Baltic Hub – hybná síla regionu

08.07.2025 | Článek dne

Baltic Hub je dnes největším částečně automatizovaným kontejnerovým terminálem v regionu Baltského moře. Jeho ambice však přesahují rámec pouhého lokálního lídra – neustále investuje, rozvíjí infrastrukturu a technologie, otevírá se novým trhům a posiluje svou pozici v globálním dodavatelském řetězci.

Úspěch Baltic Hubu stojí na více než 1 400 zaměstnancích, kteří denně odbavují lodě – od feederů po megamax plavidla připlouvající do Gdaňsku. Jejich nasazení společně se strategickými investicemi umožňuje každoročně rozšiřovat rozsah a záběr aktivit Baltic Hubu.

T3: Investice do budoucnosti evropské logistiky

Rozšíření Baltic Hubu o nový terminál T3 vstupuje do klíčové fáze. Do konce dubna bylo dokončeno již 89 % plánovaných stavebních prací. Z celkového počtu 16 automatizovaných jeřábů RMG dodaných do terminálu T3 je nyní 6 plně funkčních. Kromě toho jsou v provozu 4 ze 7 nábřežních jeřábů (STS), zatímco zbývající procházejí procesem uvádění do provozu.

Ačkoli je plné spuštění plánováno na konec roku 2025, potenciál této investice je již nyní zřetelný – jak pro samotný terminál, tak pro celý námořní sektor. Po uvedení terminálu T3 do provozu se kapacita Baltic Hubu zvýší o 1,5 milionu TEU a dosáhne celkové roční propustnosti 4,5 milionu TEU.

Nejde jen o technickou výzvu, ale také o významnou příležitost: rozvoj terminálu T3 umožňuje hlubší spolupráci se stávajícími partnery a otevírá dveře novým mezinárodním obchodním vztahům – včetně klientů ze střední Evropy.

Počáteční provozní testy a nové přepravní aliance

Provoz Baltic Hubu je ovlivňován také novými aliancemi v oblasti námořní přepravy. Důležitým okamžikem bylo připlutí první zaoceánské kontejnerové lodi k molu T3. Na konci března zde Baltic Hub odbavil loď MSC Stacey – plavidlo o délce 365,9 m s kapacitou 15 000 TEU. Ačkoli šlo o „mimořádnou zastávku“, posloužila jako klíčový test nové infrastruktury a potvrdila její připravenost odbavovat největší plavidla světa.

Další významný signál přišel ve druhé polovině dubna, kdy v rámci služby Albatross dorazila loď MSC Maura – plavidlo dlouhé 366 m s kapacitou 16 464 TEU. Albatross je druhou oceánskou službou společnosti MSC působící v Gdaňsku, která spojuje Dálný východ se severní Evropou a obsluhuje přístavy v Číně, Jižní Koreji, Singapuru, Velké Británii, Německu a Polsku.

Rekordy a mimořádný náklad

Začátek roku 2025 přinesl rekordní objem odbavení na železniční vlečce Baltic Hubu. V lednu byly zaznamenány rekordy v měsíčním, týdenním i 12hodinovém (jednosměnném) objemu přepraveného nákladu. A to byl teprve začátek – v březnu Baltic Hub odbavil 222 712 TEU, což je nejvyšší měsíční výsledek v historii terminálu.

Tento úspěch je výsledkem zvýšeného počtu odbavených lodí, zkušebního provozu terminálu T3, zavádění nejmodernějších technologií a obětavé práce týmu. Tato vynikající čísla odrážejí trvalý rozvoj a závazek ke zvyšování kapacity i efektivity – což se přímo promítá do vyšší kvality zákaznických služeb a spolehlivého plnění na nejvyšší provozní úrovni.

Dne 6. 6. 2025 společnost Baltic Hub oficiálně slavnostně otevřela svůj nový terminál T3 v Gdaňsku, což představuje klíčový milník v rozvoji polské ekonomiky a výrazně posiluje postavení země v globálním dodavatelském řetězci. Nový terminál je projektem, který bude mít zásadní dopad na budoucnost obchodu, dopravy a udržitelného rozvoje ve střední a východní Evropě. Foto: Baltic Hub

Jedinečnost Baltic Hubu nespočívá pouze v jeho rekordní propustnosti, ale i ve složitosti úkolů, které realizuje. V první polovině dubna zajistil terminál nakládku největšího kyvného zvonu na světě – Vox Patris (55 tun) – který odplul z Gdaňsku do svatyně v Trindade v Brazílii. Jde o další důkaz toho, že terminál je schopen zvládnout nejen kontejnerovou přepravu, ale i ty nejnáročnější specializované nákladní operace.

