Od filantropie k udržitelným strategiím: Kam se posunula udržitelnost za poslední dekádu

30.03.2023 | Článek dne

Před 10 lety si 22 % Čechů vybavilo společensky odpovědnou firmu, v roce 2022 už to bylo 40 %. Naproti tomu ale klesá ochota připlatit si za odpovědné produkty, nejvyšší byla mezi zákazníky v roce 2019.

Největší iniciativa udržitelnosti a ESG – Asociace společenské odpovědnosti – slaví 10 let a přináší exkluzivní data, která mapují vývoj udržitelnosti v Česku za poslední dekádu i vliv energetické a finanční krize na firmy a neziskové organizace. 

„Asociace sdružuje více než 500 členů z řad soukromého i veřejného sektoru, kteří měli svým obratem v roce 2021 pětinový podíl na HDP České republiky. Průzkum agentury Ipsos mezi těmito organizacemi ukázal, že podle 54 % z nich má současná ekonomická situace výrazný vliv na to, do jaké míry se věnují otázkám udržitelnosti,” vysvětluje Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti a dodává, že se chystají samozřejmě šetřit energiemi, ale zároveň hledat v udržitelnosti úspory. 

Pro dvě třetiny organizací je udržitelnost v posledních letech jeden z klíčových aspektů při rozhodování o dlouhodobých strategiích.

„České firmy si stále více zvykají vnímat udržitelnost jako součást jejich rozvoje. Až 83 % firem již má nebo plánuje vypracovat strategii udržitelnosti na lokální úrovni.”

Tomáš Macků, ředitel vnějších vztahů Ipsos

I proto strmě stoupá počet členů Asociace a zvyšuje se tak jejich expertíza a možnost začlenit udržitelné principy do svého fungování. 

Nejvíce se pak organizace obecně zaměřují na pozitivní vliv na společnost. Za druhou nejdůležitější oblast považují cirkulární ekonomiku, ale věnují se jí jen 4 z 10 dotazovaných, mnohem více se soustředí na vztah se zaměstnanci a životní prostředí. Naopak nejméně se věnují podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením a hlavně digitalizaci, přitom všeobecně jsou pro ně tyto dvě oblasti jedny z nejdůležitějších. Tomu odpovídají i preference zákazníků – zatímco před 10 lety Češi od firem očekávali zejména pravdivou komunikaci se zákazníky, ochranu životního prostředí a zajištění bezpečnosti zaměstnanců, dnes jsou prioritami férovost vůči zaměstnancům, udržitelné nakládání s přírodními zdroji, ochrana životního prostředí a zavádění technologií, které sníží ekologický dopad firem. 

Povědomí o tom, co je a není společensky odpovědná firma, roste – v roce 2013 si vybavilo společensky odpovědnou firmu 22 % Čechů, většinou to byl ČEZ nebo Vodafone. V roce 2022 už to bylo 40 % Čechů, zmiňovali Skupinu ČEZ, Škoda Auto nebo Lidl.  

„Pojem udržitelnosti a odpovědného chování se v průběhu času vyvíjí a mění. V posledních letech vnímáme obrovský nárůst důrazu na dekarbonizaci a ochranu klimatu, což je v oblasti energetiky ještě znásobeno. Podobně se ale dostaly do popředí i témata jako biodiverzita, ochrana nakládání s přírodními zdroji, diverzita, rovné příležitosti či inkluzivní prostředí na pracovišti. Druhým fenoménem je rovněž snaha o zavedení jednotných ESG standardů a metodik, jak udržitelnost ve firmách uchopit, jak ji měřit a jak ji vykazovat tak, aby byla data vzájemně porovnatelná a vypovídající. Jako jedna z největších českých firem se k těmto snahám stavíme čelem, snažíme se jít příkladem a prošlapáváme tak cestu dalším.“

Ondřej Šikl, specialista útvaru ESG Skupiny ČEZ

Ovšem ochota připlatit si za odpovědné produkty vrcholila v roce 2019, v době relativní stability. Turbulentní události posledních let donutily část veřejnosti soustředit se na aktuálně naléhavější oblasti. 

2012: CSR se stalo módou a mnoho firem si jen „kupuje” za zlomek svého zisku pár bodů do „soutěže krásy”

Dřív byla pro firmy společenská odpovědnost otázkou dobročinnosti a marketingu, teď už je konečně otázkou každodenního fungování, a potvrzují to i odborníci. Jejich názory dokázal Ipsos porovnat díky 13 ročníkům CSR & Reputation Research. 

2012–2015:

„Myslím, že je ještě spoustu prostoru ke zlepšení. Chybí mi propojení se strategií firmy, lepší komunikační vytížení i transparentnost.“

„V ČR je stále ještě velmi málo CSR chápáno jako komplexní odpovědný přístup. Často je zaměňováno s ojedinělými či nahodilými dobročinnými aktivitami.”

2020–2022:

„Pozoruji přesun pozornosti od společenské odpovědnosti jako interní záležitosti firem k udržitelnému rozvoji jako globálnímu kontextu.“

„Pozoruji změnu ve smyslu širšího pojetí společenské odpovědnosti. To znamená, že přestává stačit přispívat na charitu ze zisku firmy, ale čím dál více se bere v úvahu celková činnost firmy – ekologické dopady, způsob zacházení se zaměstnanci, větší zájem o další stakeholdery…“

Asociace společenské odpovědnosti sdružuje více než 500 členů z řad soukromého i veřejného sektoru, kteří v roce 2021 tvořili svým obratem pětinový podíl na HDP České republiky, a v březnu tohoto roku slaví 10 let od svého založení. Díky tomu má jasnou představu o tom, jakým směrem se z různých pohledů udržitelnost vyvíjí a jak finanční i energetická krize posledních měsíců dopadá na český trh a jeho strategie. 

Data vybrala agentura Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti ze 13 ročníků CSR & Reputation Research a průzkumu mezi členy A-CSR realizovaného v listopadu loňského roku. Asociace tak opět po delší době přináší nejen odborné české veřejnosti cenná data a vhled do dalšího vývoje na poli společenské odpovědnosti a ESG.

Zdroj: ASO

Dostavba Pražského okruhu už měla být dávno hotová, myslí si 88 % respondentů

Dostavba Pražského okruhu vstoupila do další fáze. Projekt čeká na posouzení dokumentace EIA Ministerstvem životního prostředí. Podle většiny Pražanů a Středočechů už měl být okruh, ale dávno hotov. Je o tom přesvědčeno 9 z 10 obyvatel regionu. Ukázal to průzkum agentury STEM/MARK mezi pražskými a středočeskými obyvateli.

GeoPas.cz – nejen katastrální mapy

Webová aplikace GeoPas.cz je v provozu necelý rok a za tu dobu se na jednom místě povedlo zkompletovat sbírku map České republiky s různým způsobem využití. Nad základními a ortofoto mapami stojí katastrální mapa a řada tematických mapových vrstev - životní prostředí, demografie, geologie, vodstvo, občanská vybavenost, územní plány či zemědělství.