Vývoj dodavatelských řetězců v postpandemické éře

04.07.2024 | Rozhovor s osobností

Koronavirová pandemie odstartovala zásadní změny v uvažování jednotlivých subjektů v rámci celého dodavatelského řetězce. Nový normál přinesl změny v dlouhodobě osvědčeném nastavení globálních systémů. Do popředí se tak jako fenomén dostávají témata jako nearshoring, udržitelnost, a na významu začaly nabývat i otázky bezpečnosti dodavatelských řetězců. Oslovili jsme proto v anketě několik firem, které jsou součástí dodavatelského řetězce.

ANKETA

Jak hodnotíte tyto změny z pozice právě vašeho článku celého řetězce?

Adéla Kurečková

Business Development Manager CZ&SK, Baltic Hub Container Terminal

„Změny, které pandemie přinesla, zdůraznily potřebu adaptabilních, odolných a udržitelných dodavatelských řetězců. Proaktivní opatření a strategické investice Baltic Hub nám umožňují efektivně řešit tyto potřeby a pozitivně přispívat k širšímu ekonomickému regionu, kterému naše služby poskytujeme.“

„Pandemie COVID-19 nepopiratelně způsobila posun v globálním dodavatelském řetězci. Jako klíčový hráč v této oblasti Baltic Hub pozorně sledoval a přizpůsobil se změnám na globálním trhu, především v rámci udržitelnosti a bezpečnosti dodavatelského řetězce.
V době, kdy společnosti přehodnocují své dodavatelské řetězce a upřednostňují blízkost, aby zmírnily rizika spojená s logistikou na dlouhé vzdálenosti, se Baltic Hub snaží být centrem přepravních tras na dlouhé i krátké vzdálenosti, čím figuruje jako logistický komplex obsluhující námořní spojení, short-sea spojení, železniční a silniční spojení.
Vývoj dodavatelských řetězců v postpandemické éře odráží komplexní přístup k odolnosti, efektivitě a udržitelnosti. Neustálé investice a strategické iniciativy Baltic Hub jsou navrženy tak, aby splňovaly tyto vyvíjející se požadavky a zajistily, že jsme důležitou součástí globální logistické sítě. Zajištění spolehlivosti a stability dodavatelských řetězců se stalo prvořadým. Investice Baltic Hub do pokročilé infrastruktury, jako je třetí hlubinné nábřeží a poloautomatické systémy, výrazně zvýší naši provozní kapacitu a efektivitu.
Udržitelnost přešla z okrajového hlediska na ústřední pilíř strategie dodavatelského řetězce. V Baltic Hub jsme v popředí integrace postupů šetrných k životnímu prostředí. Projekt T3 je příkladem našeho závazku k udržitelnosti a představuje zelená řešení, jako jsou koncová zařízení šetrná k životnímu prostředí a speciální beton, který snižuje emise CO2. To je v souladu s celosvětovým úsilím snížit uhlíkovou stopu dodavatelských řetězců a podporuje dlouhodobou péči o životní prostředí.
Změny, které pandemie přinesla, zdůraznily potřebu adaptabilních, odolných a udržitelných dodavatelských řetězců. Proaktivní opatření a strategické investice Baltic Hub nám umožňují efektivně řešit tyto potřeby a pozitivně přispívat k širšímu ekonomickému regionu, kterému naše služby poskytujeme.“

Vladimír Fišer

jednatel, BOHEMIAKOMBI

„Nabídka kvalitních intermodálních přeprav z České republiky po evropském kontinentu je však zatím stále ještě dána jen velmi omezeným portfoliem existujících kontinentálních linek.“

