Dle ČSÚ byl růst HDP za celý rok 2022 podpořen výdaji na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávkou. V rámci odvětví pak zejména zpracovatelským průmyslem a skupinou odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Negativní vliv však měly výdaje na konečnou spotřebu domácností.
„Katastrofické scénáře, které se v proběhu roku občas objevovaly, se naštěstí nenaplnily. Celkové výsledky za rok 2022 jsou v kontextu nejistot a problémů v ekonomice umocněné válkou na Ukrajině a energetickou krizí nakonec poměrně pozitivní s tím, že předčily odhady z loňského jara, kdy se pohybovaly s velkými nejistotami kolem 1,5 % růstu HDP. Je to zejména díky vývoji v první polovině roku, který byl ovlivněn mj. nízkou srovnávací základnou a odloženou spotřebitelskou poptávkou včetně firemních investic po koronavirové pandemii. Přes vysoké obavy na konci léta a na podzim kvůli vysokým cenám energií či krizovým scénářům nedostatku zemního plynu se nakonec podařilo dosáhnout ekonomického růstu a dostat se v průběhu roku fakticky zpátky na předcovidovou úroveň, byť řadě zemí EU se toto podařilo již v loňském roce. Pro firmy to ale nebyl lehký rok. Kumulace bariér v podobě vysoké inflace, vysokých cen energie a dalších nejistot se ale na ekonomickém výkonu podepsala a ve druhé polovině loňského roku začala ekonomika zpomalovat. To potvrzovalo postupně několik indikátorů z řady měkkých a tvrdých dat od konjunkturálních průzkumů, propadu maloobchodních tržeb nebo poklesu poptávky v eurozóně dle Indexu PMI pro zpracovatelský průmysl. Mezičtvrtletně již ekonomika podruhé poklesla a dostali jsme se do technické recese,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podniky se již řadu měsíců snaží vypořádat se stále silným růstem cen materiálů a surovin a s vysokými cenami energie. Dle výsledků společného šetření SP ČR a ČNB za 4. čtvrtletí loňského roku se jedná o nejvýraznější bariéry jejich rozvoje. Některé indicie, jako např. pokles cen některých průmyslových kovů, ropy či námořní dopravy apod. svědčí o možném oslabení inflačních tlaků. Pro firmy je ale s ochlazující poptávkou naopak stále těžší přenést stoupající náklady do cen svých konečných produktů. Tím dochází ke snižování jejich marží s negativním dopadem například na ziskovost či investice. Ve výhledu investiční aktivity dle šetření na konci roku je ostatně znát přetrvávající opatrnost firem s očekáváním mírného poklesu v letošním roce, byť dopady se různí dle konkrétních firem a odvětví.
I přes současnou nelehkou situaci si také snaží udržet své zaměstnance a významná část z nich chce naopak nové pracovníky v první polovině roku nabírat s očekáváním příznivějšího vývoje. Konkrétní výhled je nyní nejistý, dobrou zprávou ale je, že aktuální ekonomické výsledky dopadly o trochu lépe než původní očekávání na podzim. Týká se to např. zlepšení prognózy letošního HDP v Německu, ale i tamější nálady podnikatelů. Za zlepšením výsledků může stát mj. současný pokles cen elektřiny a zemního plynu na burze, který je ovlivněný relativně příznivým počasím, úsporami energie, naplněnými zásobníky plynu nebo částečným obnovením výkonu jaderných elektráren ve Francii.
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR
