Společnost QED GROUP a. s. propojuje svět psychologie, matematiky a byznysu a přináší inovativní přístupy a metody v oblasti osobního, týmového a organizačního rozvoje. Její originální metody a postupy jako Sociomapování nebo test 4Elements jsou žádané nejen u nás, ale také ve světě. Společnost QED GROUP spolupracuje na mnoha výzkumech s několika mezinárodními institucemi, mimo jiné v rámci kosmického výzkumu také s NASA, ESA a dalšími vesmírnými agenturami. O trochu netradiční, o to více zajímavý, rozhovor jsme proto požádali jejího zakladatele doc. MUDr. PhDr. Mgr. Radvana Bahbouha, PhD., psychologa, kouče a matematika.
Prozraďte, čemu se věnujete v posledních dnech?
Teď zrovna dopisujeme knihu o čtyřech osobnostních živlech, shrnující dvacet let našich výzkumů souvisejících s testem 4Elements Inventory. V desítkách výzkumů se nám podařilo matematicky prokázat, že je metafora čtyř živlů, ohně, vody, země a vzduchu, která nechala mnoho stop ve slovech i slovních obratech týkajících se lidského jednání a prožívání, vědecky obhajitelná. U každé osobnosti můžeme zjistit, jak je rozvinutá v rámci jednotlivých živlových dimenzí, a na základě těchto čtyř údajů můžeme významně zlepšit naše odhady týkající se jejího chování, a také jejích silných i slabých stránek.
Není to příliš jednoduché, redukovat osobnost na čtyři údaje?
Je, a v tom je právě ta elegance. Každé zjednodušení přináší svou daň. Samozřejmě, že jsme složitější. Otázka je, zda jsme schopni najít nějaký souřadnicový systém, kdy se dokážeme i při velkém zjednodušení lépe zorientovat. Díky čtyřem živlům se můžeme zorientovat v tom, jací jsme, a to lépe než díky složitým systémům, které bychom se museli zdlouhavě učit, a stejně bychom si je nezapamatovali. Výhodou živlů je, že existují i reálně a že jejich reálné vlastnosti známe. Otázkou je, nakolik můžeme tyto reálné vlastnosti přenést i na vlastnosti metaforické, jako je například vznětlivost, lehkomyslnost, solidnost, vřelost… Nám se podařilo doložit, že jsme díky této metafoře schopni efektivně odhadovat lidi. Vzhledem k tomu, že jsem na katedře psychologie léta učil psychologii osobnosti, bych řekl, že je to taková rychlá cesta k tomu, jak se zlepšit v porozumění lidem i ve formulování hypotéz, které si o nich vytváříme. Takové hypotézy pak prohlubují zájem o druhé.
Když mluvíte o orientaci, napadá mě orientace v týmu a vybavuje se mi tak sociomapování. Jak si vlastně mohu sociomapu představit, a k čemu taková sociomapa slouží?
Jako nám mapy pomáhají v prostorové orientaci, pomáhají nám sociomapy orientovat se v našich vztazích. Zobrazují komunikační blízkosti a vazby, které existují mezi jednotlivými lidmi. Můžete si to představit jako mapu dopravní sítě, ve které jsme schopní identifikovat bariéry zpomalující spolupráci, anebo oblasti, kde často dochází k nehodám, tedy konfliktům a nedorozuměním. Zároveň můžeme komunikaci upravit tak, aby se reálná situace co nejvíce přiblížila tomu, jak by měla optimálně vypadat. Sociomapa tedy pomáhá plánovat cestu k tomu, aby se nějaký tým stal vysoce výkonným.
Čím to bylo, že jste za využití sociomap v naší armádě obdržel od náčelníka generálního štábu vyznamenání Za zásluhy?
Dlouhá léta byly v Armádě České republiky sociomapy používány k mapování komunikace v bojových týmech. Před misí, během mise i po jejím ukončení. Šlo o to, aby byl tým z hlediska komunikace co nejlépe připraven a aby se včas identifikovaly rizikové signály budoucích potíží. Jedno z důležitých pravidel psychologie zní: „Co se měří, to se mění.“ Zaměření pozornosti zvyšuje vzájemnou všímavost a umožňuje odhalit dosud nevyužitý potenciál. Zakladatelka psychologické služby v armádě, plk. PhDr. Kateřina Bernardová, říká, že sociomapy umožnily v náročných bojových situacích zachraňovat životy. Já tomu věřím.
Existuje jednoznačná vazba mezi výkonností a komunikací? Co když lidé mluví tak moc, že nestíhají pracovat?
