Je víc než logické, že napříč celým programem ve Varech i letos rezonovaly především právě příběhy úspěšných, jejichž snahou bylo motivovat ostatní k tomu, aby se nebáli si své osobní i profesní cíle nastavit dostatečně motivující a takové, které by představovaly optimální rovnováhu mezi jejich osobními ambicemi a reálnými schopnostmi. Jednotlivé krátké rozhovory, na nichž byla celá konference postavena, tak opakovaně akcentovaly potřebu využít potenciál každého z nás na maximum, abychom společně dosáhli výsledků zaručujících stabilní růst celé společnosti i v době tak komplikované, jakou právě prožíváme. V kontrastu s tím pak zaznívala kritika trendů, jakými jsou striktní oddělování profesní kariery od soukromého života, požadavky ukotvení volného pracovního režimu včetně práce z domova jako normy, nebo nerespektování formálních autorit. Sousloví „Work is Life“, nebo chcete-li prací živ je člověk, které tak logicky rezonovalo napříč mnoha rozhovory, sice nepřineslo nic nového, ale aspoň nabídlo zamyšlení nad tím, jak moc se pohled dnešních zaměstnanců mnohdy liší od toho, který převažoval ještě před vypuknutím globální koronavirové pandemie.
V duchu jakéhosi apelu na návrat ke kořenům a tradičním hodnotám podnikání vystoupil i generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer. Akcentoval základní princip podnikání komerčního subjektu, kterým je podle něj tvorba zisku. Právě dosahování zisku označil za klíčový cíl nejen pro rozvoj daného subjektu, ale přeneseně i celé společnosti. Pouze společnosti zaměřené na tvorbu zisku mohou platit státu daně, zaměstnancům zlepšovat pracovní podmínky a přijímat většinou velmi drahá opatření na snižování negativního vlivu svého fungování na okolní svět. Apel Štěpána Ašera tak výstižně udeřil na pomyslnou hlavičku témat přímo či nepřímo spojených s transformací evropské ekonomiky a rostoucí míru regulace celého evropského trhu. A jestli násilná transformace, navíc umocněná státní a evropskou regulací, komplikuje život výrobcům a obchodníkům, logistikům jejich fungování komplikuje dvojnásob.
Velmi originální dilema, i když jen symbolické, přinesl společenský večer, jenž po skončení konference nabídl v prostorách Slavnostního sálu Grandhotelu Pupp velkolepou aukci uměleckých předmětů, unikátních módních doplňků a více či méně historických motorových vozidel. Ve prospěch nadace paní Evy Pavlové se zde v samotném závěru za přítomnosti prezidenta České republiky dražil soukromý motocykl BMW Petra Pavla, který se stal nejen jakousi ikonou jeho prezidentské kampaně, ale i funkčním prostředkem k hledání přirozené cesty nejvyššího ústavního činitele k obyčejným lidem, jejich zálibám a vzájemnému respektu. A v čem že spočívá to dilema? Motocykl BMW R 1250 GS, jenž by dnes byl v bazaru k mání nejspíš za cenu někde kolem 400 tisíc korun, byl s unikátní historií a vlastnoručním podpisem prezidenta republiky na nádrži šťastným novým majitelem vydražen – jako dárek otci k narozeninám – za 2.300.000 korun. No řekněte sami, jestli to nebude pro taťku dilema rozhodnout, zda na motorce na jaře začít polykat kilometry po cestách a necestách, nebo ji pečlivě zakonzervovat a nechat ji zrát jako archívní víno…
Miroslav Rumler
