„Nejde přitom o futuristickou představu vzdálené budoucnosti. Firmy už dnes testují AI modely, které zastupují experty při interní komunikaci, odpovídají na dotazy kolegů nebo pomáhají nováčkům s orientací ve firmě. V praxi tak může například digitální „verze“ zkušeného manažera radit juniorním kolegům, aniž by byl fyzicky přítomen,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
Know-how, které nezmizí s odchodem zaměstnance
Jedním z hlavních důvodů, proč firmy mají o AI dvojčata zájem, je snaha zachytit a uchovat znalosti, které jinak odcházejí spolu se zaměstnanci. Právě ztráta know-how totiž patří mezi největší dlouhodobé problémy organizací.
„Digitální dvojče může sloužit jako takový živý archiv. Umí odpovídat na otázky, vysvětlovat postupy nebo simulovat rozhodování v konkrétních situacích. To se uplatňuje například při zaškolování nových zaměstnanců nebo v zákaznické podpoře, kde AI model kopíruje styl komunikace nejlepších pracovníků,“ říká Martin Venglář, ředitel společnosti Nomce, která řídí několik českých hotelů, například Aparthotel Svatý Vavřinec.
Velké technologické firmy jako Microsoft nebo IBM už experimentují s AI asistenty, kteří se postupně učí „pracovní osobnost“ konkrétního uživatele a dokážou ho částečně zastoupit.
Přínosy i otázky kolem etiky a soukromí
S rostoucím zájmem o AI dvojčata ale přichází i zásadní otázky. Kde končí pomoc a začíná digitální kopírování člověka? A komu vlastně patří data, ze kterých takové dvojče vzniká? Odborníci upozorňují, že bez jasných pravidel může jít o zásah do soukromí zaměstnanců. Digitální model totiž může obsahovat nejen pracovní postupy, ale i vzorce chování nebo styl komunikace, které jsou do určité míry osobní. Vedle etiky se řeší i obavy o dopad na pracovní trh.
„Nepůjde ale o nahrazení lidí jako takových, ale spíše o proměnu jejich role. Zaměstnanci budou čím dál více spolupracovat se svými digitálními dvojčaty, která převezmou část agendy a umožní jim soustředit se na kreativnější nebo strategické činnosti. AI dvojčata zaměstnanců tak představují další krok ve vývoji pracovního prostředí. Zatímco dnes jsou spíše experimentem, v příštích letech se mohou stát běžnou součástí firemního života. Otázkou už není, zda se prosadí, ale jak rychle a za jakých pravidel,“ říká Michal Španěl z JenPráce.cz.
Digitální dvojčata již dnes mění průmysl i infrastrukturu
Digitální dvojčata se už dnes běžně využívají v průmyslu a infrastruktuře a nejde přitom o okrajovou technologii, ale o nástroj, který zásadně proměňuje způsob plánování i řízení velkých projektů.
„Podobně se digitální modely uplatňují i při řízení projektů, kdy umožňují průběžně vyhodnocovat výkon, předvídat zpoždění nebo efektivně koordinovat jednotlivé části projektu. Ať už se jedná o vývoj, výstavbu či výrobu,“ říká Ing. Martina Procházková, Ph.D. z VARS BRNO, IT společnosti zaměřující se již více než 30 let na pokročilé systémy pro oblast dopravy.
„Významnou roli hrají také v oblasti projektování a správy dopravní a technické infrastruktury, kde pomáhají mimo jiné i optimalizovat provoz na silničních sítích, železnicích i v městských systémech. Stejné principy se uplatňují také u dalších liniových staveb, jako jsou produktovody nebo energetické sítě. I zde digitální modely umožňují detailní monitoring, plánování údržby a predikci poruch. Virtuální simulace totiž umožňují testovat různé scénáře zatížení, krizových situací nebo změn v organizaci provozu ještě před jejich zavedením v praxi. Výsledkem je nejen vyšší efektivita a lepší rozhodování nad daty, ale i výrazné snížení nákladů, rizik a dopadů případných chyb,“ dodává Martina Procházková.
Zdroj: ASPEN.PR
