Bezpečnost silničního provozu v EU: počet mrtvých je nižší než před pandemií, pokrok je však stále pomalý

22.02.2023 | Článek dne

Komise včera zveřejnila předběžné údaje o smrtelných nehodách na silnicích za rok 2022. V loňském roce přišlo při silničních nehodách o život přibližně 20 600 lidí, což oproti roku 2021 představuje nárůst o 3 %, neboť po pandemii došlo k oživení dopravy.

Ve srovnání s rokem před pandemií, tedy s rokem 2019, však jde o pokles o 2 000 úmrtí (–10 %). Cílem EU a OSN je snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích na polovinu.

Protichůdné trendy v jednotlivých členských státech

Počet úmrtí na silnicích v celé EU se v roce 2022 oproti předchozímu roku zvýšil o 3 % v neposlední řadě proto, že se úroveň dopravy po pandemii zvýšila. Důležité je, že mnohé úspěchy dosažené během pandemie covidu-19 (včetně 17% poklesu mezi lety 2019 a 2020) nebyly ztraceny. Ve srovnání s rokem 2019 se počet úmrtí v roce 2022 snížil o 10 %.

Pokrok je však v jednotlivých členských státech velmi nerovnoměrný. Největší pokles – o více než 30 % – byl zaznamenán v Litvě a Polsku, přičemž 23% pokles zaznamenalo i Dánsko. Naproti tomu v posledních třech letech zůstal počet úmrtí na silnicích beze změny nebo naopak vzrostl¹ v zemích, jako je Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Nizozemsko a Švédsko.

Celkové pořadí jednotlivých zemí z hlediska míry úmrtí se od doby před pandemií výrazně nezměnilo, přičemž nejbezpečnější jsou silnice ve Švédsku (21 úmrtí na milion obyvatel) a v Dánsku (26 úmrtí na milion obyvatel), zatímco Rumunsko (86 úmrtí na milion obyvatel) a Bulharsko (78 úmrtí na milion obyvatel) vykázaly v roce 2022 nejvyšší míru úmrtí. Průměr EU činil 46 úmrtí na silnicích na milion obyvatel.

Nejvíce postižené skupiny

Na základě dostupných údajů za rok 2021 (podrobné údaje za rok 2022 dosud nejsou k dispozici) došlo v celé EU k 52 % úmrtí v silničním provozu na venkovských silnicích oproti 39 % v městských oblastech a 9 % na dálnicích. Tři ze čtyř osob, které zemřely na silnicích, byly muži (78 %). Cestující v automobilech (řidiči a spolujezdci) představovali 45 % všech úmrtí na silnicích, chodci tvořili 18 %, řidiči jednostopých motorových vozidel (motocykly a mopedy) 19 % a cyklisté 9 % celkového počtu úmrtí.

V městských oblastech se však situace velmi liší, neboť téměř 70 %všech úmrtí představují nechránění účastníci silničního provozu (chodci, cyklisté a řidiči jednostopých motorových vozidel). K úmrtím účastníků silničního provozu ve městech dochází převážně při střetu s osobními automobily a nákladními vozidly, z čehož je zřejmé, že je třeba zlepšit ochranu nechráněných účastníků silničního provozu.

I když je zvýšený podíl cyklistiky ve skladbě mobility v mnoha členských státech velmi vítán, vážným důvodem k obavám je trend v počtu cyklistů usmrcených na silnicích v EU. Jedná se o jedinou skupinu účastníků silničního provozu, která v posledním desetiletí nezaznamenala významný pokles počtu úmrtí; je tomu tak zejména kvůli přetrvávající absenci dobře vybavené infrastruktury. Například předběžné údaje z Francie za rok 2022 ukazují 30% nárůst počtu úmrtí při cyklistice ve srovnání s rokem 2019.

Zdroj: Evropská komise

Virtuální realita pro řidiče kamiónů? Nákladní automobily nově musí mít senzory pro mrtvé úhly, používají se ale i speciální simulátory

Technologický pokrok se nevyhýbá ani silniční přepravě. Od letošního července Evropská unie vyžaduje, aby byly kamióny a autobusy vybaveny speciálními senzory, které řidiče upozorňují na objekty, které nejsou z kabiny vidět. Řidičům nákladních vozidel při práci asistuje řada dalších technologií, v logistické společnosti Raben například zavádí zácvik řidičů pomocí simulátorů s virtuální realitou.

Ředitelství silnic a dálnic začalo stavět další část obchvatu České Lípy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo stavbu 1,5 kilometru dlouhého úseku přeložky silnice I/9, která bude součástí obchvatu České Lípy v Libereckém kraji. Jde o úsek mezi ulicí Litoměřická a silnicí II/262. Z průtahu městem by měl odvést část tranzitní dopravy. Práce za 543,7 milionu Kč bez DPH potrvají do roku 2026.

Lídři robotiky mění vedení. SLUNO nově řídí Tomáš Szkandera z K2

Jedna z nejznámějších českých firem v oblasti retailu a skladové robotizace mění své nejvyšší vedení. Novým generálním ředitelem společnosti SLUNO se stává Tomáš Szkandera, který dosud zastával pozici člena představenstva. Ten zároveň bude i nadále plnit také roli šéfa vývoje a CEO ve společnosti K2 Software.