Setkání zástupců významných evropských přístavů a profesionálů z oboru na konferenci SpeedCHAIN International přineslo řadu horkých novinek o nejnovějších projektech zaměřených na rozvoj přístavů a jejich připravenosti reagovat pružně na stále rychlejší změny na trhu i novou geopolitickou realitu. Odpoledním programem publikum i účastníky panelové diskuse na téma Námořní křižovatky Evropy: přístavy ve službách logistiky provedl Stanislav Valdman, CMA CGM.
SpeedCHAIN 2025 přinesl unikátní příležitost setkat se se zástupci největších hráčů v evropské námořní dopravě na jednom místě a v jednom diskusním bloku. Své vize a aktuální informace zde prezentovali představitelé společností Hafen Hamburg Marketing e.V., Port of Gdansk Authority, Adriatic Gate Container Terminal, Port of Antwerp, Baltic Hub a Port of Koper.
„Česká republika má dnes ke všem mořím značně daleko, ale připomeňme si, že v historii jsme bývali součástí státních útvarů, které přístup k moři měly,“ uvedl ve svém krátkém úvodu Jan Božek, předseda námořního klubu SSL ČR. „Jen pro zajímavost: většina námořníků rakousko-uherské námořní ponorkové flotily byli Češi. I v moderní historii bylo Československo a později Česká republika jednou z mála vnitrozemských zemí, které měly vlastní flotilu. V současné době už sice máme námořní přístupy čistě jen na komerční bázi, ale to neznamená, že by naše námořní výměna byla slabá: námořní přepravy představují 12 až 17 % českého vývozu a dovozu.“
Geopolitické výzvy a nutnost operativních řešení
Válka na Ukrajině a nestabilní situace v Rudém moři způsobují v námořní dopravě problémy, které si ještě před několika lety uměl málokdo představit. „Největším problémem je přesnost dojezdu. Přístav je důležitým článkem uprostřed logistického řetězce a přesnost mezi nakládkou, vykládkou a doručením je klíčová. V současnosti kvůli válečným konfliktům vznikají problémy, které se pak přenášejí do vnitrozemské dopravy. Těžko se s tím bojuje, často to vede i k vyhlašování restrikcí na příjezd kontejnerů atp. V současnosti na tento problém neexistuje žádný obecný lék, v Hamburku na situaci reagujeme lepší organizací práce a operativními řešeními,“ zahájil diskusi Vladimír Doboš, zástupce pro Českou republiku a Slovensko, Hafen Hamburg Marketing e.V.
Podle Laslo Grosze, zástupce pro rozvoj obchodu ve střední Evropě společnosti Adriatic Gate Container Terminal, pro přístav Rijeka přinesly geopolitické změny výrazný, až padesátiprocentní nárůst obratu a nutnost navýšení počtu týmů, které v přístavu pracují. „Díky našemu obchodnímu modelu jsme byli schopni na terminálu dočasně rozšířit kontejnerové překladiště a zvětšit skladovací prostor, aby odpovídal rostoucím objemům přeprav,“ dodal.
Rostoucí nároky na zabezpečení přístavů a odolnost logistických řetězců
Ruská agrese, izraelsko-palestinský konflikt a s tím související potíže s průjezdem Suezského průplavu, americká cla, požadavky EU, to vše zvyšuje tlak na nové investice a opatření zajišťující bezpečnost přístavů a celkovou odolnost dodavatelských řetězců.
S měnícími se logistickými řetězci a nutností zabezpečit „ochranný pás“ kolem přístavu se potýká i přístav Gdaňsk. „Od prvního dne války jsme připraveni zajistit rychlé a bezpečné služby a zabránit negativnímu dopadu na podnikání našich klientů i našeho přístavu,“ řekl Bartolomiej Felczyński, vedoucí pro strategii a rozvoj pozemní přepravy, Port of Gdansk Authority. K nutným opatřením patří podpora kritické infrastruktury, využívání synergií mezi přístavem a ostatními účastníky logistického řetězce pro dosažení co nejhladšího průchodu zboží přístavem, zabezpečení přístavu jako celku a využívání digitálních a IT systémů.
Investice jako odpověď na současné problémy?
