Můžete prosím krátce shrnout nejdůležitější současné trendy ovlivňující inovace ve světě logistiky, o kterých jste mluvil ve své prezentaci?
Myslím, že je to hlavně kombinace nových technologií a tzv. megatrendů, mezi něž patří automatizace (například robotika a AVG), strojové učení a umělá inteligence, a rozhodně také trvalá udržitelnost a urbanizace, tj. rostoucí koncentrace lidí ve městech. Ta nás nutí učit se obsluhovat velká města novými způsoby.
Mluvil jste také o kombinaci fyzického a digitálního světa. Jak si může běžný člověk něco takového představit?
Základem je vždy skutečný svět, například sklad nebo překladiště, kde probíhá každodenní provoz, přijíždějí a odjíždějí palety se zbožím. Když si k této realitě vytvoříme v počítači zrcadlový odraz, vznikne takzvané digitální dvojče. To pak můžeme využívat třeba k simulaci procesů a ověřování jejich fungování. Když se osvědčí, můžeme je převést zpět do reality. Nebo můžeme vyzkoušet virtuální realitu či umělou inteligenci pro řízení procesů. V našem inovačním centru jsme využili technologii pro rozeznávání skutečných palet. Jakmile technologie ví o paletě vše, co potřebuje, může předat informace zpět do skutečného světa. Reálný svět a kyberprostor spolu vzájemně reagují a přinášejí nám výhody, například zvýšenou efektivitu.
Pojmy jako automatizace, robotizace nebo umělá inteligence znějí lidem trochu složitě. Jak mohou lidé jako vy a firmy jako DACHSER pomoci k jejich lepšímu pochopení a přijetí?
Jak jsem se snažil vysvětlit ve svém vystoupení na konferenci, potřebujeme lidi a firmy, které budou přinášet do společnosti nové impulzy. DACHSER chce tuto roli hrát například v oblasti udržitelného rozvoje a také digitalizace. Je ovšem důležité dbát na to, aby ve středu dění stála vždy lidská bytost. Jedině pak mohou technologie opravdu lidem pomáhat. Když se vrátím k nutnosti přinášet nové impulzy, snažíme se přicházet s pilotními projekty – ne proto, abychom je ukazovali na kongresech, ale abychom se z nich něco naučili. Když se učíme, můžeme věcem lépe porozumět, zvyknout si na ně a vylepšovat je, a také motivovat malou skupinu lidí, která pochopí jejich přínosy a bude je uplatňovat v praxi a vysvětlovat dál. Na druhé straně je pravda, že za inovacemi stojí vždy velmi složité technologie. Proto je zásadní jejich používání pro konečného uživatele co nejvíce zjednodušit. Můžeme si to představit jako různé vrstvy složitosti: například umělá inteligence je velmi složitá a komplexní záležitost. Pro koncové uživatele, kteří se nepotřebují touto složitostí zabývat, musí být její používání velmi snadné.
Dostáváte od uživatelů vašich inovací zpětnou vazbu?
Samozřejmě. A někdy nás tato zpětná vazba vede k tomu, že pilotní projekt zastavíme. Plánovali jsme například, že pomocí laserové technologie budeme označovat místo, kam mají lidé umístit paletu. V teorii to zní skvěle, protože nemusíte malovat čáry na podlahu a omezovat tím provoz ve skladu. Ve skutečnosti se ukázalo, že laserové světlo lidi oslepuje a oni pak nic nevidí. A tak musel být projekt ukončen. I toto je součástí naší cesty učení. Pokud neseberete odvahu a nevyzkoušíte to v praxi, nezískáte zkušenosti. Razím zásadu, že musíme být odvážní, plánovat, mít dobrou teorii, co nejvíce koncept zjednodušit a otestovat ho.
Co stálo za založením inovačního centra společnosti DACHSER, které vedete?
Víte, já jsem začal pracovat pro DACHSER už jako student, pak jsem odpovídal za vývoj softwaru pro náš systém řízení skladu, takže jsem získal zkušenosti a technické znalosti. Pak jsem se stal na 15 let vedoucím pobočky a také jsem studoval MBA v Lausanne. Dostal jsem příležitost navštívit Silicon Valley, Indii a Čínu a objevil jsem, jak moc může technologie pomáhat. A hlavně jsem viděl, jak se může změnit myšlení lidí, když mají otevřenou mysl. Vrátil jsem se pak pracovat na centrálu a diskutoval jsem s vlastníky firmy o tom, že opravdu nutně potřebujeme oddělení výzkumu a vývoje. To bylo v té době dost ojedinělé. DACHSER předtím nic takého neměl, a v logistice to dodnes není zvykem. Na začátku jsme byli v nové divizi dva a dávali jsme dohromady přehled existujících technologií a trendů a posuzovali, co je pro nás relevantní. Se štěstím jsme našli partnera ve vědecké instituci Fraunhofer IML, což znamenalo další obrovský krok kupředu. Oni jsou velkým odborníkem na technologie, my zase na logistiku. Spojili jsme síly v rámci DACHSER Enteprise Lab a určili si konkrétní výzvy do budoucnosti. Tým expertů dostal za úkol vyzkoumat, jak identifikovat palety ve skladu. Vyzkoušeli různé technologie, jako je Bluetooth nebo RFID, a nakonec přišli s řešením ve formě kamer s kódem Data Matrix a umělé inteligence. Na začátku nebylo jasné, jaký bude výsledek, byl to opět proces učení, jenž svedl dohromady experty na různé oblasti v jedné „chráněné laboratoři“.
