Evropská komise odložila start emisních povolenek, nově by měly vejít v platnost až od roku 2028. Tímto se však palčivý problém pouze o rok odsune. Nic víc, nic míň. Příští podzim tak může být okolo této věci úplně stejné šílenství. Z aktuálních stanovisek některých států, například těch severských, to vypadá, že odklad o rok je maximem možného a že tyto země již v budoucnu nebudou chtít se zavedením ETS 2 otálet. Na druhou stranu, když se povolenky odsunuly jednou, nemohli bychom se divit, kdyby za rok došlo ke stejné situaci.
Kvůli dosavadnímu nejistému vývoji okolo povolenek se větších kroků zdrželi také dodavatelé energií. Prakticky nikdo z nich povolenky ETS 2 nenakupoval, obchody tak byly primárně doménou spekulantů. Ti spoléhali na vysokou cenu této komodity v budoucnu a nyní se s nastalou situací musí vyrovnat.
Velký zásah i při zastropování
Na první pohled to vypadá, že nástup povolenek, pokud už k němu v budoucnu dojde, by díky nově navrženému mechanismu Evropskou komisí neměl být tak drastický. Cena se má dle proklamací držet okolo 45 EUR. A ačkoliv první signály ze začátku listopadu z burzy v Lipsku vypadají nadějně, zatím jednoduše nemáme záruku, že toto řešení bude zaručeně fungovat i v momentu, kdy se bude lámat chleba.
A i kdyby tomu tak bylo, pořád je nutné brát v potaz jednu zásadní věc. I při ceně povolenky 45 EUR jde stále o velký zásah do životních nákladů. Pro rodinný dům vytápěný plynem se spotřebou 20 MWh za rok se bude jednat o nárůst 5 tisíc korun navíc ročně. Jen za plyn. Vůbec do toho nejsou počítány například pohonné hmoty. Ačkoliv tedy nejde o tak drtivý zásah, jako kdyby měla cena povolenky atakovat hranici 100 EUR, i toto bude pro velkou část střední a nižší třídy výrazná změna.
Dopad? Přes 5 000 Kč na osobu za rok navíc
S případným nástupem ETS 2 roste zejména riziko výrazného nárůstu inflace. Demonstrovat to můžeme opět na konkrétních číslech. Z 90 TWh plynu, který je v Česku za rok zhruba spotřebován, se ETS 2 může dotknout necelé poloviny, odhadem 40 TWh. To by při ceně povolenky 45 EUR znamenalo zhruba 10 miliard korun, které by Češi museli platit navíc. V případě pohonných hmot by se cena podle aktuálních studií mohla v průměru navýšit o 4,5 koruny za litr. Pokud bychom vzali množství benzínu a nafty, které se ČR tankovalo v loňském roce, bylo by to dalších 40 miliard korun navíc. V průměru to i s plynem znamená celkový roční náklad 5 tisíc korun na osobu navíc. Včetně dětí. A to do výpočtu není zahrnuto například uhlí.
Riziko výrazné inflace je proto více než reálné. Zároveň se člověk nemůže vyhnout otázce, zda takový scénář musíme podstupovat, pokud budou celkové prostředky vybrané z povolenek nakonec stejně přerozdělené. Bohužel za cenu nezdravého vývoje tuzemské ekonomiky, které se sotva vyhrabala z nedávné inflační vlny.
Záměr nové vlády? Finančně ještě horší
Zásadní je přitom zohledňovat i postoj formující se nové vládní koalice, která uvádí, že nedopustí, aby byla nová pravidla k povolenkám zanesena do české legislativy. Ačkoliv se jedná o poměrně silné fráze, v praxi by to bylo extrémně složité. Klíčová evropská směrnice je totiž již součástí českého právního řádu, a i když jde zákon zrušit, nově vzniklý stav by byl v rozporu s právem Evropské unie.
Navíc země, které tato pravidla přijmou, budou moci čerpat prostředky ze Sociálního klimatického fondu. Státy budou moci peníze investovat do čistých technologií v dopravě či vytápění budov. Země, která tato pravidla pro ETS 2 nepřijme, nebude mít na peníze nárok. Může jít přitom až o stovky miliard korun. Zkrátka a dobře, ani jedno řešení nemá vítěze. Pokud by se Česko EU vzepřelo, tratilo by ve finále paradoxně na celé věci víc, než kdyby na povolenky přistoupilo.
Autor komentáře: Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie (foto zde)
Zdroj: Lesensky.cz
