Studenti ze Žatce vyvinuli obranu proti blackoutům. Budou reprezentovat Česko v Evropě!

31.03.2026 | Článek dne

Soutěž NOARK plní sny školám podporuje technické vzdělávání a propojuje školy s reálnou průmyslovou praxí. Studenti navrhují a realizují vlastní funkční projekty s využitím elektrotechnických komponentů z praxe a své řešení obhajují před odbornou porotou i veřejností.

Do letošního ročníku se zapojilo 93 středních elektrotechnických škol z osmi evropských zemí, z toho 25 z České republiky. Veřejné hlasování na webu www.noark-schools.com přineslo téměř 100 000 hlasů napříč Evropou, z toho bezmála 20 000 jen v ČR. Nejlepší projekty postoupily do českého finále, kde o vítězi rozhodla odborná porota NOARK Electric. „Vítěz národního kola získává právo reprezentovat svou zemi ve finále, kde se střetnou nejlepší evropské týmy o cenu 200 tisíc korun pro svou školu a elektrotechnické produkty v hodnotě 50 tisíc,“ říká Karel Havlíček, ředitel evropského marketingu NOARK Electric. Tato společnost, která za školní soutěží stojí již pátým rokem, se zabývá vývojem a výrobou elektrotechnických přístrojů po celém světě a aktivity v Evropě řídí ze své pražské centrály.

Žatecká obrana proti blackoutům míří do Evropy

Letos se českým vítězem a zástupcem v evropském finále stala pětice žáků ve věku 18–20 let, kteří studují Střední průmyslovou školu elektrotechnickou Žatec. Jejich projekt reaguje na problém, který řeší celá Evropa – jak zvládat kolísání výroby elektřiny ze slunce a větru, a přitom udržet síť stabilní.

„Náš systém je zjednodušeně řečeno obranou proti blackoutu. Neustále sleduje, kolik elektřiny se vyrábí a kolik spotřebovává. Když je jí přebytek, uloží ji. Když naopak chybí, dokáže ji vrátit zpět do provozu. Cílem je, aby nedocházelo k výpadkům ani k přetížení,“ vysvětluje Tomáš Tieze, učitel žateckých studentů a mentor projektu. Podle něj nejde jen o technický experiment, ale reakci na velmi konkrétní problém. „Velké výkyvy výroby extrémně zatěžují a opotřebovávají páteřní energetickou síť. To znamená obrovské investice do jejího posilování a oprav. Pokud se část stabilizace přesune na lokální úroveň – tedy do obcí, firem nebo průmyslových areálů – síť nebude tak zatížená. Pomůže to předcházet blackoutům, zvyšovat životnost páteřní sítě i snižovat náklady na její údržbu a obnovu.“

Model, který studenti postavili, je plně funkční, ale demonstrační. V reálném měřítku by podobné zařízení mělo velikost například menší vodárenské věže. Technické řešení, použité komponenty i 3D model řešení jsou veřejně dostupné na webu, který studenti sami k projektu vytvořili – www.skpn.eu.

Projekt, který není „do šuplíku“

Tým ve složení Martin Diblíček, Barbora Kudrnová, Lukáš Med, Marek Matoušek a Michael Schedivý od začátku pracoval s vizí vytvořit řešení, které obstojí v reálném světě. Vznikl tak plně funkční systém, který studenti sami navrhli, postavili, zapojili a testovali, aby fungoval spolehlivě v různých scénářích. „Od začátku jsme si říkali, že nechceme vytvořit projekt do šuplíku. Proto jsme šli víc do hloubky a náš postup konzultovali i s odborníky z praxe, mimo jiné s experty z ČEZ Distribuce. Byla to spousta práce navíc, ale myslím, že právě díky ní jsme české kolo vyhráli. A dostáváme teď úžasnou šanci reprezentovat naši školu, Žatec a celou ČR v evropském finále,“ říká devatenáctiletý lídr týmu Marek Matoušek.

Zápal studentů byl podle jejich mentora výjimečný. „U projektu trávili prakticky veškerý volný čas. Někdy jsme končili i v deset nebo jedenáct večer – a byl jsem to já, kdo je musel posílat domů. To se pedagogům opravdu moc často neděje,“ říká se smíchem Tomáš Tieze a doplňuje: „Velice mě těší, jak silně tato praktická aplikace žáky oslovila. Projekt je vtáhl natolik, že nad ním přemýšleli i nad rámec samotného zadání a projevovali zájem o jeho principy i další možné využití. Právě taková přirozená motivace a chuť věci dál rozvíjet jsou podle mě jedním z nejcennějších výsledků celé práce.“

Když školní projekty reagují na realitu

Soutěž má dlouhodobou podporu odborné veřejnosti, jelikož nad evropským finále opět převzal patronát Svaz moderní energetiky. „Soutěž NOARK plní sny školám ukazuje, že technické vzdělávání má smysl tehdy, když reaguje na skutečné problémy praxe. Stabilita sítí, digitalizace i lokální řízení energie budou stále důležitější,“ říká Tomáš Buzrla, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky, a dodává: „Loňský masivní blackout ve Španělsku ukázal, jak citlivé mohou být energetické soustavy při vysokém podílu obnovitelných zdrojů bez dostatečné lokální stability. To je celoevropská výzva. Právě obce a města mohou hrát klíčovou roli – lokální akumulace a řízení energie jsou konkrétní nástroje, jak zvýšit odolnost. Studentské projekty možná nejsou hotovým řešením, ale mohou obsahovat úžasné nápady, které pomohou problém efektivně řešit.“

Zdroj: Phoenix Communication

Obchodním ředitelem Plzeňského Prazdroje je nově Jan Krafka

Novým obchodním ředitelem Plzeňského Prazdroje se od dubna stal Jan Krafka (43), který doposud působil v pozici regionálního ředitele Asahi Germany. Nahradil tak Romana Trzaskalika, který se přesunul na pozici generálního ředitele rumunského pivovaru Ursus Breweries.

Digitální dvojčata zaměstnanců. Přichází další fáze využití AI ve firmách

Umělá inteligence přináší další novinku, vytvoření digitálního modelu konkrétního zaměstnance. Ten je postavený na datech o jeho pracovních návycích, zkušenostech, způsobu komunikace nebo rozhodování. Výsledkem je systém, který dokáže v určitých situacích reagovat podobně jako reálný člověk.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.