Věř, ale čemu věříš měř…

18.06.2026 | Pod lupou

Logistice moderní společnost často vyčítá její negativní vliv na životní prostředí, podíl na rostoucím provozu na souši, po vodě i ve vzduchu. Výzkumníci se už řadu let předhánějí v hledání nejvhodnějších metodik měření zejména uhlíkové stopy, které by právě dopravu a logistiku zařadily do pelotonu oborů, jež lidstvu momentálně škodí nejvíc. Za příkladné škůdce jsou – vedle dopravy v jejím nejširším pojetí – považovány zejména energetika a teplárenství, těžký průmysl, zemědělství, stavebnictví a dosud spíše přehlížený provoz extrémně energeticky náročných datových center.

Není mým cílem na tomto místě hodnotit, zda a do jaké míry případně platí známé Hrabalovo rčení o skvrnách, které nelze vyčistit bez porušení podstaty látky. Jen těžko si lze ale představit moderní společnost závislou pouze na nestabilních energetických zdrojích, bez schopnosti z lokálních surovin vyrobit vlastní hardware, vyprodukovat alespoň kritické množství potravin a pro své občany postavit nové domy, kulturní centra, ale také silnice a železniční tratě. Nebo v případě nouze z míst či na místa, která se ocitnou bez spojení prostřednictvím standardní infrastruktury, za všech okolností přepravit lidi, potraviny, ale také například strategické suroviny.

Stejnou logikou lze jen stěží očekávat, že logistiku, která se do současné podoby utvářela desítky, ale de facto vlastně spíš stovky let, během několika málo roků zcela zbavíme její uhlíkové stopy, aniž bychom ji připravili o to nejcennější, tedy o její flexibilitu, globální kompatibilitu, vysokou míru efektivity, finanční dostupnost a schopnost účinně odolávat jakýmkoliv vnitřním i vnějším hrozbám.

Tak, jak obtíže s cenou a dostupností dostatečného množství energie vedou i největší tahouny zelené transformace, jakými jsou Belgie, Holandsko, nebo Švédsko zpátky k rozvoji jádra, měly by i mimořádné události typu velmocenského kočkování v oblasti Hormuzského průlivu akcentovat nutnost zachování pružnosti při hledání alternativních řešení.

Jakkoliv jsou pro většinu z nás radikální geopolitické otřesy stále ještě faktorem poměrně novým, ani zdaleka už dnes nepředstavují pouhá lokální rizika. Postihují donedávna velmi stabilní trhy a nutí nás doslova ze dne na den modifikovat celé dodavatelské řetězce v jejich nekonečné délce. O to více se dnes zdá být naivní původní představa, že si infrastrukturu na předem precizně připravených trasách snadno ochočíme a věci že se budou vyvíjet podle dlouhodobě dobře předvídatelných scénářů. Realita nemůže být vzdálenější plánům, které před necelými dvaceti lety zažehly motory transformace světového hospodářství. Jako bychom i v tomto případě podcenili starou známou pravdu, totiž že Murphy nikdy nespí. Jedno z jeho klíčových pravidel přece říká, že „Zkušenost je věc, kterou získáš až potom, cos ji potřeboval.“

Zkušenosti, které v rychlém sledu získáváme minimálně od vypuknutí koronavirové pandemie v roce 2020, jasně dokládají, že podmínkou nutnou pro další rozvoj společnosti je schopnost rychle reagovat na stále častější změny – kreativním trasováním zbožových toků, využitím alternativních dopravních modů, nebo třeba zrychlením tempa digitalizace dat provázejících fyzické zboží. Ve hře jsou pozemní alternativy pro přesun klíčových komodit z námořní na pozemní dopravu, přesun výrobních kapacit z rizikových oblastí do těch bezpečnějších, mnohdy však s málo rozvinutou infrastrukturou. Všude tam bude klíčové využít ověřenou techniku, existující infrastrukturu a zkušenosti, které máme k dispozici.

Věřím, že zkušenosti generované z reality překotně se měnícího světa kolem nás by měly být tím jediným bezpečným základem pro hledání nových postupů, technologií a inovativních přístupů, protože obráceně tahle rovnice nejspíš ani při nejlepší vůli fungovat nebude…

Miroslav Rumler

Už tu není novej…

Populární britský velvyslanec Matt Field, jenž z britského velvyslanectví v Praze během uplynulých tří a půl let učinil tu nejviditelnější ambasádu ze všech, se rozhodl pojmout jednu ze svých posledních velkých recepcí v Česku přesně tak, jak ho v Praze všichni znají – s obrovskou dávkou humoru a nadhledu. Na oslavě narozenin krále Karla III. sypal z rukávu vtipy v češtině i angličtině, přičemž hned v úvodu pobavil hosty dotazem, jestli se v češtině zlepšil, a rýpnutím do samotného krále, který na vlastní večírky zásadně nechodí. "Už tu nejsem novej", prohlásil na začátek svého projevu k pečlivě vybraným hostům, kterých se na slavnosti sešlo hned několik stovek. Byli mezi nimi představitelé britských společností působících na českém trhu, významní čeští podnikatelé, novináři, politici, herci, ekonomové i akademici.

Agent jako (nové) téma…

I přes poměrně širokou nabídku nejrůznějších akcí, které jarní měsíce tradičně přinášejí, jako by nastala nouze o nová, aktuální témata, která by měla potenciál přerůst v trendy ovlivňující vývoj klíčových odvětví. Na vině je nejspíš jisté přešlapování evropské ekonomiky, které má hned několik základních příčin. Mezi těmi vnitřními je to zejména setrvalý pokles konkurenceschopnosti, který si působíme tak trochu sami naší vlastní úpornou snahou o transformaci evropské ekonomiky, ty vnější souvisejí především s nárůstem geopolitických překážek a rizik. To vše logicky snižuje apetit společností k rozvoji, investování do technologií s dlouhodobou návratností, ale i k vytváření nových pracovních příležitostí pro perspektivní mladé lidi.

SpeedCHAIN Slovakia 2026: odolnost jako klíčové téma

Tlak na ekonomickou, bezpečnostní a environmentální udržitelnost podnikání při zachování maximální flexibility s ohledem na sílící vliv geopolitických změn na dodavatelské řetězce. To jsou klíčové megatrendy, které mění dříve nastavené modely, a proto také logicky rezonovaly v rámci odborného programu již devátého ročníku logistické konference SpeedCHAIN Slovakia. Ta proběhla minulý týden v konferenčních prostorách hotelu Zochova chata v Modre nedaleko největšího slovenského logistického parku v Senci.