Prezident republiky podepsal ve čtvrtek 21. srpna novelu stavebního zákona, která zásadním způsobem usnadní výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) v průmyslových a logistických areálech. Nové znění zákona, které nabývá účinnosti 1. ledna 2026, řeší dlouhodobé legislativní překážky, jež bránily plnému využití potenciálu volných ploch pro výrobu zelené energie. Přijetí zákona pomohla i studie společností Panattoni a Rota Group o využití principů agrovoltaiky v průmyslových parcích, tedy zachování funkce vegetace pod solárními elektrárnami. Právě tato studie nastartovala proces, který se nyní završil přijetím zákona. Zásadní roli hrála také iniciativa Evropské komise při návrhu akceleračních zón. Jednou z hlavních myšlenek akceleračních zón pro výstavbu obnovitelných zdrojů elektrické energie je totiž výstavba v rámci již urbanizovaného území a v blízkosti místa spotřeby.
„Dlouhodobě bojujeme za vyšší zastavitelnost v rámci průmyslových zón tak, aby se omezil zábor zemědělské půdy a zvýšila efektivita výstavby jako v západním světě. V průmyslových zónách ale u nás zůstává kvůli rigidnímu územnímu plánování nezastavěná plocha v rozmezí 15–35 %, na které se udržuje doplňková zeleň. Novela zákona nyní otevírá možnost, jak využít tyto plochy a instalovat nad ně fotovoltaické elektrárny při zachování funkce zeleně. Pokud by se podařilo využít potenciál ploch v průmyslu na 50 %, tak se bavíme o instalaci panelů o špičkovém výkonu až 1 000 MW. To je pro představu výkon téměř jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. Otevřela se tak možnost k rychlejší dekarbonizaci českého průmyslu a logistiky bez nutnosti využívat veřejné prostředky na podporu rozvoje,“ říká Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko, a doplňuje: „K zamyšlení se nad uvolněním většího potenciálu pro fotovoltaické elektrárny v průmyslových zónách mě inspirovala instalace velké solární elektrárny v roce 2021 na střeše budovy pro společnost Amazon. Instalace FVE na střechách má totiž řadu nevýhod od velkých požárních rizik, údržby a souvisejících poškození střešní izolace až po zvýšenou statickou zátěž konstrukce budovy. Moc děkuji za spolupráci na této iniciativě American Chamber of Commerce, Rota Group a Havel & Partners. Stejně tak děkuji za otevřený přístup Ministerstvu průmyslu a obchodu, Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu pro místní rozvoj, díky kterým se podařilo tuto legislativní změnu po více než třech letech práce prosadit.“
Proč byla výstavba FVE v průmyslových areálech dosud složitá?
Dosavadní legislativní rámec a interpretace územních plánů představovaly pro rozvoj FVE v nezastavěných částech průmyslových a logistických areálů značné překážky. Největší problém spočíval v nejisté interpretaci, zda se plocha pod fotovoltaickými panely započítává do zastavěné plochy, nebo do plochy zeleně. Pokud by se celý průmět panelů započítával jako zastavěná plocha, areály by snadno překročily povolený limit zastavěnosti nebo by nesplnily minimální podíl zeleně. Přitom plocha pod FVE může zůstat zatravněná a umožňovat vsakování srážkových vod, aniž by zásadně snižovala podíl zeleně nebo kvalitu životního prostředí.
„Elektrifikace je cestou k vyšší energetické účinnosti, oproti fosilním palivům umožňuje průmyslovým provozům dosáhnout stejného výkonu s násobně nižší spotřebou energie. Díky možnosti využít fotovoltaiku i nad zelenými plochami tak můžeme ještě lépe naplňovat naši dlouhodobou strategii vytvářet flexibilní a udržitelnou průmyslovou infrastrukturu připravenou na budoucnost,“ říká Pavel Fojtík, Regional Sustainability Manager, Panattoni.
Novela zákona výslovně stanovuje, že zastavěná plocha pozemní fotovoltaické elektrárny se nezahrnuje do celkové plochy určené k zastavění a do celkové plochy minimálního podílu zeleně. To bude platit v případě, že je elektrárna umístěna na plochách určených územním plánem pro výrobu a skladování (nebo na smíšených výrobních plochách) a pod stavbou je zachována zeleň. Novela stavebního zákona také explicitně umožňuje umisťovat FVE na stávající stavby, pokud to regulační plán nevylučuje.
Tyto legislativní kroky jsou v souladu s evropskou legislativou, zejména s Nařízením OZE a Směrnicí RED III, které zdůrazňují převažující veřejný zájem na rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Cílem je uvolnit obrovský potenciál průmyslových a logistických areálů pro výrobu čisté energie. To významně přispěje k plnění klimatických cílů České republiky a Evropské unie, posílí energetickou bezpečnost země a zvýší konkurenceschopnost českého průmyslu.
Zdroj: Panattoni
