Jak se dnes dostává zboží do Zálivu?
Aby se dodavatelské řetězce do Perského zálivu zcela nezastavily, musela logistika projít rychlou transformací. Lodě s nákladem pro tento region nyní končí v přístavech před uzavřeným průlivem a zboží se do finálních destinací dopravuje kombinovaně. V praxi se trh stabilizoval na dvou hlavních modelech:
- Jižní cesta přes Rudé moře (Servis přes Jeddah / King Abdullah Port) Zboží putuje po moři do saúdskoarabských přístavů na pobřeží Rudého moře (Jeddah nebo King Abdullah Port). Zde se kontejnery vyloží a dál se pokračuje po zemi. Buď náklad míří přímým truckingem (kamionovou dopravou) přes Arabský poloostrov až k cílovému zákazníkovi, nebo se po silnici převeze do nejbližšího volného přístavu, odkud ho menší regionální loď (feeder) dopraví co nejblíže k cíli.
- Vykládka vně průlivu (Fujairah, Khor Fakkan, Sohar) Zásilky směřují do strategických přístavů v Ománském zálivu a Indickém oceánu, které leží bezpečně před Hormuzským průlivem – typicky jde o emirátské přístavy Fujairah a Khor Fakkan nebo ománský Sohar. Odtud se zboží přepravuje kamiony přímo k příjemcům v SAE. V případě vzdálenějších destinací v Zálivu se kontejnery převážejí po silnici do přístavu Jebel Ali, kde se naloží na lokální feederová plavidla pro finální distribuci.
Nedostatek tahačů a ucpané přístavy, každodenní realita
Tyto alternativní modely sice drží export v chodu, ale přinášejí s sebou obrovské provozní výzvy. Celý region Blízkého východu se musel naráz transformovat z námořní dopravy na logisticky složitou silniční a kombinovanou přepravu, což naráží na limity tamní infrastruktury.
Exportéři se v současnosti musí vypořádat s několika kritickými faktory:
- Přehlcení tranzitních přístavů: Přístavy před průlivem zažívají enormní nápor. Kapacity pro překládku jsou přetížené a čekací doby se prodlužují.
- Administrativní a operativní přetížení: Kapacity speditérů i samotných rejdařů v zemích Perského zálivu jsou napnuté. Vyřízení celních a tranzitních formalit pro kamiony přejíždějící hranice uvnitř regionu procesy výrazně zpomaluje.
- Akutní nedostatek tahačové kapacity: Sehnat v tuto chvíli volnou kapacitu pro silniční přepravu z přístavů do vnitrozemí je extrémně složité. Poptávka po kamionech v regionu mnohonásobně převyšuje nabídku.
- Růst vícenákladů: Kombinace delších tras, poplatků za překládky, rizikových příplatků (War Risk Surcharge) a drahé kamionové dopravy v regionu výrazně prodražuje výslednou cenu za přepravu jednoho kontejneru.
Doporučení pro exportéry: Flexibilita a delší časové plány
Současná situace vyžaduje od českých exportérů maximální flexibilitu. Je nutné kalkulovat s delší časovou rezervou na doručení – standardní tranzitní časy, na které byli zákazníci zvyklí, v tuto chvíli neplatí.
Zároveň je třeba počítat s vysokou volatilitou cen. Dlouhodobé cenové garance jsou za těchto okolností pro logistické partnery téměř neudržitelné. Pro některé typy méně urgentního zboží může být v tuto chvíli strategicky výhodnější expedici krátkodobě odložit a vyčkat na stabilizaci situace, než podstupovat logisticky i finančně náročný proces kombinované přepravy. Pro prioritní zakázky jsou však výše popsané kombinované trasy jedinou cestou, jak závazky vůči partnerům v Zálivu splnit.
Zdroj: Ogilvy