„Jako baltský přístav jsme sice přišli v důsledku nedávného vývoje ve světě o mnoho zakázek, ale po celou dobu pokračujeme v investicích. Zákazníci po nás chtějí odolné logistické řetězce a my musíme být vždy o dva roky napřed před jejich požadavky. Chceme růst, protože věříme, že poroste i trh,“ prohlásil Marcin Kamola, obchodní ředitel, Baltic Hub. „Pokud se v krizi rozhodnete zastavit, nejste pak konkurenceschopní. Věřím, že když nabídneme dobrou infrastruktura a kvalitní řešení, zákazníci přijdou.“
Ukazuje se, že evropské přístavy jsou připraveny pokračovat v investicích, podílet se na budování infrastruktury a nabídnout mimo jiné i českým vývozcům a dovozcům ještě lepší podmínky. Pro přístav Rijeka hrají zásadní roli masivní investice 6 miliard eur do chorvatské infrastruktury, což bude díky nové železniční křižovatce v Záhřebu a zrychlení dopravy znamenat komfortnější propojení i pro český trh.
Podle Igora Pamiče, zástupce pro český a slovenský trh, Port of Koper, jsou jediným způsobem, jak si udržet konkurenceschopnost, investice do infrastruktury. „V současnosti se realizuje největší infrastrukturní projekt ve Slovinsku: nejenže budujeme druhou železniční kolej, abychom mohli odbavovat delší vlaky, ale zároveň probíhá další modernizace a implementace intermodálních řešení. V prvním čtvrtletí příštího roku začne testování a do plného provozu novou infrastrukturu uvedeme na konci léta.“
K rozšíření svých kapacit přistoupil i přístav Hamburk, který po dlouhých jednáních dosáhl dohody mezi přístavní správou a Eurogate. Díky společné investici do rozvoje infrastruktury, rozšíření kontejnerového terminálu a zlepšení možnosti otáčení velkých kontejnerových lodí bude do roku 2030 lépe připraven na budoucí nárůst světového obchodu.
Moderní technologie pro efektivitu i bezpečnost
I v přístavech se využívají nejmodernější nástroje a inovace pro dosažení maximální míry efektivity a využívání možnostní technologického pokroku. V přístavech Antverpy a Bruggy zavedli systém dronů, které monitorují a hlásí poškození přístavní infrastruktury, využívají 5G sítě, vytvořili digitální dvojče přístavu s cílem zajistit plynulý oběh a bezpečnost zboží. Systém digitálního dvojčete a vytvoření „klonu“ přístavu pro simulaci a řešení problémů využívají i v Hamburku.
S digitalizací bohužel souvisí i otázky kyberbezpečnosti, Port of Anwerp proto každé dva měsíce školí zaměstnance v této oblasti. „V naší blízkosti se nachází flotila NATO, proto musíme mít zajištěnu perfektní bezpečnost, naše aktivity koordinujeme i s Amsterdamem a Rotterdamem, na otázce bezpečnosti intenzivně spolupracujeme,“ dodává Martin Hubeňák, zástupce pro střední a východní Evropu společnosti Port of Antwerp.
„Automatizace je důležitá, inovace je nutná,“ říká Marcin Kamola. „Zaváděné systémy musí být nejen účinné, ale i bezpečné. Někdy se ale stává, že zákaznické systémy nejsou na takovou míru inovací připraveny. Diskutujeme tu o umělé inteligenci, ale mnohdy nejsme schopni provádět ani jednoduchou výměnu informací, aby zákazník věděl, kde má kontejner. Nutno jít krok za krokem od jednoduchých věcí ke složitějším. Ale jakmile jednou začnete, není cesty zpět.“
Igor Pamič je navíc přesvědčen, že nové technologie přilákají do námořní logistiky mladé pracovníky. „Mladší generace nemá zájem o tvrdou práci v nepříznivém počasí venku. Chceme je přilákat pomocí joysticků a dalších novinek, které jim umožní ovládat technologie z tepla kanceláře.“
Budoucnost vidí přístavy optimisticky
Nejen vysoká míra ochoty investovat svědčí o tom, že evropské přístavy jsou přesvědčeny o optimistické budoucnosti svého podnikání. Všichni účastníci panelové diskuse se shodli na tom, že dělají vše proto, aby byly jejich přístavy připraveny na další růst světového obchodu. Staví novou infrastrukturu, rozšiřují terminály, pracují na ekologické udržitelnosti a věří, že ve spolupráci s vládami a dalšími články dodavatelských řetězců se podaří využít potenciál námořních přístavů na maximum. Jak na závěr shrnul moderátor diskuse, přístavy jsou živými organismy globální ekonomiky. Nově budovaná dopravní spojení, infrastruktura a kapacity jsou samozřejmě otevřeny i českým zákazníkům.
Zdroj: LogisticNEWS