„Mění se skutečně ledacos. Je to dané určitými obavami plynoucími z častých diskusí na téma Green Dealu, Fit for 55 a dalších iniciačních programů směřujících ke snižování uhlíkové stopy a dalších emisí nejen v průmyslu, ale stále silněji i v dopravní logistice.
Přestože nejčastěji slýcháme nebo čteme v médiích diskuse na téma elektromobility a moderních alternativních pohonů, množí se zároveň úvahy o intenzivnějším zapojení do dnes už více méně tradičních řetězců kombinovaných přeprav postavených na spolupráci silniční nákladní dopravy se železnicí. Důvod je zřejmý: zatímco se různé typy nových alternativních pohonů v kamionové dopravě potýkají s extrémně vysokými počátečními investicemi a vysokými provozními náklady, jsou cesty ke spolupráci silnice a železnice v Evropě již vyšlapané a v praxi vyzkoušené. Samozřejmě v mnohem větší míře a rozvinutější formě je tomu v západních zemích, než to můžeme pozorovat v Česku. To je důvod, proč dosud registrujeme daleko větší počet požadavků od klientů ze zahraničí, případně od českých klientů, avšak především z řad firem se zahraniční účastí než od domácích firem.
Trh si je dobře vědom, že ho v brzké době – konkrétně od roku 2027 – čekají z jeho pohledu nepříjemné změny v souvislosti s rozšířením emisních povolenek i na oblast dopravy a stavebnictví. Zavedením emisních povolenek logicky dojde ke zvýšení cen pohonných hmot, obdobně jako tomu bylo při zvýšení cen elektrické energie v důsledku zavedení emisních povolenek v energetice a v průmyslu. Obavy plynou také z postupného zavádění povinných reportů ESG (Environment and Social Government), v nichž firmy budou povinny reportovat opatření, která zavedly s cílem zlepšování životního prostředí a předcházení negativním klimatickým změnám.
To všechno jsou příčiny, na jejichž základě evidujeme růst poptávek po intermodálních přepravách na dlouhé vzdálenosti s využitím železnice. Nabídka kvalitních intermodálních přeprav z České republiky po evropském kontinentu je však zatím stále ještě dána jen velmi omezeným portfoliem existujících kontinentálních linek. Ministerstvo dopravy se snaží iniciovat větší zájem o intermodální přepravy mezi českými firmami a mezi českými silničními dopravci. Za tím účelem připravilo Centrum dopravního výzkumu za finanční podpory Ministerstva dopravy vzdělávací program na téma kombinovaná přeprava nejen pro silniční dopravce, ale také pro české exportéry a importéry zboží, kteří jsou v praxi nositeli konečného rozhodování o tom, jaký způsob přepravy zvolí – kamion, nebo železnice, anebo kombinace obou?
Bohemiakombi tuto iniciativu nejen vítá, ale zároveň aktivně spolupracuje na přípravě vzdělávacího programu. Kromě webového portálu budou ve druhé polovině letošního roku realizovány i webináře a prezenční akce.“

František Klivan

Head of Sales and Marketing, Yusen Logistics (Czech)

„Kombinace zkušeností s pandemií a současná situace v Rudém moři nutí společnosti prověřovat svoje dodavatelské řetězce, hledat nové dodavatele v bližších regionech, nebo zemích Evropy. Existují průzkumy, které říkají, že téměř tři čtvrtiny firem zvažují změny v nastavení logistických řetězců.“

„Z pozice poskytovatele komplexních logistických služeb včetně řízení a optimalizace dodavatelských řetězců mohu potvrdit, že témata odolnosti a připravenosti rezonují napříč všemi články zapojenými do dodavatelského řetězce, a to navzdory zklidnění situace v roce 2023.
Nově vzniklá krize v oblasti Suezu a Rudého moře narušuje globální obchody a negativně ovlivňuje zejména námořní dopravu. Potenciál této krize je umocněn silnou poptávkou v Číně a nedostatkem lodí a jakkoli se mohlo zdát, že se rychle vyčerpá, stále pokračuje cenový růst námořních přeprav s potenciálem dosáhnout cenových úrovní v dobách pandemie Covid-19.
Tato situace dopadá negativně i na globální dodavatelské řetězce, které po uvolnění tlaku v minulém roce opět čelí výzvám v podobě nestability – prodlužovaného tranzitního času a rostoucího tlaku na dostupnost zásob zboží a polotovarů k dalšímu zpracování v Evropě.
Kombinace zkušeností s pandemií a současná situace v Rudém moři nutí společnosti prověřovat svoje dodavatelské řetězce, hledat nové dodavatele v bližších regionech, nebo zemích Evropy. Existují průzkumy, které říkají, že téměř tři čtvrtiny firem zvažují změny v nastavení logistických řetězců a s ohledem na řízení rizik a obchodní kontinuitu tedy aktivně vyhledávají alternativní dodavatele v dostupnějších a stabilnějších oblastech využívajíce výhody nižší ceny práce s odpovídající kvalitou výrobků a zboží – tzv. nearshoring.
Pro nás konkrétně to znamená být připraveni na rostoucí poptávku po službách s vyšší přidanou hodnotou (konsolidace/dekonsolidace, přebalování, kontroly kvality, kitting & light assembly atp.) v kontraktní logistice, ale samozřejmě i na poptávky služeb řízení přepravy v rámci jednoho regionu, tzv. Control Tower, kde můžeme přinést zkušenosti při výběru přepravců, nebo při jejich každodenním operativním řízení, plánování a zvyšování efektivity celé dopravní sítě. A protože je v Evropě velkým tématem snižování emisí a celkového negativního dopadu na životní prostředí, investujeme i do připravenosti našich skladů splnit nároky výrobců elektromobilů, nebo do řešení v oblasti intermodálních přeprav.“

