„Ve srovnání s širším CEE regionem patří Česká republika v odvětví stavebnictví mezi průměrné uživatele umělé inteligence s nižší frekvencí jejího používání při práci. Nicméně by nám nic nemělo bránit se zlepšovat, a podle průzkumu máme vysokou motivaci se v této oblasti dále rozvíjet. Tento trend podporují i další zjištění, kdy například mezi českými respondenty v tomto sektoru pouze 10 % nedůvěřuje AI a přibližně jen 5 % mělo s AI negativní zkušenosti,“ komentuje Zdeněk Kovář, Managing Director v Drees & Sommer Česká republika.
Překážky využívání AI: nedostatečný přehled o dostupných nástrojích, nedostatek školení a času
Téměř 70 % českých respondentů uvedlo, že AI ke své práci nevyužívá, aktivně ji tedy používá jen asi čtvrtina, většinou týdně (54 %) a 20 % měsíčně. Nejaktivnějšími uživateli jsou osoby mladší 30 let (42 %) a střední management. O něco lépe si vede Polsko, kde AI využívá téměř 30 % pracujících, včetně významného podílu každodenních uživatelů (38 %). Maďarsko zaostává s 22 % aktivních uživatelů AI.
Češi uvádějí jako hlavní překážky pro zavádění AI nedostatečný přehled o dostupných nástrojích a řešeních vhodných pro jejich práci a firmu (37 %), dále pak nedostatečné školení poskytované firmou a nedostatek času na učení (obojí 15 %). Téměř 10 % respondentů navíc AI nedůvěřuje. V Polsku a Maďarsku je nedůvěra v AI vyšší (17 %, resp. 15 %). Pozitivní je, že pouze 6 % pracujících ve všech třech zemích uvedlo, že AI nerozumí, a jen 4 % uvedla špatné zkušenosti s ní.
Současné a budoucí aplikace AI: od sběru dat po lepší automatizaci, efektivnější plánování a vyšší energetickou účinnost
V České republice se AI ve stavebnictví a realitním sektoru využívá především ke sběru dat (37 %), automatizaci procesů (30 %) a správě dokumentů a plánování (24 %). Mezi další oblasti patří zlepšení analýzy dat (20 %), inteligentní navrhování prostor (12 %), oceňování a financování a vývoj nových produktů (obojí 10 %) a generativní navrhování v modelech BIM (7 %). V Polsku mezi nejčastější oblasti pro užívání AI patří reporting (35 %) a analýza pozemků (23 %). Maďarsko vede ve sběru dat, kde AI k tomuto účelu používá více než 50 % pracujících v daném sektoru.
Při pohledu do budoucna chtějí čeští pracující v daném sektoru při správné podpoře využívat AI především při plánování (33 %), sběru dat, automatizaci procesů a snižování provozních nákladů (vše 26 %). Mezi další budoucí aplikace patří oceňování a finance (14 %), energetická účinnost (12 %), generativní navrhování v modelech BIM (11 %) a správa budov (8 %).
Společnost Drees & Sommer pomáhá s aplikacemi AI firmám napříč sektory po celém světě, včetně těch v regionu CEE, prostřednictvím svého Inovačního centra. Tento proces začíná posouzením připravenosti na AI, které hodnotí úroveň vyspělosti AI v dané společnosti. Následuje realizace strategie AI prostřednictvím specializovaných pracovních skupin zaměřených na konkrétní oblasti umělé inteligence a zavádění specifických iniciativ. „Interně pak pořádáme pravidelná celofiremní školení, jako jsou Prompting Trainings, AI Learning Nuggets a AI Ideathons, a rovněž nyní pracujeme na vývoji Dreso.AI – platformy, která integruje různé AI agenty a asistenty,“ vysvětluje Hanna Huber, ředitelka sekce Innovation Management ve společnosti Drees & Sommer.
Češi nejsou dostatečně informováni o aktivitách podporujících AI v rámci své firmy
Třetina českých pracujících v oblasti realit a stavebnictví není dobře informována o aktivitách své společnosti v oblasti AI a více než 30 % uvedlo, že jejich společnost AI nepropaguje. Nejčastějším způsobem podpory inovací AI v českých firmách je školení (11 %), následuje zavedení motivačních systémů pro inovativní nápady a projekty a spolupráce s externími výzkumnými institucemi a start-upy (obojí 6 %). V Polsku se firmy častěji účastní oborových akcí (14 %) a spolupracují se start-upy (11 %). V Maďarsku se pracovníkům dostává lepší podpory při vzdělávání (15 %) a jsou více interně motivováni k inovativním projektům (13 %).
Kromě AI Češi využívají cloud computing, software pro správu dokumentů a internet věcí
Celkem 43 % respondentů na všech třech trzích využívá vedle AI i další digitální nástroje. V České republice patří mezi nejpoužívanější digitální nástroje po AI cloud computing, software pro správu dokumentů a internet věcí (všechny kolem 8 %). V Maďarsku využívá cloud computing téměř 30 %, zatímco v Polsku vede software pro správu dokumentů s 16 %.
„S nástupem umělé inteligence je ještě zřejmější, že kouzlo se odehrává na průsečíku různých technologií. Nejde však jen o konvergenci technologií, ale také o zvýšení rychlosti vývoje – každá technologie podporuje růst ostatních,“ dodává Hanna Huber.
Češi nejméně pozitivně hodnotí obecnou úroveň digitalizace v sektoru realit a stavebnictví
V rámci průzkumu jsou Češi nejkritičtější k úrovni digitalizace v realitním sektoru a stavebnictví. Toto hodnocení se zaměřuje na skutečnou aplikaci AI a dalších technologií ve firmách, nikoli přímo na digitalizaci stavebního řízení. Přibližně 27 % českých respondentů považuje úroveň digitalizace za špatnou a 5 % ji hodnotí jako kritickou. Na druhé straně 30 % ji hodnotí jako dobrou, 25 % jako dostatečnou a jen 10 % jako velmi dobrou. V Polsku si 56 % oslovených myslí, že úroveň digitalizace je dobrá nebo velmi dobrá, 26 % ji považuje za dostatečnou a pouze 13 % za špatnou. V Maďarsku se více než 46 % respondentů domnívá, že úroveň digitalizace je dobrá nebo velmi dobrá, a 26 % ji považuje za dostatečnou, přičemž 22 % ji vidí jako špatnou.
Digitalizace: největší výzvou je nedostatek digitálních dovedností zaměstnanců, největší příležitostí celkové zvýšení efektivity
Mezi největší výzvy na všech třech trzích patří nedostatek digitálních dovedností mezi zaměstnanci (44 %), nedostatečné investice do digitálních nástrojů, systémů a procesů (35 %), nedostatečné povědomí o výhodách a příležitostech digitalizace (34 %), bezpečnost a ochrana dat (30 %) a nedostatek podpory digitalizace ze strany vedení společnosti (21 %).
Největší příležitosti digitalizace vidí Češi ve zvýšení efektivity a snížení provozních nákladů (62 %), optimalizaci procesů (50 %), zvýšení kvality služeb (36 %), zvýšení transparentnosti prostřednictvím digitálních dokumentů a zvýšení atraktivity zaměstnavatele pro odborníky z mladší generace (obojí 22 %). V Polsku a Maďarsku jsou budoucí příležitosti vnímány podobně, přičemž oba trhy kladou důraz na vyšší kvalitu služeb a větší transparentnost.
Zdroj: Drees & Sommer
