Na cenu přes 200 korun se ceny obědů poprvé vyšplhaly v listopadu 2022, a to v Praze. Hned v několika regionech pak tuto psychologickou hranici pokořily loni v prosinci, kdy byly průměrné ceny obědů vůbec historicky nejvyšší. „Ukázalo se však, že lidé přestávají stále vyšší ceny akceptovat. Letos už tak dál nerostly, oscilují v průměru kolem 190 korun, o něco více vyskočily jen v letních měsících, kdy lidé čerpají nejvíce dovolené a cestují,“ říká Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee.
V září tak průměrná cena meníčka dosáhla 191,12 Kč, v říjnu 191,79 Kč a v listopadu 192,65 Kč. Nejdražší jsou, stejně jako v předchozích měsících, obědy v Jihočeském kraji, v listopadu zde průměrná cena byla 204,69 Kč. Druhá příčka patří opět Středočeskému kraji, kde průměrná cena oběda v listopadu byla 202,87 Kč. Hlavní město Praha, kterému roky patřilo prvenství, je tentokrát s průměrnou cenou 199,51 Kč třetí. Nejlevnější byly i v listopadu obědy na Vysočině, průměrně se tu dalo přes poledne najíst za 166,94 Kč.
Na oběd do restaurace jen občas. I kvůli krátkým pauzám
Že by šly ceny obědů výrazněji dolů, se očekávat nedá. „Provozovatelům restaurací vzrostly náklady na energie, významně stouply také ceny mnoha surovin, obrovský tlak je i v gastronomii na růst mezd a vysoká inflace, která zde byla, se dotkla všech,“ vysvětluje Michelfeit. „To s sebou nese změny ve stravovacích návycích. Naše data ukazují, že do restaurací s obsluhou míří na oběd stále méně zaměstnanců.“ Pravidelně se takhle stravuje jen malá část z nich, častěji vyrazí na meníčko jen v některé dny.
Nutno však přiznat, že na vině nejsou jen vysoké ceny, drahý je i čas. V mnoha firmách musí zaměstnanci striktně dodržet půlhodinovou pauzu, kterou pro obědovou přestávku vyhrazuje legislativa. Jinde se sice mohou bez problémů zdržet, samozřejmě si pak ale tento čas musí nadpracovat, a tedy jít domů z práce o to později.
Oběd z krabičky u pracovního stolu
Část zaměstnanců míří na obědy do samoobslužných restaurací a bufetů, zvláště ve velkých městech. Typicky totiž bývají ve food zónách v obchodních centrech. Jejich nabídka jídel je dnes už široká, od klasických „fast foodů“, přes českou kuchyni až k té asijské, oblíbené jsou i crêperie. Důvodem mnohdy není ani tak lepší cena, ale především časová úspora. „Pro provozovatele restaurací s obsluhou je to signál, že rychlý servis v době obědů je velmi důležitý,“ myslí si Michelfeit.
Pomyslným vítězem soutěže je ovšem oběd přímo v kanceláři, který část zaměstnanců objednává s donáškovou službou. Častěji si ho ale lidé přinesou v krabičce z domu, v horším případě se odbydou jen něčím studeným nebo oběd dokonce vynechají úplně.
Odvrácená strana současného trendu
Jenže tyto změněné návyky mají v mnohém na zaměstnance neblahý dopad. Společné obědy s kolegy v restauraci mají totiž i jiný přínos než jen to, že se člověk zasytí. V uvolněné atmosféře se totiž lépe sdílí nápady, často se tak pauza na jídlo může změnit v neplánovaný brainstorming. Společně stráveným časem se také prohlubují vztahy mezi kolegy. A důležitý je samozřejmě i samotný odpočinek v průběhu pracovního dne.
To rychlý oběd z krabičky u pracovního stolu nebo dokonce „zhltnutý“ ve stoje někde v kuchyňce lidem dát neumí. Takový člověk se může cítit izolovaný, od týmu tak trochu vzdálený. Kromě toho má odbytý oběd vliv na produktivitu zaměstnanců i jejich spokojenost a celkovou pohodu. Vůbec nejhorší ovšem mohou být zdravotní dopady. Přece jenom oběd představuje třetinu našeho denního příjmu a jeho pravidelné „ošizení“ či vynechávání se na zdraví může podepsat v podobě některé z civilizačních chorob. Lékaři proto apelují na správné stravování ve firmách. Kvalitní pravidelný oběd totiž může snížit třeba riziko kardiovaskulárních nemocí, obezity či rakoviny střev.
Co s tím mohou dělat zaměstnavatelé?
Zaměstnavatelé jsou si mnohého z toho vědomi. Potvrzuje to i fakt, že narůstá počet těch, kteří svým lidem nějakou formou na stravování přispívají. Podle průzkumu Ipsos pro Pluxee dostává 73 % zaměstnanců podporu stravování. Významný pokles, z 31 na 20 procent pak jen během posledního roku zaznamenalo závodní stravování.
Otázkou ovšem zůstává výše finančních příspěvků od zaměstnavatelů. Optimální hodnota stravenky pro rok 2024 totiž byla stanovena na 211 Kč. Do nákladů si firma může dát příspěvek v libovolné výši. Příspěvek přesahující částku 116,20 Kč ale musí být dodaněn a musí z něj být odvedeno pojistné na straně zaměstnance.
„I nadále zůstává výhodnou variantou příspěvek zaměstnavatele ve výši 55 % hodnoty stravenky, tj. pro letošní 116,20 Kč. Zaměstnanec pak přispěje zbývajících 45 %,“ říká Michelfeit. Ve stejné výši, tedy 116,20 Kč, je pro rok 2024 stanovená také maximální optimální částka stravenkového paušálu. Zaměstnavatelů, kteří by svým zaměstnancům poskytovali tento benefit v optimální (maximální) výši však příliš není.
Zdroj: Pluxee
