Když se řekne MSV…

09.10.2025 | Pod lupou

Je-li Route 66 označována jako tzv. Mother Road, tedy jako matka všech (amerických) silnic, pak by si v pořadí již 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně zasloužil označení Father Fair, řekněme něco jako otec všech (středoevropských) strojírenských veletrhů. Nastavuje totiž každoročně od roku 1959, kdy se konal úplně poprvé, pomyslné zrcadlo stavu kdysi československé, dnes tedy české ekonomiky. Málokterá z úspěšných firem odolá pokušení pochlubit se svými výrobky a službami v prostředí některého z originálních pavilonů zcela unikátního výstavního parku BVV, jehož historie sahá až do roku 1928. Svou premiéru si tu kdysi užilo embéčko, babetta, ale taky třeba ikonická céčka. MSV, podobně jako naše národní hospodářství, zažil jak roky úspěšné až fantastické, tak i ty slabší.

Letošní ročník rozhodně patří k těm lepším, kdy expozice snadno zaplní téměř všechny vnitřní prostory, které jsou aktuálně s ohledem na probíhající rekonstrukce i novou výstavbu k dispozici. Letos, snad víc než dříve, mají mezi vystavovateli výrazné zastoupení společnosti čínské, ale přibylo i těch přinášejících svědectví o stavu průmyslové vyspělosti některých postsovětských zemí. Ty nejspíš tuší lákavou šanci uspět se svými produkty na tradičně náročném evropském trhu díky příležitosti, kterou tak trochu bezradně přešlapující evropský průmysl svým vzdáleným konkurentům nevědomky nabízí.

I letos je součástí MSV veletrh, nebo s ohledem na jeho skutečnou velikost spíše sekce Transport a Logistika. Ta se převážně věnuje automatizaci procesů skladových a mezi expozicemi jednotlivých vystavovatelů je tak možné nahlédnout pod pokličku celé řady technologií, jež povětšinou nabízejí cesty k dosažení vyšší efektivity skladování a manipulace se zbožím a materiálem jako prozatím nejperspektivnější cesty k udržitelnosti podnikání v logistice.

Pokud by snad zmínka o události těchto dnů někoho z vás přiměla sednout do auta, a ještě na poslední chvíli vyrazit do Brna nasát neopakovatelnou atmosféru veletržní ikony, jakou MSV bezpochyby je, nezapomeňte si napřed v příslušné aplikaci ověřit, nakolik se právě v danou chvíli daří silničářům na jednotlivých příjezdových komunikacích formou nesčetných a mnohdy velmi kreativních zásahů přímo na vozovce váš zážitek zpestřit. Ten včerejší ve formě odpoledního asi dvoukilometrového, zcela liduprostého záboru levého dálničního pruhu u Ostrovačic, strategicky doplněný o desetikilometrovou takřka nehybnou kolonu před dopravním omezením u Mirošovic, mně konkrétně nabídnul nad rámec brněnské veletržní idylky i příležitost užít si následující tři hodiny neplánovanou vyhlídkovou jízdou po více či méně zdařilých objízdných trasách podzimní krajinou plnou barev charakteristických právě pro toto roční období. I to už je ale tradice ne nepodobná té naší, výstavní, brněnské…

Miroslav Rumler

Jak si jednou zvykneš…

Zvyk je železná košile, říká známé české přísloví. Je to narážka na jednu ze základních lidských vlastností, totiž na naši rezistenci ke změnám, k tomu, že máme tendenci preferovat mnohdy nedokonalou, zato zažitou praxi, než abychom zariskovali a přijali nové, nezřídka lepší řešení. A co že mě k téhle úvaze přivedlo? Bylo to nedávné výročí první poštovní známky, která přinesla revoluční obrat v pohledu lidské společnosti na doručování zásilek, resp. na formu placení za její doručení. Dostala název Penny Black, tedy černá jednopencovka, a jako první poštovní známka světa byla vydaná ve Velké Británii 1. května 1840. Známka zobrazuje – jak jinak – profil královny Viktorie, má hodnotu jedné pence a byla součástí reformy poštovnictví. Celkem bylo tenkrát vytištěno přes 68 milionů kusů. A zatímco do té doby bylo zvykem, že poštovné platí příjemce proti doručení zásilky, poštovní známka umožnila doručení zásilky vyplatit straně odesilatele předem, totiž v okamžiku jejího předání britské poště.

Jo, první máj…

Zítra je pro většinu z nás volný jinak všední pracovní den, a navíc není vyloučené, že ty šťastnější dokonce i ku lásce pozve hlas hrdliččin. Mnozí z těch, kteří stále ještě mají důvěru v moderní meteorologické modely řízené datovou analýzou umělé inteligence, nabízí prodloužený víkend vítanou příležitost naplánovat výlet na chatu, projížďku na kole, nebo na motorce a užít si to, co lze bezpochyby považovat za začínající jaro. Okrasné zahrady a parky začínají hýřit barvami, rekreační oblasti a zahrádkářské kolonie prožívají návrat svých nedočkavých uživatelů a vozovky se plní svátečními řidiči, cyklistickými pelotony i osamělými a za šera jen sporadicky osvětlenými jezdci.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.