Udržitelnost a ekologie jako klíčové prvky rozvoje Baltic Hubu

Udržitelnost a ochrana životního prostředí budou hrát klíčovou roli v dalším rozvoji Baltic Hubu. V rámci závazku podporovat národní i mezinárodní klimatické cíle aktivně přispívá ke stabilitě energetického systému tím, že se zapojuje do rozvoje projektů obnovitelné energie na moři.

Další důležitou oblastí je podpora intermodální dopravy, která umožňuje přechod k efektivnějším a ekologičtějším formám mezinárodní přepravy. To přispívá k širšímu cíli snižování emisí v sektoru dopravy a logistiky.

V souladu se strategií dekarbonizace Baltic Hub soustavně investuje do technologií s nulovými emisemi a inovativních řešení. Tato opatření podporují dlouhodobou udržitelnost přístavního provozu a jsou součástí jeho širšího úsilí o dosažení globálních klimatických cílů, včetně těch stanovených Pařížskou dohodou.

Nová kapitola pro Baltic Hub a region

Baltic Hub nejen drží krok s globálními trendy – on je určuje. Díky investici do terminálu T3 a každodennímu úsilí celého týmu vytváří terminál budoucnosti: moderní, flexibilní a připravený na nadcházející výzvy. Jde o milník, který otevírá novou kapitolu v historii námořní logistiky v Evropě a posiluje postavení Gdaňsku jako globálního obchodního centra.

Zdroj: Logistic News

Na modernizovaných tratích musí jezdit odpovídající vozidla, upozorňuje studie ČVUT. Jinak se investice do železnice míjí účinkem; klíčová je koordinace plánování na úrovni státu a krajů

Investice do modernizace železniční infrastruktury mají zvýšit kapacitu, propustnost a konkurenceschopnost regionální železniční dopravy. Aby ale přinášely skutečný a dlouhodobý efekt, musí na ně navazovat odpovídající koncepce provozu a správně nastavené technické parametry vozidel objednávaných kraji. Pokud se na modernizované tratě pořídí soupravy, které nedokážou využít jejich parametry, část přínosu těchto investic se ztrácí. Na to upozorňuje studie Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Studie se zaměřuje především na regionální železniční dopravu, zároveň ale upozorňuje na systémové dopady nevyužití modernizované infrastruktury pro fungování železnice jako celku.

Česko a Slovensko posilují spolupráci na železnici. Memorandum podpoří i vysokorychlostní spojení

Ministr dopravy České republiky Ivan Bednárik dnes v Praze společně se svým slovenským protějškem Jozefem Rážem podepsal memorandum o spolupráci při rozvoji železniční infrastruktury mezi oběma zeměmi. Jedním z klíčových projektů je budoucí vysokorychlostní spojení Praha – Brno – Bratislava s cílem zkrátit cestovní dobu mezi hlavními městy pod dvě hodiny.

Je nejvyšší čas udělat českou i evropskou revizi strategie zavádění ETCS. Stát ho za miliardy buduje i tam, kde ho v budoucnu provozovat nechce.

Česká republika má podle Plánu moderního zabezpečení české železnice (Implementace ETCS) – dříve Národní implementační plán – zavést do konce roku 2030 zabezpečovací systém ETCS na 5192 km tratí. Tento plán je však zcela nerealistický hned z několika důvodů – vedle vysokých investičních a provozních nákladů je to i nedostatečná kapacita železničního průmyslu a zejména nejednotný technologický standard v rámci Evropské unie. Toho si je dobře vědom nový ministr dopravy Ivan Bednárik i nový generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth, kteří se v tomto smyslu vyjádřili v nedávné minulosti. Plán modernizace jako zásadní strategický dokument české železnice by proto měl co nejrychleji projít revizí, aby česká železnice nepřešlapovala na místě a zbytečně nerealizovala do budoucna nepotřebné investice.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.