Fotovoltaické panely jsou symbolem soběstačnosti i úspor. Jejich hlavní nevýhodou však zůstává nestálá dodávka elektřiny, která závisí na počasí, denní době i ročním období. Pokud není systém doplněn o bateriové úložiště, je elektřina k dispozici jen tehdy, když svítí slunce, což často neodpovídá skutečným potřebám.
Bateriové úložiště tento problém řeší. Umožňuje přebytečnou energii ze slunečných hodin uchovat a vykrýt období, kdy slunce nesvítí. Novela energetického zákona Lex OZE III přitom vytváří legislativní základ pro rozvoj bateriových úložišť jako běžné součásti energetických řešení v domácnostech i firmách. Otevírá nové možnosti, jak efektivněji využívat obnovitelné zdroje, stabilizovat síť a zároveň snižovat svou závislost na tradičních dodavatelích elektřiny.
Bateriová úložiště hrají v tomto ekosystému klíčovou roli. „Kromě ukládání přebytků z fotovoltaických elektráren umožňují podnikům využívat elektřinu v časech, kdy je to nejvýhodnější – když je cena energie ze sítě vysoká – a tím výrazně snižovat náklady. Díky moderním řídicím systémům je možné baterie chytře řídit a zapojit je i do poskytování podpůrných služeb pro distribuční soustavu, jako je regulace frekvence nebo výkonová rezerva,“ popisuje Patrik Pinkoš, obchodní ředitel Wattstor pro Evropu. „V praxi to znamená, že firma nejen šetří na spotřebě a síťových poplatcích, ale může aktivně přispívat ke stabilitě celé soustavy a být za to finančně odměňována. Tato flexibilita je zásadní i pro zvládání výkyvů spojených s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů,“ dodává Patrik Pinkoš.
Ani baterie ale nejsou bez omezení. Při delším období nízké výroby se mohou vybít, a právě v takové chvíli přichází ke slovu záložní zdroj energie – nejčastěji elektrocentrála, která dokáže automaticky pokrýt výpadek a zachovat provoz bez omezení.
Podle odborníků se obecné povědomí o využití elektrocentrál výrazně zlepšilo, zejména těch poháněných plynem. Oproti konvenčním palivům lze totiž na provozu plynového generátoru ušetřit řádově desítky procent a v případě propanu jde na rozdíl od zemního plynu o zdroj energie nezávislý na rozvodné síti, který lze bezpečně skladovat přímo u objektu.
Uchovávání velkého množství nafty či benzínu je nepraktické, neefektivní a navyšuje náklady. Je nutné vybudovat sklad, najít nebo delegovat zaměstnance, který se o něj bude starat. Paliva rovněž postupně degradují, hrozí nebezpečí odcizení nebo výbuchu. Naopak hybridní sestava fotovoltaika, baterie a generátor se zásobníkem na propan představuje zcela nezávislý modulární energetický mix,“ vysvětluje Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na off-grid řešení.
LPG je přitom dlouhodobě skladovatelné bez ztráty kvality, využívají se zásobníky o různé kapacitě umístěné v okolí objektu. „Běžná domácnost si vystačí se zásobníkem na 1,2 tuny plynu, což odpovídá 2 700 litrům kapalného propanu, resp. 15,5 MWh energie, nebo na 2,1 tuny plynu, kam se vejde 4 850 litrů kapalného propanu, tedy 27,1 MWh energie. Menší objekty mohou využívat i set velkých 33kg tlakových láhví, průmysloví odběratelé zase velké zásobníky s kapacitou 8 tun plynu,“ popisuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas.
Podle Viléma Pražáka, nezávislého specialisty na výrobu elektrické energie a zálohování, je jednou z nejčastějších aplikací hybridního setu fotovoltaiky, (mobilního) bateriového úložiště a LPG generátoru zajištění energie pro firemní provoz. Jako příklad uvádí opožděnou přípojku elektrické energie v době realizace výrobní haly nebo situaci, kdy nelze realizovat připojení v požadovaném výkonu vzhledem k místnímu přetížení sítě.
Existují i situace, kdy přeložka elektrického vedení a následné připojení nové výrobní haly není vůbec realizovatelné, protože to neumožní majitelé sousedních pozemků. V konkrétním případě musel podnik změnit celou koncepci výrobní haly budované loni ve Střelicích nedaleko Brna. „Samotná fotovoltaika totiž dlouhodobě nedokázala plnohodnotně zásobovat provoz, a tak byl na nevyužité místo vedle stavby koncem loňského roku umístěn plynový generátor, který je startován na základě signálu z bateriového uložiště. Generátor je poháněn propanem, který firma skladuje ve třech zásobnících, každý s kapacitou 4 850 litrů LPG,“ popisuje aktuální realizaci Vilém Pražák.
Výhodou je, že propan uložený v zásobnících firmě současně slouží jako palivo pro plynový kotel, který vytápí výrobní halu. „Jde tak o zcela soběstačný ostrovní systém, který za tento rok od ledna dodal firemnímu provozu ve Střelicích přes 23 MWh energie. Samotný generátor vyrobil pro zajištění kontinuální dodávky elektřiny v nejkritičtějším období bez slunečního svitu přibližně 0,25 MWh,” přibližuje efektivitu ukládání přebytků fotovoltaiky do baterie Vilém Pražák.
Zdroj: Lukáš Pololáník
