Tržby z povánočních výprodejů e-shopů letos porostou až o 8 %, slevy ale budou spíše nižší

19.01.2026 | Článek dne

České domácnosti v domácích on-line obchodech v povánočních výprodejových akcích utratí o 5–8 % více než loni. Do slevových akcí se přitom zapojí více e-shopů než v minulosti, slevy se budou nejčastěji pohybovat kolem 30 – 40 %.

Pokračující ochota českých domácností utrácet se odrazí i v povánočních výprodejích. „Povánoční slevy už se staly standardní součástí nákupního cyklu. Řada domácností si zvykla vyčkávat na masivní slevy, letos ale budou klienti asi trochu zklamáni. Do výprodejů se sice zapojí více e-shopů, než v minulosti, slevy ale nebudou tak brutální, jako se občas dříve stávalo,“ říká Tomáš Čupr, ředitel společnosti PPC Profits, jednoho z lídrů on-line marketingu v České republice.

Podle něj se tak do výprodejů letos pustí až ¾ všech e-shopů. „Typická sleva se bude nejčastěji pohybovat kolem 30 – 40 %, vyšší bude pouze u doprodejů a starších kolekcí,“ doplnil.

Celkově by tak tržby e-shopů měly v lednu meziročně vzrůst o 5 – 8 procent. „Nicméně růst tržeb bude hodně nerovnoměrný. Vyhrají e-shopy s dobrým skladem, rychlou logistikou a jasnou komunikací. Stále více nakupujících se také rozhoduje nejen podle rychlosti a pohodlí doručení zásilky, ale i podle možností jejího pohodlného vrácení,“ doplnil Tomáš Čupr.

I kvůli rostoucím vratkám se e-shopy mohou po Vánocích pohybovat na hraně ziskovosti, i proto se nepoženou do přehnaných slev, uzavřel.

Trend zájmu o povánoční výprodeje se příliš nemění, nicméně oproti minulým letům se objevují drobné rozdíly. Češi už v posledních letech přistupují k nákupům strategičtěji – Black Friday a předvánoční slevy si našly své pevné místo v nákupních kalendářích a zájem o ně je obrovský. Přesto povánoční výprodeje zůstávají velmi důležitou součástí sezóny, kdy lidé cílí na zboží, které pod stromečkem chybělo nebo bylo příliš drahé před svátky.

Dlouhodobě zájem o slevové akce v průběhu roku roste, největší zájem je o slevy v oblasti elektroniky (+22 %), módy a sportovního vybavení. Právě toto zboží přitom nejvíce táhne i v době povánočních výprodejů, přidávají se i různé produkty pro domácnost.

Rychlejšímu růstu podle něj nicméně brání přetrvávající obavy ze stavu české ekonomiky i finanční situace domácností, část spotřebitelů zůstává opatrná. Stále více lidí navíc nakupuje na zahraničních e-shopech, kam už míří zhruba polovina útraty českých kupujících. To by se v letošním roce mohlo trochu změnit poté, co dojde k zavedení cel na zásilky z mimoevropských e-shopů.

Zdroj: Adison

Je nejvyšší čas udělat českou i evropskou revizi strategie zavádění ETCS. Stát ho za miliardy buduje i tam, kde ho v budoucnu provozovat nechce.

Česká republika má podle Plánu moderního zabezpečení české železnice (Implementace ETCS) – dříve Národní implementační plán – zavést do konce roku 2030 zabezpečovací systém ETCS na 5192 km tratí. Tento plán je však zcela nerealistický hned z několika důvodů – vedle vysokých investičních a provozních nákladů je to i nedostatečná kapacita železničního průmyslu a zejména nejednotný technologický standard v rámci Evropské unie. Toho si je dobře vědom nový ministr dopravy Ivan Bednárik i nový generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth, kteří se v tomto smyslu vyjádřili v nedávné minulosti. Plán modernizace jako zásadní strategický dokument české železnice by proto měl co nejrychleji projít revizí, aby česká železnice nepřešlapovala na místě a zbytečně nerealizovala do budoucna nepotřebné investice.

Vláda schválila strategii rozvoje C-ITS. Chytrá doprava má přinést více informací pro řidiče, rychlejší průjezd záchranářů i bezpečnější provoz

Vláda schválila Strategii rozvoje služeb využívajících infrastrukturu kooperativních inteligentních dopravních systémů (C-ITS) v České republice na období 2026–2031. Dokument počítá s rozvojem kooperativních inteligentních dopravních systémů, které propojují vozidla, infrastrukturu a další účastníky provozu. Cílem je zvýšit bezpečnost, zlepšit plynulost dopravy a snížit její dopady na životní prostředí.

Každý den (ne)může být posvícení…

Slavíme rádi. Na rozdíl od většiny jiných národů máme vedle narozenin i svátky neboli jmeniny. A snad i proto, že neustále přibývá jmen, která už se do tzv. občanského kalendáře ani za cenu dalších duplicit nevejdou, vedle narozenin, jmenin a křesťanských svátků rok za rokem přibývají stále další a další dny sváteční a významné, a to zejména z pohledu našich tradic a národní identity. Nově ukotvené svátky nejenže ty dosavadní nenahrazují, ale vrství je na sebe. Řekněme například, že jste se narodil 16. března a rodiče vám dali jméno Herbert. Pak slavíte narozeniny a svátek současně, navíc ale svátek slavíte společně s Elenou, na kterou už samostatný svátek nezbyl. Tentýž den je ale současně svátkem všech příznivců roztomilých asijských medvídků, kteří mají svůj mezinárodní Den pand (World Panda Day). Ani to ale nestačí, protože v kontextu škol a vzdělávání je tento den navíc spojován s oslavou matematiky, především pak čísla π. To mi, podobně jako většina ostatních matematických konstant, k srdci nepřirostlo natolik, abych jeho mezinárodní svátek přijal za vlastní, nicméně mnozí možná nepohrdnou a číši na jeho počest každoročně slavnostně pozdvihnou. Tak jako tak, důvodů je víc než dost.

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.