Budoucnost skladů v čase nearshoringu a automatizace

28.05.2026 | Článek dne

Logistika dnes prochází jednou z největších proměn za poslední dekády. Sklady se z pasivních prostor pro ukládání zboží mění v dynamicky řízené uzly, které musí zvládat stále vyšší tlak na rychlost, flexibilitu, přesnost i odolnost dodavatelských řetězců. Do popředí se dostávají autonomní mobilní roboti, automatické zakladače, třídicí systémy, pokročilé softwarové řízení i nové přístupy k plánování logistických kapacit. Automatizace už přitom není jen otázkou technologické inovace, ale stále častěji podmínkou dalšího růstu a konkurenceschopnosti firem.

Významnou roli hrají také širší ekonomické a společenské změny. Nedostatek pracovní síly, tlak na produktivitu, rostoucí náklady, energetická efektivita nebo trend nearshoringu zásadně mění způsob, jakým firmy uvažují o logistice i výrobě. Současně se otevírá debata o budoucnosti téměř bezobslužných logistických budov, nových lokalitách skladů nebo proměně role člověka v moderním provozu.

Oslovili jsme proto zástupce firem z různých oblastí logistiky, automatizace, developmentu i supply chain managementu a položili jim několik otázek zaměřených na budoucnost intralogistiky a moderních skladových procesů. Jejich odpovědi ukazují rozdílné zkušenosti, priority i pohledy na to, jak bude logistika v následujících letech vypadat.

  • Co bude podle vás v příštích letech hlavním impulzem pro širší nasazení pokročilé automatizace (AMR robotů, třídících věží a autonomních skladů) — nedostatek pracovní síly, tlak na produktivitu, energie, nebo jiné faktory?

Implementací autonomních mobilních robotů se zabýváme od roku 2018 a za tu dobu pozorujeme výrazný nárůst zájmu o automatizaci napříč intralogistikou i výrobními provozy. Hlavním impulzem je dnes bezesporu kombinace několika faktorů. Jedním z nejvýznamnějších je dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků a stále složitější obsazování rutinních nebo fyzicky náročných pozic. Firmy zároveň čelí rostoucímu tlaku na produktivitu, efektivitu procesů a schopnost fungovat flexibilně i při výkyvech výroby nebo sezónních špičkách.

Velkou roli hraje také bezpečnost provozu. Zejména při interní přepravě palet a materiálu ve firmách s vysokým pohybem lidí dokážou autonomní mobilní roboti výrazně snížit riziko nehod a zároveň zajistit stabilní a předvídatelný tok materiálu. Automatizace navíc firmám přináší vyšší transparentnost procesů a možnost detailněji pracovat s daty a optimalizací provozu.

Důležitým faktorem pro širší nasazení AMR technologií je dnes i rychlost implementace. Moderní autonomní roboti už nevyžadují rozsáhlé stavební úpravy ani složitou infrastrukturu.

Naše AMR roboty od společnosti Agilox jsme schopni implementovat i ve větších flotilách v řádu několika dnů, což firmám umožňuje reagovat velmi rychle na aktuální potřeby provozu. Do budoucna očekáváme, že automatizace nebude vnímána pouze jako nástroj pro úsporu nákladů, ale především jako klíčový prostředek pro zajištění stability, konkurenceschopnosti a dlouhodobé odolnosti firemních procesů.

Nikola Hrbek, Head of sales department, Amtech, spol. s r.o.


Za postupným zaváděním automatizace je snaha o vyšší efektivitu a produktivitu. Má to tři roviny.

Zákazníci to od nás očekávají. Celý svět se posouvá dopředu a zákazníci přirozeně věří, že se budeme neustále zlepšovat i my, ať už v procesech, nebo ve snaze být levnější.

Výhodou automatizace je i menší chybovost. Na začátku stojí opravdu hodně energie, než se vše naprogramuje, ale vyplatí se to. S automatizací můžete dosahovat dokonalého procesu bez chyb.

Automatizací ale rozhodně nechceme nahradit lidi a není to ani tak, že bychom s pomocí ní řešili jejich nedostatek. Velmi ji vítám pro nahrazení rutiny, protože tím šetří potenciál lidí a ti mohou řešit něco s vyšší přidanou hodnotou.

Nedávno jsme například do skladu nainstalovali baličku na palety. Sice je dokonce o něco pomalejší než člověk, ale je precizní, a kolegové se mezitím mohou věnovat třídění nebo přebalování, což jsou věci, kde je potřeba řada individuálních a nepředvídaných rozhodnutí, jež člověk zvládne mnohem lépe.

Tomáš Holomoucký, ředitel divize Contract Logistics DSV


Můj názor je, že asi žádný jediný faktor – ale jejich souhra, přičemž různé odvětví a regiony budou mít různé primární motivace.

Na trhu pozorujeme mírný pokles ceny robotů, a to i s ohledem na nárůst konkurence a agresivní vstup asijských výrobců na Evropský trh (klesají cca 10–15 % ročně). To má vliv na návratnost investice (ROI), která byla před deseti lety 7–10 let, dnes se pohybuje na 3–5 letech.

