Požárů fotovoltaik skokově přibývá. Podle Inženýrské komory lidé podceňují bezpečnost instalací

29.08.2023 | Článek dne

Celkem 45 požárů fotovoltaických systémů v celé České republice evidoval Hasičský záchranný sbor ČR od letošního ledna do konce července. Srpen do statistiky přispěl řadou dalších případů. V minulém roce 2022 došlo k 29 požárům fotovoltaických elektráren. V předchozích letech jich bylo nanejvýš 15 ročně.

Důvod skokového nárůstu je podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) jasný: rostoucí počet fotovoltaických elektráren (FVE), které vznikají bez odborných znalostí zhotovitele a zpracovatele dokumentace. Situaci mohou v příštích letech ještě zhoršit důsledky rozvolnění povolovacího řízení, kdy od 23. ledna 2023 je možné FVE s výkonem do 50 kW při splnění stanovených podmínek realizovat bez povinného požárně bezpečnostního řešení.

Inženýrská komora chápe podporu obnovitelných zdrojů energie – ať má podobu dotační, nebo legislativní. Zároveň ale upozorňuje na složitost těchto zařízení, kterým bezesporu je i „menší“ FVE do 50 kW. A apeluje na stavebníky, aby nepodceňovali projektovou přípravu a zapojení autorizovaných osob do přípravy, realizace i provozu solárních systémů. „Určitě nedoporučujeme jít cestou montáže podle internetu a nakoupit nejlevnější výrobky s cílem co nejvíce ušetřit. Nesprávný návrh řešení, nevhodné materiály nebo neodborná instalace významně zvyšují riziko požáru. A to se může prodražit: ohroženy mohou být nejen celé nemovitosti, ale i lidské zdraví a životy. A to nejen majitele nemovitosti, ale i sousedů nebo zasahujících hasičů, neboť požárem zasažený FVE systém může být pod napětím vyšším než relativně bezpečných 120 voltů,“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Popsaný problém se týká především oblasti rodinných domů. V případě FVE na průmyslových objektech nebo retail parcích jde zpravidla o systémy s vyšším výkonem než 50 kW a ty musejí vždy projít řádným povolovacím řízením podle stavebního zákona (současného č. 183/2006 Sb. nebo nového č. 283/2021 Sb.). Požárně bezpečnostní řešení je v takových případech nezbytnou částí projektové dokumentace.

Podle Ing. Jana Petereka, autorizované osoby v oboru požární bezpečnosti staveb, začne hořet jen výjimečně kvůli poruše na samotném solárním panelu. Příčina bývá většinou ve zkratu v navazujících rozvodech a elektrických zařízeních. Panel jako takové svou konstrukcí požár nešíří, to ostatně dokázala řada zkušebních testů, které provedla společnosti K.B.K. fire s.r.o. v roce 2022 v laboratořích Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB).

Riziko vzniku a následného šíření požáru se podle zkušeností expertů na požární bezpečnost týká často konektorů na kabeláži pod stejnosměrným napětím, hořlavých obalů kabelů nebo nekvalitních (anebo neodborně zapojených) zařízení, jako jsou měniče napětí či odpojovače/optimizery. Příčinou může být rovněž nevhodná skladba střešní krytiny, nevyhovující umístění technických zařízení či neřešené průchody elektroinstalace konstrukcí. V praxi se odborníci setkávají také s nekvalitními bateriovými úložišti nebo podceněnou ochranou před zásahem bleskem.

„V poslední době dochází i k rozmachu plastových nosných konstrukcí, které kvůli nižší ceně nahrazují nehořlavý materiál a na nichž jsou uloženy panely. Plastová konstrukce ale není podle vyhlášky č. 114/2023 Sb. přípustná z hlediska bezpečné instalace, proto je nutné v těchto případech projít řádným stavebním řízením bez ohledu na výkon FVE,“ vysvětluje Ing. Josef Král, autorizovaná osoba v oblasti požární bezpečnosti staveb.

Dalším velmi důležitým výstupem bezpečné instalace je, aby bylo možné každou fotovoltaickou elektrárnu v případě požáru deaktivovat. A protože slunce vypnout nelze (a solární panely tak mohou vyrábět energii stále), je třeba zajistit to, aby FVE po „vypnutí“ neměla v části se stejnosměrným napětím, tj. mezi panelem a střídačem, napětí vyšší než 120 V. (Toto navíc neplatí pro rodinné domy s FVE do 10 kW, které jsou vyjmuty z požadavků na „vypnutí“ podle vyhlášky č. 114/20023 Sb.).

Realita, která může ohrozit životy hasičů zasahujících v případě požáru, ovšem bývá zcela jiná. Běžně jsou k vidění rodinné domy s FVE s napětím ve stejnosměrné části 600 až 800 voltů, někdy i více. Pokud je ale při hašení střechy stejnosměrné napětí vyšší než 400 voltů, hrozí hasičům vysoké riziko smrtelného úrazu a velící důstojník má proto podle metodického listu bojového řádu jednotek požární ochrany oprávnění přerušit zásah. To v důsledku znamená prodloužení doby likvidace požáru a v extrémním případě se hasiči zaměří jen na ochranu sousedních nemovitostí.

Situaci stavebníkům, autorizovaným osobám ani dodavatelským firmám neusnadňuje nejednoznačnost vyhlášek definujících požadavky na instalace FVE systémů. V současnosti například neexistuje žádná normová hodnota „bezpečného“ napětí. 

„S ohledem na vše výše uvedené velmi doporučujeme všem, kdo si fotovoltaické elektrárny pořizují, aby si ve vlastním zájmu nechali od autorizovaných osob zpracovat požárně bezpečnostní řešení a požadovali jeho naplnění i od dodavatelských společností. Platí to i v případech, kdy mají FVE nižší výkon než 50 kW a nevyžadují stavební řízení. Malé finanční výlohy mohou předejít veliké škodě. Ostatně nedivili bychom se, kdyby se podobná dokumentace a bezpečnostní řešení staly do budoucna povinností i pod tlakem pojišťoven,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.

Zdroj: ČKAIT

Začal archeologický průzkum na pokračování Pražského okruhu

Na chybějící úsek Pražského okruhu D1 – Běchovice zamířily bagry. ŘSD ČR v koordinaci se zhotovitelem zemních prací, společností Okrouhlický s.r.o., a experty z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, zahájilo zemní práce pro záchranný archeologický výzkum.

ESG v praxi: Diverzita, inkluze a energetická efektivita jako hnací síla změn

Podpora diverzity a inkluze, redukce odpadu a nasazování energeticky účinných technologií – to jsou tři hlavní oblasti, na které se podle nejnovějšího průzkumu asociace ABSL zaměřují firmy z kancelářských oborů v oblasti ESG. Podle nových pravidel musí některé společnosti od letošního ledna svůj výkon povinně vykazovat v rámci ESG reportingu, do roku 2026 se pak tato povinnost rozšíří i na další subjekty. Podle ABSL se v posledních letech udržitelným strategiím věnovalo 88 % firem z oboru IT a podnikových služeb, mají tak v plnění cílů náskok.