Souvislost mezi komunikací a výkonností je vysoká. Například korelace mezi kvalitou komunikace a výkonností týmů je téměř 0.4. Takto to vychází v rozsáhlých shrnujících analýzách i v našich výzkumech. U kvantity komunikace je ta korelace samozřejmě nižší. Někdy můžeme hodně mluvit, a přitom neříct to podstatné. Proto je důležité zlepšovat vzájemnou komunikaci zpětnou vazbou. Kromě samotného zobrazení komunikace je důležité udělat v týmu takzvaný debrief, který převádí nedávné události do akčního plánu dalších zlepšení. Samotný debrief, který je jen několikaminutovou časovou investicí, umožňuje v průměru zlepšit výkon týmu v klíčových výkonnostních parametrech o 25 %.
Když uvádíte tato čísla, nedá mi to, abych se nezeptala na to, jak je možné propojovat obory, které jste vystudoval, matematiku, medicínu a psychologii. Nejsou trochu vzdálené?
V něčem ano, v něčem nikoli. Psychologie není o jistotách, ale o pravděpodobnostech, a to je matematická záležitost. Lidé jsou k psychologii nedůvěřiví, protože jsou to mnohdy tvrzení založená na subjektivních pohledech. Ve skutečnosti však můžeme psychologická tvrzení prověřovat. Dokonce bychom to měli dělat, abychom nestavěli psychologii na osobních názorech, ale na důkazech skutečných efektů. Medicína je v tomto ohledu napřed. I tam je důležité, aby zvolené postupy byly opřené o fakta a nikoli osobní přesvědčení. V QED Group jdeme právě touto cestou. Jde nám o to, aby se naše tvrzení a doporučení zakládala na datech a abychom mohli vyhodnocovat, nakolik zlepšují původní situaci.
Jak s tím souvisí název firmy?
Velmi. QED je matematická zkratka, která se používala na konci důkazů. Znamená to Quod Erat Demonstrandum, tedy „Což mělo být dokázáno“. Když se něco podařilo v matematice dokázat, bylo třeba na to čtenáře upozornit, aby si mimořádnost takové chvíle uvědomil. Pokud mu to stále nedocházelo, bylo nutné projít celý postup znovu až k danému bodu. Kromě toho, že zkratka QED označuje matematické dokazování, je zároveň hezkou psychologickou metaforou. Vždyť i ve svém životě často o něco usilujeme a chceme něco dokázat. Pak je dobré to přesně definovat a také si uvědomit moment, kdy se nám to podaří. Je to vlastně taková malá oslava.
Jestli se nemýlím, tak firma QED GROUP právě oslavila 25. narozeniny. Jak vlastně vznikla?
Vznikla díky tomu, že jsem měl nadměrné množství zajímavé práce, a tak jsem se rozhodl najít další lidi, které by tato práce bavila. Nejčastěji se pracovní projekty týkaly vzdělávání a rozvoje jednotlivců a týmů, a také organizačních změn. Hodně z nich bylo rovněž vázaných na sledování týmové komunikace pomocí sociomapování. Mimo jiné, i to slaví letos výročí. První sociomapu jsem vytvořil přesně před třiceti lety. Byla to sociomapa letky špičkových armádních pilotů. Vznikla kvůli tomu, aby se mezi nimi zlepšila kooperace.
Co považujete za největší úspěchy firmy QED?
To, že se již třicet let používají sociomapy v nejrůznějších oblastech lidské činnosti od výzkumu, přes firmy až po sportovní týmy a školy. Za tu dobu jsme diagnostikovali více než 9 000 týmů. U všech jsme tak činili s cílem pomoci, aby se jim spolu lépe spolupracovalo. Za velký úspěch považuji i náš test 4Elements, kterým jsme prokázali, že je dva a půl tisíce let starý přístup k osobnosti použitelný i dnes. Normy našeho testu jsou založené na vzorku 13 000 osob. U tohoto testu jsme dělali celou řadu analýz, které ukazují, že patří mezi nejlepší psychologické testy svého druhu. Jsem také rád, že jsme pomohli s koučováním i v jiných než sportovních oblastech. Teď už to vnímáme jako samozřejmé, ale v devadesátých letech to bylo něco nezvyklého.
A jak jste tomu pomohli?
V devadesátých letech se psychologickému koučování věnovalo jen pár lidí a vzájemně jsme o sobě věděli. Na přelomu tisíciletí jsme se rozhodli více vzdělávat laickou veřejnost v tomto oboru. Založili jsme první českou asociaci koučování. Já jsem tento obor začal přednášet na katedře psychologie a zároveň jsem začal realizovat první certifikované výcviky koučování. Za posledních dvacet let prošlo našimi výcviky individuálního i týmového koučování více než pět set osob. V řadě výzkumů se snažíme studovat velikosti efektu týmového i individuálního koučování. Nestačí mít pocit, že to dobře funguje, důležité je, aby byla užitečnost této i jiných metod nezávisle zkoumána.
Spolupracujete tedy ještě s dalšími institucemi?
