Patnáct, to je oč tu běží…

26.03.2026 | Pod lupou

Sedm kulí jako v Sarajevu, padesát odstínů šedi i Ztohoven už jsme tu měli. Teď je ale nejspíš v kurzu patnáctka, která podle všeho momentálně silně ovlivňuje stav globálních trhů (nejen) s ropou a ropnými produkty. Rozumějte patnáct bodů pro mír na Blízkém východě. Patnáct bodů, na jejichž existenci či neexistenci, resp. akceptaci či neakceptaci záleží to, za kolik my tady v Evropě, ale nejen tady, budeme kupovat naftu a benzín, ale samozřejmě i spoustu dalších každodenních produktů a služeb na ropě závislých.

Právě po patnácti letech ale už v létě také automobilka Škoda Auto ukončí prodej svých vozů v Číně, která se původně měla stát jejím největším a nejrychleji rostoucím trhem na světě. Bylo to patnáct let hledání cesty k srdcím, ale hlavně ke vkusu čínského zákazníka, který dnes na revanš – a zdaleka nejen v případě škodovky – určuje i podobu a výbavu aut určených pro zákazníky v Evropě a v dalších koutech globálního západu. Jak jinak číst i čerstvou novinku české automobilky pro Evropu, kterou je ovládání modernizovaných modelů Enyaq a Elroq už jen jedním pedálem se dvěma nastavitelnými úrovněmi intenzity rekuperace, nový infotainment postavený na platformě Android, dokonalejší centrální obrazovka a širší nabídka obchodu s aplikacemi, kde najdete Spotify, YouTube nebo třeba zpravodajské appky…

Astronomické jaro, které nám letos Slunce na své cestě přes rovník z jižní polokoule na polokouli severní přineslo už 20. března, doprovodil meteorologický jev zvaný rozpad polárního víru. Ten nahnal do Evropy místo jarního slunce hlubokou tlakovou níži a propad teplot o celých patnáct stupňů, což nás podle dlouhodobých statistik vrací někam do poloviny února.

S logistikou, zejména s tou městskou, úzce souvisejí naděje, které do návratu dávno přežitých technologií vkládá magistrát našeho hlavního města. Z jeho rozhodnutí se v době rostoucí nabídky vozidel poháněných bateriemi a vodíkovými články, jejichž testování v reálném pražském provozu má ale doposud spíš jen marketingovou povahu, do ulic metropole po půlstoletí vracejí nevzhledné sloupy a troleje, pod nimiž na vybrané linky najíždějí trolejbusy nejrůznějších specifikací. Většina překotně budovaných tratí je koncipována jako parciální, tedy jako kombinace trolejového vedení a baterií, a proto délka samotného trolejového vedení nezbytně neodpovídá celkové délce linky. Takže zatímco aktuální délka trolejbusových linek v Praze je bezmála 20 kilometrů, délka trolejového vedení je, no zkuste hádat, těch dnes tolik skloňovaných patnáct kiláků.

Ta patnáctka je dneska prostě skoro za vším, tak mě napadlo, jestli pivo za patnáct nestojí třeba i za tím, jak se kolem páté hodiny odpolední každý všední den s železnou pravidelností plní pražské hospody a restaurace, do kterých si lidé cestou domů skočí na jedno. Tak ne. Pivo tam stojí plus minus sedm pětek. Takže myslím, že lákadlem není nakonec cena, ale touha lidí potkávat se s ostatními a uniknout ze spárů virtuální reality současného světa. Sedm pětek je za jedno pivo skoro dost, ale i tak jsem rád, že je svět u nás pořád ještě tak nějak v pořádku…

Miroslav Rumler

Věř, ale čemu věříš měř…

Logistice moderní společnost často vyčítá její negativní vliv na životní prostředí, podíl na rostoucím provozu na souši, po vodě i ve vzduchu. Výzkumníci se už řadu let předhánějí v hledání nejvhodnějších metodik měření zejména uhlíkové stopy, které by právě dopravu a logistiku zařadily do pelotonu oborů, jež lidstvu momentálně škodí nejvíc. Za příkladné škůdce jsou – vedle dopravy v jejím nejširším pojetí – považovány zejména energetika a teplárenství, těžký průmysl, zemědělství, stavebnictví a dosud spíše přehlížený provoz extrémně energeticky náročných datových center.

Už tu není novej…

Populární britský velvyslanec Matt Field, jenž z britského velvyslanectví v Praze během uplynulých tří a půl let učinil tu nejviditelnější ambasádu ze všech, se rozhodl pojmout jednu ze svých posledních velkých recepcí v Česku přesně tak, jak ho v Praze všichni znají – s obrovskou dávkou humoru a nadhledu. Na oslavě narozenin krále Karla III. sypal z rukávu vtipy v češtině i angličtině, přičemž hned v úvodu pobavil hosty dotazem, jestli se v češtině zlepšil, a rýpnutím do samotného krále, který na vlastní večírky zásadně nechodí. "Už tu nejsem novej", prohlásil na začátek svého projevu k pečlivě vybraným hostům, kterých se na slavnosti sešlo hned několik stovek. Byli mezi nimi představitelé britských společností působících na českém trhu, významní čeští podnikatelé, novináři, politici, herci, ekonomové i akademici.

Agent jako (nové) téma…

I přes poměrně širokou nabídku nejrůznějších akcí, které jarní měsíce tradičně přinášejí, jako by nastala nouze o nová, aktuální témata, která by měla potenciál přerůst v trendy ovlivňující vývoj klíčových odvětví. Na vině je nejspíš jisté přešlapování evropské ekonomiky, které má hned několik základních příčin. Mezi těmi vnitřními je to zejména setrvalý pokles konkurenceschopnosti, který si působíme tak trochu sami naší vlastní úpornou snahou o transformaci evropské ekonomiky, ty vnější souvisejí především s nárůstem geopolitických překážek a rizik. To vše logicky snižuje apetit společností k rozvoji, investování do technologií s dlouhodobou návratností, ale i k vytváření nových pracovních příležitostí pro perspektivní mladé lidi.