Velkou příležitost vidíme v možnostech pořizování robotů jako služby (RaaS – Robot as a Service), která může u některých projektů snížit vstupní kapitálovou bariéru. Asi to nebude řešení u rozsáhlejších technologických celků ale např. pro dílčí manipulace, robotické procesy nebo nastupující nasazování humanoidů to může být trend.

Můj celkový pohled a hlavní strukturální impulz považuji kombinaci demografického tlaku a klesající ceny technologií – tyto dva faktory se vzájemně posilují a jsou nevratné.

Za akcelerátor, který rozhodne o tempu nasazení, považuji dostupnost integrátorů, další rychlost v inovacích jako je AI nebo nasazení humanoidů, ale také počet technických specialistů – paradoxně, nedostatek lidí pro obsluhu automatizace může být větší brzdou než nedostatek lidí ve skladu samotném. Automatizace řeší nedostatek pracovní síly – ale zvyšuje tlak na kapacitu specialistů kteří budu automatizaci navrhovat, instalovat a udržovat.

Miroslav Hampel, generální ředitel, KVADOS Group


Na základě zpětné vazby trhu se zdá, že primárním impulsem nasazení automatizace budou i nadále tlak na produktivitu a nedostatek pracovní síly. Tyto faktory jsou svým způsobem propojené – firmy nedokáží jako celek zajistit trvalý růst produktivity, pokud se potýkají s nedostatkem pracovních sil. V praxi se nyní často setkáváme s využitím automatizace jako nástroje pro maximalizaci produktivity stávajících pracovníků, např. využitím technologií typu „goods-to-person“ – vertikální zakladače, ASRS, cube storage, robotické sklady apod.

Eliminací přesunů člověka dochází k navýšení jeho času pro picking a tudíž i zvýšení výkonu. Problém nastává ve chvíli, kdy je pro další růst nezbytný další pracovník, který však není na trhu práce k dispozici. V tento moment přichází na řadu kompletní nahrazení chybějícího člověka robotickými technologiemi, např. robotickými pažemi, coboty či AMR. Domnívám se, že právě tato pokročilá automatizace bude v budoucnu hlavní cestou firem k udržitelnému růstu.

Tomáš Rada, Head of Sales & Marketing, Bohemia – SysTech group


V příštích letech bude hlavním impulzem pro širší nasazení pokročilé automatizace jednoznačně kombinace nedostatku pracovní síly, tlaku na produktivitu a rostoucích provozních nákladů.

Firmy dnes řeší nejen obtížné hledání zaměstnanců, ale i potřebu zajistit stabilní výkon, vyšší efektivitu a bezpečnost provozu.

Demografický vývoj v Evropě navíc ukazuje, že počet lidí vstupujících na pracovní trh bude dál klesat, zatímco tlak na rychlost dodávek a flexibilitu poroste. Proto se automatizace stává strategickou nutností, nikoli jen technologickým trendem.

Aleš Hušek, Logistic Solutions Manager, Toyota Material Handling CZ


Mám v sobě dvě já — profesní a neprofesní. To profesní si přeje pokračování hospodářského růstu, který vytváří prostor pro investice do automatizace a rozvoj firem. V takovém prostředí se dobře podniká i žije. To neprofesní ale vnímá současnou politickou a ekonomickou nejistotu, která oslabuje důvěru ve stabilní budoucnost. Dlouhodobě neřešené otázky, jako energetická udržitelnost, dostupnost zdrojů nebo budoucnost sociálních systémů, vytvářejí tlak na změnu fungování průmyslu i logistiky.

Pokud se ptáme, co bude hlavním impulzem pro širší nasazení pokročilé automatizace, nemyslím si, že půjde pouze o nedostatek pracovní síly nebo tlak na produktivitu. Tyto faktory jsou důležité už dnes. Klíčové ale bude, zda firmy dokážou při rostoucích nákladech udržet konkurenceschopnost a současně nabídnout zákazníkům dostupné produkty a služby.

Významným tématem bude také demografický vývoj. Většina vyspělého světa čelí stárnutí populace a poklesu počtu ekonomicky aktivních lidí. Automatizace a umělá inteligence proto nebudou jen nástrojem efektivity, ale postupně i nutností pro zachování výkonu ekonomik.

V nejbližších letech však podle mě rozhodující impuls přijde především ze zjednodušení technologií a poklesu jejich ceny. Jakmile budou AMR roboti, třídicí systémy nebo autonomní sklady ekonomicky dostupnější a provozně jednodušší i pro středně velké firmy, může dojít k jejich skutečně masovému rozšíření.

Jan Rindt,Sales Director, Körber Supply Chain Automation


  • Může rozvoj téměř bezobslužných logistických budov změnit způsob, kde a jak se budou stavět průmyslové a logistické areály? Jaký dopad to může mít na trh nemovitostí a lokalitu skladů?

