleji než já. V práci žádnou virtuální kolegyni ani kolegu nemám a pokud hrozí, že na nějakou narazím při komunikaci s okolním světem, deleguji hovor s ní na někoho jiného, aby mi nepraskla žilka. Nevím, jestli ten pocit znáte, ale sledovat z povzdáli, jak se někdo jiný snaží i několikrát po sobě do telefonu marně vysvětlovat, proč volá a co chce, není totéž, jako když stejné úsilí vyvíjíte vy sami. Jen v poslední době jsme na zákaznických linkách určených pro zákazníky již platící, nebo pro ty, kteří si něco koupit prokazatelně chtějí, bojovali s umělou inteligencí železničního dopravce, jedné z velkých bank, ale také s agentem moderní technologické firmy.

Ani zdaleka tak už nejde jen o instituce, kde jsme si na silnou rezistenci jejich úředníků už postupně tak nějak zvykli. Všechno bohužel nasvědčuje tomu, že touto cestou se vydávají stále další, a to bez ohledu na skutečnost, že to příliš nekoresponduje ani s těmi nejzákladnějšími marketingovými poučkami. Jako by se nám tu slovy klasika rozmáhal takový nešvar, totiž spokojenost zákazníka přestává být tím, na čem stojí úspěch podnikání. Pocit zadostiučinění shledávám v tom, že nejsem tím, na koho dříve či později zpravidla virtuální asistent či asistentka již řádně rozladěného zákazníka přepojí. Přitom by stačilo – a to zdaleka neplatí jen pro oblast virtuálních asistentek – technologii nasadit až v okamžiku její prokazatelné zralosti a své vlastní zákazníky tak svévolně nepoužívat jako laciné crash test dummies.

À propos když už je řeč o uvádění syrových technologií do praxe, za zmínku jistě stojí i nedávná ztráta kontroly provozovatele nad robotickými taxíky v čínském Wu-chanu, která tam – a zdaleka ne poprvé – způsobila vážný kolaps dopravy. Situace se tentokrát naštěstí obešla bez zranění, znovu to ale v době, kdy povolení k testování na veřejných komunikacích vydávají stále další země a města po celém světě, vyvolalo debaty o bezpečnosti autonomních vozidel v běžném provozu. Podobně bohužel, zejména čínské automobilky, kterým na rozdíl od těch „západních“ chybí desítky let budování vztahu s jejich zákazníky, vrhají na trh novinky se spoustou nedodělků, které pak řeší majitelé vozidel za provozu a zavedené automobilky to tak nutí ve snaze uspět v konkurenčním boji také zkracovat dobu předvýrobního testování a v důsledku tak jejich zákazníky akceptovat kvalitu nižší, než na jakou byli po leta zvyklí. Pokrok nezastavíš, zní stále častěji z řad podporovatelů moderních technologií. Ti bezpochyby mají pravdu, bez lidí ochotných investovat peníze, čas i vlastní invenci do inovativních postupů a produktů bychom nejspíš stále ještě žili v jeskyních a živili se lovem lesní zvěře. Pro lidi, kteří svoji profesní kariéru spojili s logistikou, je to ale právě odolnost jednotlivých procesů, vysoká spolehlivost techniky a technologií a dlouhodobá opakovatelnost dosahování stanovených parametrů co určuje její kvalitu. Pro ty je představa ztráty kontroly, byť dočasná, nad flotilou námořních plavidel křižujících světové oceány, nebo čilým letovým provozem naprosto nepřijatelná. V logistice pouhé bezelstné „omlouváme se“ prostě nestačí.

O připravenosti technologií podporujících automatizaci a digitalizaci procesů, navíc v širším kontextu dnes tolik skloňovaného řízení rizik, bude samozřejmě řeč i na nadcházející konferenci SpeedCHAIN Slovakia, která otevře brány hotelového komplexu Zochova chata v Modre nedaleko Pezinku už příští čtvrtek. Tak neváhejte a využijte posledních několik volných míst, zaregistrujte se a zapojte se do odborné diskuze s ostatními kolegy z oboru. V takovém případě na viděnou příští týden!

Registrace na konferenci SpeedCHAIN Slovakia 2026 >>

Miroslav Rumler

Jak si jednou zvykneš…

Zvyk je železná košile, říká známé české přísloví. Je to narážka na jednu ze základních lidských vlastností, totiž na naši rezistenci ke změnám, k tomu, že máme tendenci preferovat mnohdy nedokonalou, zato zažitou praxi, než abychom zariskovali a přijali nové, nezřídka lepší řešení. A co že mě k téhle úvaze přivedlo? Bylo to nedávné výročí první poštovní známky, která přinesla revoluční obrat v pohledu lidské společnosti na doručování zásilek, resp. na formu placení za její doručení. Dostala název Penny Black, tedy černá jednopencovka, a jako první poštovní známka světa byla vydaná ve Velké Británii 1. května 1840. Známka zobrazuje – jak jinak – profil královny Viktorie, má hodnotu jedné pence a byla součástí reformy poštovnictví. Celkem bylo tenkrát vytištěno přes 68 milionů kusů. A zatímco do té doby bylo zvykem, že poštovné platí příjemce proti doručení zásilky, poštovní známka umožnila doručení zásilky vyplatit straně odesilatele předem, totiž v okamžiku jejího předání britské poště.

Jo, první máj…

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.