Zelená nafta má zelenou
HVO známé také jako obnovitelná či ekologická nafta vzniká zpracováním rostlinných olejů nebo živočišných tuků. Má srovnatelnou chemickou strukturu jako běžná nafta, ale neobsahuje aromatické uhlovodíky ani síru, což zvyšuje jeho šetrnost k životnímu prostředí. Ostatně, výrazné snížení emisí skleníkových plynů – některé studie ukazují pokles emisí CO2 až o 90 % ve srovnání s běžnou naftou – bezpochyby patří k jeho hlavním výhodám.
Konkrétní hodnota úspory emisí však závisí na kvalitě a typu použitých surovin, jako jsou odpadní oleje nebo rostlinné tuky. Díky téměř totožné chemické struktuře s naftou může být HVO tankováno do dieselových motorů bez nutnosti jejich úprav. To z něj dělá perspektivní alternativu k fosilním palivům, zejména v těžké nákladní dopravě, kde zatím nejsou dostatečně rozvinuté jiné technologie. Na rozdíl od FAME (bionafty) je HVO navíc zcela hydrofobní, což zlepšuje jeho skladovatelnost.
HVO se začalo vyvíjet již na přelomu 21. století, kdy začala výrazně narůstat poptávka po udržitelných a ekologičtějších alternativách fosilních paliv. V Gebrüder Weiss tuto alternativu paliva využíváme v běžném provozu v Rakousku od prvního čtvrtletí loňského roku, kde nahrazuje přibližně 50 % celkové spotřeby nafty naší flotily. Naše dosavadní zkušenosti ukazují, že provoz vozidel je srovnatelný s využitím klasické nafty, a to v jízdních vlastnostech i dojezdu.
Zdržení na cestě aneb Když chybí infrastruktura
Jednou z mála výzev, s níž jsme se v souvislosti s přechodem na tento typ paliva setkali, je zatím omezený počet veřejných čerpacích stanic. Proto jsme upravili dvě naše čerpací stanice v Hallu a Bludenzu, kde bylo nutné důkladně vyčistit stávající nádrže a získat úřední schválení pro tento typ paliva. To bylo nezbytné i kvůli daňovému zvýhodnění HVO100, které je v Rakousku osvobozeno od spotřební daně na minerální oleje.
Zatímco v Rakousku zvyšuje dostupnost HVO právě daňové zvýhodnění a síť veřejných čerpacích stanic, v České republice naráží tento typ paliva na několik zásadních překážek. První z nich je cena. HVO je v porovnání s běžnou naftou dražší o několik korun za litr, což může dopravcům ve vysoce konkurenčním prostředí zásadně komplikovat jeho širší přijetí. Dalším problémem je samotná dostupnost – nabídka HVO je u nás stále značně omezená. Do budoucna přitom může být tento problém ještě výraznější. Od roku 2026 totiž začne platit povinnost používat udržitelné letecké palivo SAF (Sustainable Aviation Fuel), které je vyráběno ze stejných surovin jako HVO. Celosvětová poptávka po těchto zdrojích tak pravděpodobně vzroste, což by mohlo vést k jejich nedostatku i pro silniční přepravu.
Za hranice dekarbonizace
Přechod přibližně poloviny naší flotily v Rakousku na HVO100 vedl k významnému snížení emisí CO2 a tento krok se setkal s rostoucím zájmem ze strany našich obchodních partnerů. Aktuálně jednáme také o možnosti nasazení HVO pro našeho významného obchodního partnera v České republice, který má zájem o ekologickou kompenzaci prostřednictvím přímého využití udržitelných technologií. Plánujeme proto nasazení vozidel s HVO pohonem na vybrané linky a věříme, že tento krok bude inspirací pro další klienty se zájmem o ekologickou udržitelnost.
Je patrné, že HVO se stává vítanou alternativou pro snižování emisí v logistice. V dlouhodobém horizontu však mají větší potenciál udržitelné technologie, jako je zelený vodík, syntetická paliva (e-paliva) nebo plně elektrické pohony. Významnou roli zde hraje zejména omezená dostupnost HVO způsobená nízkou kapacitou výroby a malým zájmem výrobců o její navýšení.
V současnosti máme k dispozici dostatečné množství HVO pro pokrytí našich potřeb. Nicméně zůstáváme otevřeni dalším možnosti a technologiím, které povedou k dekarbonizaci těžké nákladní dopravy. Budeme dál hledat a testovat alternativy, které přispějí k opravdu udržitelné budoucnosti dopravy.
Zdroj: Jan Kodada, Prokurista, Ředitel obchodu a marketingu ve společnosti Gebrüder Weiss, Linked-IN
