Black-out, cla, povolenky i profesionální networking…

24.07.2025 | Pod lupou

O létu se traduje, že je alespoň z pohledu médií pověstnou okurkovou sezónou. Tohle klišé navozuje ve většině lidí pocit, že v době letních prázdnin se neděje nic, co by stálo za pozornost. Co když je to ale jinak. Co když jsme to my, kdo se alespoň na chvilku chce odříznout od reality plné především negativních aktualit nemilosrdně vyskakujících na displejích našich telefonů, tabletů a počítačů? Co když se naše vnímání okolního světa v rámci dovolených vrací k nastavení tolik typickému pro prázdninové měsíce našich více či méně vzdálených školních let? Možná tak vlastně podvědomě chceme nevěnovat pozornost zprávám, jejichž četnost ve skutečnosti ani teď v létě nijak významně neklesá.

Za nevýznamný tak jistě nelze ani teď s odstupem času považovat první velký český black-out, nebo chcete-li masívní výpadek dodávek elektrické energie, jenž na samotném počátku letních prázdnin postihl velkou část naší země včetně hlavního města. Šlo o skutečně významný problém, který na dobu delší než krátkou paralyzoval například provoz jinak poměrně odolné železnice, tramvají, metra, světelné dopravní signalizace, čerpacích stanic a otestoval funkčnost záložních zdrojů kritické infrastruktury. Bylo to něco jako ochutnávka dosud nepoznaného. A zatímco my v Česku stále ještě čekáme na důvěryhodné vysvětlení příčin takového výpadku, Evropa už finišuje v jednáních o vzájemných obchodních clech se Spojenými státy, která v případě neúspěchu hrozí ošklivě zamíchat kartami naší ekonomické prosperity i na několik dalších let. Podobně jako v posledních týdnech tolik skloňované emisní povolenky pro domácnosti, spadající do systému EU ETS2, evokující v mnohých díky deklaracím evropských politiků o stanovení jejich maximální ceny na požadované úrovni vzpomínku na nepříliš úspěšné projekty sociálního inženýrství centrálně řízených ekonomik dvacátého století. I tady se teď láme chleba víc, než bychom si asi chtěli někde u moře či u rybníka připustit.

To, k čemu uvolněná atmosféra letních dnů naopak svádí víc než každodenní rutina zbytku roku, je neformální setkávání nejen mezi dlouholetými přáteli, kamarády a známými, ale stále častěji i mezi profesionály, obchodními partnery a kolegy, kteří si najdou čas třeba na společnou vyjížďku na motorce, výpravu historickými vozy, nebo plavbu na jachtě. Mnoho z nás postupem času zjišťuje, jak podobné máme zájmy a že je vlastně fajn, když radost z nich můžeme sdílet společně. Vznikají tak projekty čistě oborové, regionální i mezinárodní, a to hned v celé řadě oblastí. Pro mnoho z nás se tak práce stává alespoň na krátký čas opravdovou zábavou. Dodavatelé, zákazníci a konkurenti se postupně proměňují na přátele a lidi, se kterými chcete trávit i svůj vlastní volný čas daleko za hranicí standardních pracovních povinností.

Jedním z takových nevšedních okamžiků bylo minulý týden třídenní setkání vrcholových dopravně logistických manažerů z Česka, Německa a Slovinska v prostředí veteránské Austria Classic 2025 Ennstal v rakouských Alpách. Skvělá akce v kulisách alpských vysokohorských štítů nabídla skutečně unikátní prostředí pro diskuzi o perspektivách vývoje evropské dopravy a logistiky, ale současně přinesla i nové osobní a profesionální vazby, které budou mít v nově se formujících dodavatelských řetězcích klíčový význam. A pak že se v létě neděje nic, co by stálo za zmínku…

Miroslav Rumler

Jak si jednou zvykneš…

Zvyk je železná košile, říká známé české přísloví. Je to narážka na jednu ze základních lidských vlastností, totiž na naši rezistenci ke změnám, k tomu, že máme tendenci preferovat mnohdy nedokonalou, zato zažitou praxi, než abychom zariskovali a přijali nové, nezřídka lepší řešení. A co že mě k téhle úvaze přivedlo? Bylo to nedávné výročí první poštovní známky, která přinesla revoluční obrat v pohledu lidské společnosti na doručování zásilek, resp. na formu placení za její doručení. Dostala název Penny Black, tedy černá jednopencovka, a jako první poštovní známka světa byla vydaná ve Velké Británii 1. května 1840. Známka zobrazuje – jak jinak – profil královny Viktorie, má hodnotu jedné pence a byla součástí reformy poštovnictví. Celkem bylo tenkrát vytištěno přes 68 milionů kusů. A zatímco do té doby bylo zvykem, že poštovné platí příjemce proti doručení zásilky, poštovní známka umožnila doručení zásilky vyplatit straně odesilatele předem, totiž v okamžiku jejího předání britské poště.

Jo, první máj…

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.