Peter Kiss

CEO, METRANS Group

„Oba přepravní módy, silnice a železnice, vedle sebe budou existovat i v budoucnu. Jde ale o to, aby politika nastavovala rovné podmínky pro celý přepravní segment, aby dodržovala a neobcházela pravidla, která si sama již stanovila.“

„Moderní logistika, rychlá a spolehlivá přeprava zboží, je páteří současné společnosti. Je to obor možná neviditelný, ale je to všudypřítomná činnost. Výraz „neviditelný“ použitý v souvislosti s názvem oboru ale možná není úplně správný. Dopravu vnímáme všichni velmi citlivě, jakmile se vypravíme na naše dálnice. Nepřetržitý proud kamionů tvoří vlastně „silniční vlaky“ a také kolony a zničené komunikace. Neměl by však vlak jezdit po kolejích? Nižší celkové náklady, o ekologických výhodách železniční přepravy není třeba vůbec diskutovat.

Evropská politika nastavila platná pravidla, jak by měl v krátké budoucnosti, do roku 2030 nebo i 2050, vypadat modální přepravní split. Bohužel stejně ambiciózně se již evropské elity nestaví k vytvoření prostředí pro realizaci těchto cílů. Současný stav evropské železniční infrastruktury umožňuje pouze velmi pozvolný nárůst KD, která by umožnila přesun části přeprav ze silnice na železnici. Vedle stavu infrastruktury doléhají na železniční dopravce další a další náklady jako ETCS a DAC. V obou případech se jedná o nespornou modernizaci železnice, bohužel s chaotickým postupem zavádění, které v konečném efektu zvyšuje náklady železničních dopravců a snižuje konkurenceschopnost tohoto ekologického přepravního módu.

Stejné evropské politické elity jednají o schválení směrnice, která umožňuje zvýšit celkovou hmotnost kamiónů o 4 tuny. Vyšší limit měl pokrýt hmotnost baterií a tím přispět k rozšíření ekologických EV-tahačů. Vznešený cíl se špatným koncem. Z prováděcích předpisů bohužel vypadlo, že vyšší hmotnostní limit se týká výhradně „EV“. Realita je tedy taková, že tato „nahrávka“ dále podpoří segment silniční dopravy se všemi negativními dopady: těžší auta na našich komunikacích, více opotřebované komunikace, vyšší náklady na opravy. Současně sílí i tlak na rozšíření „gigalinerů“, delších kamionů, které přinesou jen další silniční zátěž.

Oba přepravní módy, silnice a železnice, vedle sebe budou existovat i v budoucnu. Jde ale o to, aby politika nastavovala rovné podmínky pro celý přepravní segment, aby dodržovala a neobcházela pravidla, která si sama již stanovila.“

Zdroj: LogisticNEWS

„Vstup do logistiky považuji za svoji největší výzvu“

Tentokrát jsme si do rubriky Osobnosti pozvali ženu. A ne ženu ledajakou. Je jí Martina Šmídlová z firmy Šmídl Provozní Holding s.r.o., která již přes 20 let stojí ve vedení společnosti po boku svého otce. Společnost si zakládá na kontinuálním růstu, který patří mezi zásady společnosti.

Plastové obaly se dají nahradit papírem. DS Smith už takto z oběhu odstranil miliardu kusů plastu

Papírenská společnost DS Smith ve spolupráci s některými z nejznámějších značek rychloobrátkového zboží na světě nahradila více než jednu miliardu plastů. Významného milníku na cestě k lepší udržitelnosti dodavatelských řetězců dosáhla s více než ročním předstihem oproti plánu, a to díky tomu, že se u svých obalových řešení zaměřila na cirkulární design. Recyklovaný papír v kombinaci s chytře promyšlenou konstrukcí dokáže konkurovat plastovým obalům nižšími dopady na životní prostředí, a tam, kde ho lze používat opakovaně, i cenou.

Zadavatelé přeprav, pozor na chyby! Standardní pojištění zásilek často nestačí

Dopravci sice platí pojištění odpovědnosti silničního dopravce, nicméně dle Úmluvy CMR jsou limitováni výší částky, za kterou ručí, přičemž tato suma se odvíjí ne od hodnoty, ale od hmotnosti zásilky. Dopravci ručí maximálně částkou 260 Kč za každý kilogram nákladu. To je pro některé náklady dostačující, nicméně pro přepravované zboží vyšší hodnoty je doporučováno firmám zařídit připojištění zásilek nebo se zajímat o to, zda jejich dopravce má zbožové připojištění.