Jaký je poměr mezi úspěšnými nápady a těmi, které nebyly realizovány?
To je těžké říct, ale není to tak špatné. Realizován je přibližně každý druhý nápad nebo koncept.
Zavádíte stejné inovace a koncepty napříč celou sítí poboček?
Náš inovační proces je jasně stanovený. Na jedné straně máme naše firemní poslání, tedy čeho chceme dosáhnout, na druhé straně program, v jehož rámci se může každý zaměstnanec podělit o svůj nápad. V rámci oddělení výzkumu a vývoje máme tým, který takové nápady sbírá, porovnává je s megatrendy a dostupnými technologiemi a snaží se propojit několik nápadů do jednoho konceptu. Připravíme předběžný projekt a diskutujeme s lidmi, kteří konkrétní práci dělají každý den. Jedním z příkladů je DACHSER Emission-Free Delivery, koncept pro bezemisní zásobování měst, který je zaveden i v Praze. Začali jsme v roce 2017 ve Stuttgartu, pak v Paříži a dalších městech. Obecně to funguje tak, že pokud se koncept na několika místech osvědčí, představíme ho na interních konferencích našim manažerům. Někdy je řešení aplikováno do celé sítě poboček, většinou ho předáme do regionálních produkčních týmů a záleží na jednotlivých pobočkách, zda se rozhodnou ho využít.
Jak se nákladné inovace slučují se zásadami finanční efektivity firem?
Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Myslím, že obecně se inovace vyplatí. Když se soustředíte na správné výzvy a problémy a investujete rozumnou částku do dobře zvolených technologií, měla by se vám investice vrátit. Neříkám, že hned, ale do 3 až 5 let ano. Pokud máte stabilní finanční situaci, můžete investovat. Myslím, že myslet na budoucnost je nutné. Proto máme ve firmě interní inovační fond, kde shromažďujeme finance na investice do inovací. V několika výborech pak diskutujeme o tom, kam dává smysl peníze investovat.
Jak ovlivňuje rozhodování o inovacích fakt, že je DACHSER rodinná firma?
Je to jednodušší, a zároveň složitější. Majitel může mít pochybnosti, jestli do inovací vložit své peníze. Na druhou stranu se ale rodinná firma může rozhodovat rychleji, protože nereportuje akcionářům a nemusíme brát ohled na jejich finanční očekávání. Majitel rodinné firmy dbá také na rozvoj firmy do daleké budoucnosti a nedělá rozhodnutí jen na základě financí, ale toho, co je pro firmu nejlepší ze všech úhlů pohledu.
Jak na inovativní produkty reagují vaši zákazníci?
Různě. Většina z nich od nás inovace očekává, protože si nás jako inovátory vybrali. Některé zákazníky musíme do inovací maličko „nutit“, ale nakonec bývají velmi spokojení. Jsou ale také zákazníci, kteří „nutí“ nás, protože chtějí víc, mají vlastní cíle v oblasti snižování emisí a ptají se, co můžeme v tomto ohledu společně dělat. I někteří čeští zákazníci mají zájem o to, aby všechny jejich zásilky byly doručovány bezemisně. Takoví partneři nás motivují posouvat laťku o kus výš, a dělá nám to radost.
Která z inovací vás i vaše zákazníky opravdu překvapila?
V logistice pracuji už 30 let, a kdybyste se mě před 10 lety zeptala, jestli by mohl někdy DACHSER používat pro doručování zásilek jízdní kolo, slyšela byste rozhodně ne. Znělo by to bláznivě. A přitom se speciální nákladní kolo ukázalo jako velmi zajímavé řešení pro městskou logistiku. Na začátku se tomu spousta lidí smála, ale když prokážete vytrvalost, může i překvapivá myšlenka slavit velký úspěch.
Jak se ve vašich inovacích odráží snaha o ochranu životního prostředí?
Zastáváme názor, že nejlepší je energii díky efektivnějším procesům vůbec nespotřebovat. Spíše než se zaměřovat na používání vozidel a paliv, která jsou sice zelenějším, ale stále jen přechodovým řešením na cestě k nulovým emisím, se chceme soustředit na opravdové snižování spotřeby. A někdy k tomu stačí zdánlivě drobná opatření. Například v České republice vyjíždí z našich poboček každý večer 100 linek. Když se nám díky novým technologiím a větší efektivitě podaří snížit jejich počet o 5 %, ušetříme za rok 1 000 jízd kamionů. A to už dělá opravdový rozdíl.
Zdroj: Logistic News