Samozřejmě. Momentálně třeba zkoumáme efekty koučování a sociomapování v rámci mezinárodního projektu Horizon, který zaštiťuje univerzita v Bologni. Jsem rád, že v tomto projektu získáváme cenná data týkající se individuálních i týmových změn. Kromě tohoto mezinárodního konsorcia spolupracujeme v rámci kosmického výzkumu také s NASA, ESA a dalšími vesmírnými agenturami. Podíleli jsme se na simulacích letů na Mars v rámci projektů Mars 105 či Mars 500. A v tuto chvíli spolupracujeme na sérii experimentů Sirius, která se rovněž věnuje tomu, jak optimálně připravit posádku na dlouhodobý kosmický let.
Chtěl byste se kosmického letu zúčastnit?
Už na to bohužel nemám věk, i když to v jistou dobu byl můj sen. V tuto chvíli mi stačí snít o tom, že se jednou člověk podívá i na Mars. Velmi se na tu chvíli těším a jsem rád, že se budeme více než třiceti lety našeho výzkumu na tomto mimořádném okamžiku podílet.
Co vás při všech těch aktivitách dobíjí?
V pracovní sféře jsou to zajímavé projekty. Přes 90 % mé práce mne totálně baví. Ať už jde o výzkum, anebo práci s individuálními klienty, týmy i firmami. Rád poslouchám inspirující lidi a jejich příběhy. Mí klienti jsou opravdu mimořádní, protože na sobě pracují. V osobní sféře mne nejvíce dobíjí, když se sejde celá rodina dohromady. Bohužel nejsou takové chvíle příliš časté. Naše děti studují na vzdálených místech světa. Jedna dcera studuje biomedicínu v Maastrichtu, druhá dcera teď bude studovat psychologii v Kalifornii, a syn studuje chemii v Tokiu. Naštěstí doma máme naši nejmladší dceru, která se do světa teprve chystá.
Pokud není tak časté, když se vidíte všichni dohromady, máte ještě nějaký recept, jak si udržet energii?
Hodně se věnuji všímavosti. Je výzkumem doložené, že je trénink všímavosti jednou z nejlepších metod, jak redukovat stres a zároveň si zvyšovat spokojenost. Už několik let spolupracujeme s Oxford Mindfulness Foundation, což je centrum excelence pro výzkum a vzdělávání v mindfulness založené v rámci Oxford University. Snažíme se do Čech dostat MBCT, což je trénink mindfulness, který je zároveň velmi efektivní terapií, a to nejen nemocných osob, ale i osob zdravých.
Můžete vysvětlit, v čem mindfulness spočívá?
Většinu našeho života děláme věci ze zvyku, stejně jako včera, v rámci autopilotního režimu. Pokud se však chceme ze života radovat, musíme být plně přítomni, tady a teď. Musíme si dobře uvědomovat sami sebe, své dýchání, napětí v těle, a také to, co nám pomáhá a co ne. Mindfulness, čili všímavost, můžeme uplatnit nejen vůči sobě, ale také vůči druhým osobám či vůči přírodě. Všímavost je důležitá právě v dnešní době. Žijeme ve velmi proměnlivém světě, a to způsobuje stres. Parametry mentálního zdraví se zhoršují. V zásadě můžeme říci, že každý třetí člověk ve firmách významněji bojuje s mentálním zdravím a potřeboval by v tomto směru podporu. Tak se podpora musí přesunout z ordinací psychologů a psychiatrů do firem. Trénink všímavosti je jednou z cest. Jde o to, abychom nezapomínali sami na sebe. Abychom nezapomínali prožívat štěstí.
Jde něco takového naučit?
Ano. Prožívání štěstí je možné trénovat. Stejně jako je možné trénovat všímavost, i schopnost prožívat jakoukoli pozitivní emoci. Štěstí tkví více než ve vnějších událostech v tom, jak k těmto událostem přistupujeme. Naší misí je, abychom v tomto hledání lidi podporovali. Nemyslím tím hledání nějakého Eldoráda, při jehož dosažení budou jednou provždy šťastní. Ale spíše hledání každodenních hezkých a šťastných momentů.
Medailonek
Radvan Bahbouh vystudoval matematickou statistiku a teorii pravděpodobnosti na MFF UK, psychologii na FF UK, arteterapii na PeDF JU, všeobecné lékařství na 3. LF UK. Věnuje se zkoumání chování týmů i jednotlivců.
Je autorem metody sociomapování, která představuje metodu analýzy sociálních systémů za účelem jejich vizualizace. Metoda se již 30 let používá jak v armádě či v kosmickém výzkumu, tak ve firmách různých velikostí.
Působil na Katedře psychologie FF UK, kterou vedl. V roce 1998 založil a dosud vede společnost QED GROUP a.s., která poskytuje společnostem inovativní přístupy a metody v oblasti osobního, týmového i organizačního rozvoje.
Spolu s chováním kosmických posádek a exekutivních týmů v QED GROUP studují také možnosti podpory mentálního zdraví ve firmách, efekty koučování, i problematiku psychologie osobnosti. Kromě jiných metod zde vyvinuli test 4Elements Inventory, založený na metafoře čtyř osobnostních živlů.
Zdroj: Logistic News