Evropská unie oznámila nový energetický závazek vůči Spojeným státům, podle kterého by měla každoročně dovážet americkou energii až za 250 miliard dolarů. V roce 2024 přitom EU z USA energetické produkty za přibližně 80 miliard dolarů. Tento závazek, více než trojnásobek dnešní hodnoty dovozů, vyvolává nejen otázky kolem jeho realizace, ale zejména praktické důsledky pro evropskou energetiku.
Kdo spotřebuje dovážený plyn?
Podstatou problému není jen samotná velikost slíbených dovozů. Evropa má aktuálně dostatečné terminálové kapacity na dovoz LNG z USA, přesto mnohé terminály v posledním roce zůstávaly výrazně pod využitím. Důvodem byl hlavně pokles poptávky po zemním plynu, zejména v elektroenergetice, která mezi roky 2021 a 2024 zaznamenala snížení spotřeby o více než pětinu. Pokud má Evropa nakoupit a odebrat slíbená množství amerického plynu, musí vzniknout nová poptávka. A ta je reálná prakticky pouze v energetice.
„Plynové elektrárny jsou aktuálně jediný reálný sektor, kde by se mohly tyto nové objemy uplatnit,“ uvádí Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE Energy Transition. „Bude nutné nejen transformovat elektrárny spalující uhlí na plynové, ale postavit elektrárny na zelené louce,“ dodává.
Nové plynové elektrárny se přitom navrhují jako vodíkově připravené („H₂-ready“), což znamená, že budou schopny postupně přejít od spalování zemního plynu ke směsím s vodíkem, až po případné využití čistého vodíku, a budou tedy hrát ústřední úlohu při dekarbonizaci v energetice.
„Teplárny čeká také optimalizace provozu, kdy nebudou jen vyrábět teplo, ale ve špičkách, kdy cena spotové elektřiny dosáhne vrcholu,“ uvádí Pacovský.
Nové trendy v energetice tak otevírají zajímavé investiční příležitosti. „Energetika se může stát investičním ternem, jako dříve nemovitosti, které měly pravidelně od roku 2015 dvouciferné růsty. Zatímco u nemovitostí se možnost dalšího růstu vyčerpává, v případě energetických investic se nové možnosti otevírají,“ zakončuje Pacovský.
Zdroj: ARETE