Představa téměř bezobslužné logistické budovy mně v tuto chvíli nepřipadá příliš realistická. Logistické provozy s vysokou mírou automatizace sice dokáží výrazně snížit nároky na personál, podle mého názoru však stále mají k prakticky bezobslužnému fungování i k zásadnímu zvýšení výkonu a efektivity ještě poměrně daleko. Bude zajímavé sledovat, jakým směrem se bude vyvíjet oblast humanoidních robotů a podobných technologií. Nelze vyloučit, že se v budoucnu dočkáme budov „bez oken“, zato s výrazně vyššími nároky na spotřebu elektrické energie v důsledku maximální míry automatizace.

Pro umístění budovy s provozem, do kterého není potřeba shánět tolik zaměstnanců, může být výhodou to, že nebude nutné zohledňovat dostupnost pracovní síly v regionu. Přesto odhaduji, že lokality pro logistické a průmyslové parky budou vesměs stejné jako dnes, protože nejdůležitějším parametrem zůstane i nadále dopraví obslužnost.

Ondřej Hráský, Head of Construction, P3 Logistic Parks


  • Do jaké míry bude nearshoring a návrat výroby blíže evropským trhům akcelerovat robotizaci a automatizaci logistiky?

Nearshoring bude podle mého názoru jedním z nejvýraznějších akcelerátorů robotizace a automatizace intralogistiky v Evropě. Ne proto, že by automatizaci spouštěl sám o sobě, ale protože výrazně mění zadání, podle kterého dnes firmy navrhují své výrobní a logistické kapacity. Už nejde pouze o nejnižší jednotkový náklad, ale o schopnost rychle reagovat, garantovat dostupnost zboží, zkrátit dodací lhůty, snížit rizika v dodavatelském řetězci a současně zvládnout dlouhodobý nedostatek pracovní síly. Evropské firmy si po zkušenostech posledních let uvědomily, že extrémně dlouhé a jednostranně závislé dodavatelské řetězce jsou zranitelné. Proto stále častěji hledají kombinaci globálních a regionálních kapacit a přesouvají část výroby, montáže nebo kompletace blíže evropským zákazníkům.

Petr Vaněk, Marketing Manager, Linde Material Handling CZ

V praxi už tento posun vidíme velmi výrazně. Automatizace se dnes posouvá z pozice nástroje pro optimalizaci nákladů do role podmínky dalšího růstu. Zákazníci už neřeší pouze návratnost investice vůči úspoře pracovních míst, ale hlavně garantovanou kapacitu, stabilitu provozu, škálovatelnost, servisní zajištění nebo bezpečnost. Nearshoring zároveň mění samotnou roli skladu. Ten už není pasivním prostorem pro uložení zásob, ale aktivní součástí výrobního a distribučního systému. Proto roste význam shuttle systémů, automatických zakladačů, AGV a AMR vozíků, goods-to-person řešení nebo robotické paletizace. Klíčové ale je, že automatizace nezačíná výběrem konkrétní technologie. Musí začínat pochopením procesu, materiálových toků, budoucího růstu a návaznosti na ostatní systémy.

Ondřej Sukup, Head of automation & robotics, Linde Material Handling CZ

Zdroj: LogisticNEWS

SpeedCHAIN Slovakia 2026: odolnost jako klíčové téma

Tlak na ekonomickou, bezpečnostní a environmentální udržitelnost podnikání při zachování maximální flexibility s ohledem na sílící vliv geopolitických změn na dodavatelské řetězce. To jsou klíčové megatrendy, které mění dříve nastavené modely, a proto také logicky rezonovaly v rámci odborného programu již devátého ročníku logistické konference SpeedCHAIN Slovakia. Ta proběhla minulý týden v konferenčních prostorách hotelu Zochova chata v Modre nedaleko největšího slovenského logistického parku v Senci.

Evropa má technologie pro rychlou dekarbonizaci. Nové studie ukazují, že obnovitelné LPG může hrát klíčovou roli

V evropské debatě o energetické transformaci stále silněji zaznívá, že bez technologické neutrality a využití všech dostupných nízkoemisních řešení nelze klimatických cílů dosáhnout. Dvě nové studie Liquid Gas Europe potvrzují, že obnovitelné alternativy LPG – bioLPG a rDME – mohou sehrát významnou roli díky okamžité použitelnosti a možnosti využít stávající infrastrukturu.

Centrální komise Ministerstva dopravy rozhodla o podobě dálničního mostu přes Vltavu v Suchdole

Centrální komise Ministerstva dopravy schválila pokračování přípravy tzv. Suchdolského mostu dle návrhu z dílny konsorcia architektonických atelierů Stráský, Hustý a partneři a Studia acht. Završila tak mezinárodní architektonickou soutěž na toto přemostění Vltavy, kterou realizovalo Ředitelství silnic a dálnic. Most je součástí připravované severní části Pražského okruhu mezi Suchdolem a Březiněvsí.